ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 4 / 2017

286 Ces Urol 2017; 21(4): 284–288 ORIGINÁLNÍ PRÁCE MATERIÁL A METODY Studijní soubor V období od 5/2015 do 5/2016 bylo do projek- tu prospektivně zařazeno celkem 230 pacientů, u kterých bylo provedeno vyšetření phi. Vyřazeni byli pacienti s již známou diagnózou KP a sympto- matickou infekcí močových cest. Provedení odběru krve na vyšetření phi bylo závislé na rozhodnutí ošetřujícího lékaře. Do souboru byli zařazeni též pacienti s nálezem atypické proliferace malých acinů (ASAP) v předchozí BP. V rámci zpracování dat byl u pacientů zazna- menán věk, hmotnost prostaty, nález při DRE, hod- nota PSA před měřením phi, dále též hodnota PSA změřená během výpočtu phi, tedy v rámci kitu Beckman Coulter (USA). Sledován byl též počet předchozích standardních a saturačních BP a jejich histologický výsledek. Laboratorní metoda Odběr krve byl realizován za standardních podmínek a zpracování vzorků proběhlo do osmi hodin od odběru. Odebrané vzorky byly zpracovány v bio- chemické laboratoři Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) a v zařízení Citylab spol., s. r. o. Praha pomocí kitu Beckman Coulter (USA). Hodnocení dalšího postupu Na základě hodnoty phi, která byla dostupná v ne- mocničním informačním systému během několika dní po odběru, se ošetřující lékař rozhodl pro další postup (kontrola PSA s odstupem několika měsíců, standardní nebo saturační BP, doplnění magnetické rezonance [MRI] prostaty). Statistická analýza Na porovnání distribucí jednotlivých parametrů v různých skupinách a podskupinách, vzhledem k distribucím těchto proměnných, byly použity neparametrické testy (Wilcoxon Two Sample Test nebo Kruskal – Wallis Test). Rozdíl v procentním za- stoupení kategorických proměnných byl testován pomocí Chi-kvadrát testu a Fisherova exaktního testu. Pro zjištění závislostí zkoumaných znaků byl použit Spearmanův koeficient korelace. U vybraných proměnných jsme daný vztah popsali také pomocí lineární regrese. Pomocí specificit a senzitivit jsme stanovovali referenční meze (cut off) mezi zkou- manými skupinami a tyto výsledky byly graficky zpracovány do Receiver Opperating Characteris- tic (ROC) křivek. Statistická analýza byla provedena s užitím software SAS 9.4 (Cary, NC, USA). Statistická významnost byla stanovena na hranici 5%. VÝSLEDKY Soubor pacientů Charakteristika souboru je uvedena v tabulce 1. Střední věk pacientů byl 66 let. Střední hodnota PSA před indikací vyšetření phi byla 6,08 ng/ml (4,12–9,44). Střední hodnota PSA měřená v rámci výpočtu phi byla 6,38 ng/ml (4,20–9,58). Medián phi byl 34,90 (26,70–48,18). Celkem 161 (70%) paci- entů mělo v minulosti provedenu nejméně jednu BP. Saturační BP byla provedena u 36 z nich. Hodnocení dalšího postupu na základě výsledku phi K datu statistického zpracování dat byl další postup dle rozhodnutí klinika znám u 217 pacientů (tabul- ka 2). Z tohoto počtu bylo k dalšímu sledování PSA zařazeno 134 pacientů (61,8%), u 11 z nich byla pro- vedena přímo kontrola kitem pro phi. Doplnění MRI bylo zvoleno v devíti případech (4%). Jiný postup byl doporučen ve třech případech – předání na jiné pracoviště, genetické vyšetření. K biopsii bylo indikováno 71 (32,7%) pacientů. Karcinom prostaty byl zjištěn u 23 (32,4%) z nich. Hladiny všech labora- torních parametrů kromě poměru fPSA/PSA dobře korelovaly s věkem pacientů. Podobně byla zjištěna dobrá korelace všech markerů s hmotností prostaty (p<0,0001), pouze hodnota phi jako jediná s ob- jemem prostatické tkáně nesouvisela (p=0,4708). Hladina phi byla signifikantně vyšší u pacientů indikovaných k další BP (průměrně 71,3 vs. 29,6; p=0,001), nejvyšší phi měli pacienti indikovaní k saturační biopsii (průměrně 74,1). Žádný z?labo- ratorních parametrů včetně phi nebyl signifikantně lepší pro predikci nálezu karcinomu v BP (tabul- ka 3). Poměr phi k velikosti prostaty (phi denzita)

RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=