ÈESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 4 / 2017

319 Ces Urol 2017; 21(4): 319–320 LAUDATIO K POZORUHODNÉMU ŽIVOTNÍMU JUBILEU doc. MUDr. Radko Petøíka, CSc. A remarkable anniversary of Assoc. Prof. Radko Petøík, MD, CSc. Již po tøetí po deseti letech usedám k poèítaèi, abych vzpomenul na významné životní jubile- um pana doc. MUDr. Radko Petøíka, CSc., ne- stora èeské urologie. V pøedchozích laudaciích jsem vzpomnìl všechno, co je o nìm známo, od velice pozoruhodné genetické výbavy, té- mìø aristokratické výchovy, kvalitního vzdìlání až po velmi úspìšnou profesionální kariéru. Nerad bych se proto opakoval a tak jen pøipomínám, že jubilant odpromoval v lednu 1952 na Fakultì všeobecného lékaøství University Karlovy v Praze. Po promoci nastoupil do pohranièí na internu a chirurgii v Liberci, odkud pøešel po krátké dobì na chirurgická oddìlení nemocnic v Prachaticích, Èeském Krumlovì a Písku. Postupnì získal obì chirurgické atestace a v roce 1960 byl pøijat na místo odborného asistenta na „Divišovu“ 2. chirur- gickou kliniku FVL UK v Praze. Od roku 1962 pra- coval na urologickém oddìlení kliniky, které vedl v té dobì ještì odborný asistent Eduard Hradec a stal se jeho pravou rukou. V roce 1966 úspìš- nì absolvoval nástavbovou atestaci z urologie. Na novì zøízené urologické klinice na pražském Karlovì v roce 1975 patøil od poèátku k hlavním pilíøùm a zastával zde de facto, i když ne de jure, „služebnì“ druhý nejvyšší post. V letech 1968–1969 absolvoval odbornou stáž na Urologické klinice v Bonnu, kde získal materiál pro svoji pozdìjší kandidátskou disertaèní práci „Konzervace ledvin v experimentu“. Doc. Petøík nemìl ve své lékaøské kariéøe pro svùj pùvod a poz- dìji i pro loajalitu k prof. Hradcovi nic jednoduché a tak mu byla obhajoba kandidatury umožnìna až v roce 1975. Výjimkou nebyla ani habilitace, když habilitoval až v roce 1985. Od nástupu na lékaøskou fakultu se podílel na výuce medikù a od roku 1975, kdy se Urologická klinika stala také sídlem Katedry urologie ILF Praha, i na postgraduální výchovì urologù. Pro své žáky nacházel vždy maximální pochopení a trpìlivost a za to byl jimi vyhledáván a veleben. Mezi lé- kaøi i pacienty byl znám pøedevším jako brilantní operatér a také jako jeden z posledních urologù, kteøí na svém vrcholu mistrovsky ovládali urologii v plném rozsahu. Morální èistota, vysoká profesionalita i povìst zásadového èlovìka slavily úspìch i bìhem „sa- metové“ revoluce v listopadu 1989. V této dobì