ÈESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 1 / 2018

19 Ces Urol 2018; 22(1): 14–26 PØEHLEDOVÝ ÈLÁNEK vìku a charakteristik provedených studií (tab. 1). Bylo prokázáno, že hodnota PSA vyšší než uvedené hodnoty je spojena s vyšším výskytem karcinomu prostaty v budoucnosti (3, 6, 23, 25). V rámci studie Vasterbotten Intervention Project (26) bylo zjištìno, že u mužù s poèáteèní hodnotou PSA menší než 1,0 ng/ml byl karcinom prostaty pozdìji diagnostikován u 3,9 %. Oproti této skupinì mají muži s hodnotou 1–2 ng/ml riziko diagnózy o 9,1% vyšší, muži s hodnotou 2–3 ng/ml o 23,3 % vyšší a muži s hodnotou 3–4 ng/ml o 43,9 % vyšší. Na druhou stranu data získaná ze studie Malmo Preventive Project (23) naznaèila, že screening by mohl být implementován i u mužù s poèáteèní hodnotou PSA nižší než je støední hodnota pro danou vìkovou skupinu zdravé populace, pro- tože 28 % mužù s metastatickým onemocnìním mìlo v prùbìhu sledování hodnoty PSA pod touto hodnotou. I u mužù starších 65 let má PSA význam v pre- dikci rizika záchytu karcinomu prostaty, vývoji me- tastatického stadia a úmrtí na toto onemocnìní pøi sledování do vìku 85 let. Muži v této vìkové skupinì s hodnotou PSA vyšší než 2 ng/ml mají 26x vyšší riziko úmrtí na karcinom prostaty než muži s hodnotou nižší (27, 28). Bazální hodnota PSA získaná ve vìku 45–59 let mùže pomoci pøi urèení intervalu, ve kterém je nutné dále muže sledovat. Na základì výsledkù Rotterdamské sekce ERSPC je doporuèeno pro- vádìt další vyšetøení po dvou až ètyøech letech u mužù s PSA vyšším než 1,0 ng/ml a po 8 letech u mužù s PSA nižším než 1,0 ng/ ml. V této studii bylo sledováno 1 703 mužù ve vìku 55–65 let s PSA nižším než 1,0 ng/ml a pøi intervalu osm let sledování bylo zjištìno pouze osm (0,47 %) no- vých pøípadù karcinomu prostaty (29). Interval sledování se v rùzných centrech ERSPC lišil, nej- èastìji byl použit interval ètyø let. V Gotteborgské sekci byl použit interval dvou let, který vedl ke snížení rizika úmrtí na karcinom prostaty o 44 % a snížení rizika výskytu pokroèilého onemocnìní u 43 % mužù. Souèasnì však byl zjištìn zvýšený výskyt záchytu nízkorizikového karcinomu pro- staty, a tím i zvýšený overtreatment. Doposud proto pøesný interval sledování nebyl definován a je doporuèeno sledování provádìt individuálnì podle pøítomnosti komorbidit a life expectancy konkrétního muže (3). Nedostatky v metodice probìhlých studií 1. Doba sledování V souèasné dobì je považován za relevantní názor, že pøirozený prùbìh onemocnìní karci- nomem prostaty je na populaèní úrovni možné ovlivnit teprve po 11,5 letech prùbìhu screenin- gu (35). Z tohoto pohledu je velkým paradoxem prezentování výsledkù studie PLCO s dobou sle- dování kratší než deset let, a to pøesto že AUA ne- doporuèuje provádìt vyšetøení PSA u mužù s life expectancy kratší než deset let. Je však tøeba vzít v úvahu skuteènost, že design všech velkých studií byl vytvoøen pøed více než 20 lety, kdy znalosti o pøirozeném prùbìhu onemocnìní a dalších as- pektech karcinomu prostaty, tvoøily pouze zlomek znalostí souèasných. Vzhledem k tomu, že prùmìrný vìk mužù ve vyspìlých zemích je vyšší než 70 let a do scree- ningovýchprogramù jsou zaøazovánimuži starší 50 let, jeví se jako ideální doba sledování pøi pro- vádìní screeningovýchprojektùminimálnì14 let. 2. Sbìr onkologických dat a jejich hodnocení, kontaminace studií Ve studii PLCO bylo diagnostikováno více mužù s ménì lokálnì pokroèilým a ménì agresivním karcinomem prostaty než do studie ERSPC (3, 13). Mortalita u tìchto stadií je pøitom významnì nižší než u stadií pokroèilejších a je známo, že muži s takovými charakteristikami nádoru ze screeningových programù profitují nejménì. Dùvodem tohoto složení zkoumané populace byl preselekèní a selekèní bias – témìø polovina úèastníkù mìla již pøed zaøazením alespoò dvakrát odebráno PSA a muži se zjištìným karcinomem prostaty na základì tìchto pøedchozích odbìrù nebyli do studie vùbec zaøazeni. Ve vìtšinì studií je akceptována kontaminace tìmito muži maximálnì do výše 20 %. Ve studii PLCO byla však kontaminována témìø polovina pa-