Ces Urol 2018, 22(1):14-26 | DOI: 10.48095/cccu2018004

Problematika screeningu karcinomu prostaty

Roman Zachoval¹, Ladislav Dušek^2,3, Marek Babjuk⁴

^1Urologické oddělení, Thomayerova nemocnice a Urologická klinika, 1. a 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha

² Institut biostatistiky a analýz, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Brno

³ Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Praha

⁴ Urologická klinika, Fakultní nemocnice Motol a 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha

Zachoval R, Dušek L, Babjuk M. Problematika screeningu karcinomu prostaty. Hlavní stanovisko práce: Screening je metoda vyhledávání onemocnění v časném stadiu, ve kterém se onemocnění neprojevuje žádnými příznaky. Při délce sledování 10-15 let dochází u pacientů screenovaných na PSA k významnému snížení mortality na karcinom prostaty. Česká republika splňuje všechny odborné požadavky na provádění selektivního screeningu karcinomu prostaty, a to zejména pro určitou definovanou věkovou skupinu mužů a pro muže s předchozím výskytem nádorového onemocnění. Screening je metoda vyhledávání onemocnění v časném stadiu, ve kterém se onemocnění neprojevuje žádnými příznaky. Screening se provádí, pokud je v populaci vysoké riziko daného onemocnění, existuje vhodná diagnostická metoda a je možné včas zachycené onemocnění účinně léčit. Pojem "časný záchyt" je nejčastěji používán pro oportunistický nebo selektivní screening. Primárním cílem screeningu je snížení mortality na dané onemocnění při udržení stejné kvality života, jako kdyby nebylo onemocnění diagnostikováno, sekundárními cíli jsou záchyt většího množství časnějších a menšího počtu pokročilých stadií a přesné zmapování výskytu daného onemocnění a jeho stadií v určitém regionu. Zásadní význam pro screening karcinomu prostaty mělo zavedení vyšetření prostatického specifického antigenu. V řadě zemí byl zaznamenán obrovský nárůst incidence a pokles záchytu metastatického stadia. Přesto bylo provádění screeningu velmi kontroverzním tématem, zejména pro nejasný vliv na snížení mortality a diagnostiku a léčbu klinicky nevýznamných stadií, a s tím spojených vedlejších nežádoucích účinků screeningu. V současné době však bylo jasně prokázáno, že většina studií nebyla provedena metodologicky správně a že teprve při délce sledování 10-15 let dochází u screenovaných pacientů k významnému snížení mortality na karcinom prostaty, srovnatelnému s ostatními onemocněními, pro které je běžně populační screening prováděn. Ve shodě s publikovanými daty není v současné době ve většině zemí otázkou, zda screening karcinomu prostaty provádět, ale jak ho provádět. Screening, resp. program časného záchytu, by měl v současné probíhat selektivně na základě doporučení odborných společností s přihlédnutím k epidemiologické, zdravotnicko‑organizační a ekonomické situaci v dané zemi a individuálnímu zdravotnímu stavu a přání informovaného pacienta. Hlavní téze onkologické prevence nedávno jasně definovala Česká onkologická společnost ČLS JEP a Ministerstvo zdravotnictví ČR. Česká republika splňuje všechny uvedené odborné požadavky na provádění selektivního screeningu karcinomu prostaty, a to zejména pro určitou definovanou věkovou skupinu mužů a pro muže s předchozím výskytem nádorového onemocnění. Na provádění screeningu těchto populací nyní panuje shoda mezi odbornými společnostmi (Česká urologická společnost a Česká onkologická společnosti ČLS JEP), Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR a Ministerstvem zdravotnictví ČR a dominantními plátci péče v České republice.

Klíčová slova: Screening, časný záchyt, karcinom, prostata.

Vloženo: 9. listopad 2017; Přijato: 4. únor 2018; Zveřejněno online: 21. únor 2018; Zveřejněno: 27. březen 2018