ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 4 / 2017

306 Ces Urol 2017; 21(4): 305–309 KAZUISTIKA malignant mesothelioma of tunica vaginalis. Scro- tal resistence was detected in the 6-month follow up. The resistence was histologically confirmed as recurent malignant mesothelioma after extirpation. Patient is under actively surveillance. KEY WORDS Mesothelioma, hydrocele, paratesticular tumours, surgery. ……… ÚVOD Maligní mezoteliom je vzácný agresivní tumor pleury, peritonea, tunica vaginalis testis nebo pe- rikardu. Představuje 0,16% všech maligních tumorů. Incidence v evropských zemích se pohybuje kolem 1,2–1,4/100 tisíc obyvatel (1). Nejčastěji vzniká na pleuře (65–70%), vzácně na peritoneu (30%), pe- rikardu nebo tunica vaginalis testis (1–2%) (2). Ex- pozice azbestu je hlavním známým rizikovým fak- torem (3, 4). Diagnóza tohoto extrémně vzácného tumoru maligní mezoteliom tunica vaginalis testis je především postoperační a?je určena histopatolo- gickým vyšetřením. Klinická diferenciální diagnóza zahrnuje hydrokélu, testikulární tumory, zánětlivé procesy, inguinální a?skrotální hernie (3). Histologic- ky dělíme maligní mezoteliom na typ epiteloidní, sarkomatoidní, bifázický. Epiteliální forma utváří papilární, tubulární nebo solidní strukturu. Winstley udává epiteloidní typ mezoteliomu v 83% přípa- dů (z?celkového počtu 20), smíšený epiteloidní/ sarkomatoidní v 17% přípradů. Ve 100% případů byl pozitivní calretinin, EMA ( epitelial membrane antigen), 89% pozitivní na trombomodulin. Ve všech případech byla prokázána negativita CK20, CEA (carcinoembryonic antigen). Elektronová mi- kroskopie byla použita u vybraných případů, která odhaluje dlouhé tenké mikroklky, které podporují diagnózu maligního mezoteliomu (5). Nádor se šíří do lymfatických uzlin, primárně pánevních, retroperitoneálních, inguinálních. Me- tastazuje do plic a peritonea (6). Základní léčeb- nou modalitou je chirurgická intervence. Metodou volby u?lokalizovaného onemocnění je radikální orchiektomie (3, 7). V případě lymfadenopatie může být zvažována lymfadenektomie pánevní, ingui- nální a ve vybraných případech i?retroperitoneální. Chemoterapie a?radioterapie je méně efektivní, o?její účinnosti není dostatečné množství dat (3). Cílem práce je prezentovat kazuistiku raritního paratestikulárního tumoru a podat přehled aktu- álních literárních informací o diagnostice a?léčbě. KAZUISTIKA Prezentujeme kazuistiku osmdesátiletého pacienta, který vyhledal urologa pro potíže se zvětšující se levou polovinou skrota. V době vyšetření měl šes- timěsíční anamnézu tlakových bolestí, zvětšující se objem a pocitu tíhy v levé polovině šourku. Při prvním klinickém vyšetření jsme nalezli ob- jemnou nebolestivou elastickou rezistenci levé poloviny skrota. Při ultrazvukovém vyšetření měl pacient normální nález na pravém varleti, vlevo s nálezem hydrokély o objemu 250 ml, varle bylo bez ložiskových změn. Pacienta jsme indikovali k operaci. Během čekání na operační výkon (čtyři měsíce) se pacient dostavil ke kontrole pro zhor- šení tlakových bolestí. Provedli jsme odlehčovací punkci. Při první punkci jsme evakuovali 290 ml čiré jantarové tekutiny. Do výkonu jsme pro rychlé plnění hydrokély a?tlakové bolesti punkci opakovali. Při druhé punkci (za čtyři týdny po první punkci) jsme vypustili 300 ml jantarové čiré tekutiny. I po druhé punkci se hydrokéla do tří týdnů naplnila na původní velikost. Při kontrolním ultrazvukovém vyšetření byla již septovaná. Pacient si stěžoval na bolestivost, zhoršenou při palpaci. Pacienta jsme s podezřením na epididymitidu přeléčili antibio- tiky (amoxicilin/kyselina klavulanová). Po týdenní antibiotické léčbě se celkový stav pacienta zlepšil. Při operační revizi levého hemiskrota jsme z předního přístupu luxovali vak hydrokély s vý- razně zesílenými obaly. Po jejich protnutí jsme nalezli varle tuhé konzistence se zhrubělou tunica vaginalis, nadvarle nebylo prakticky patrné, tmavě fialové barvy. Obaly hydrokély byly s mnoha tuhými septy a obsahovaly sanguinolentně zbarvenou

RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=