�ESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY � 1 / 2018

22 Ces Urol 2018; 22(1): 14�26 P�EHLEDOVÝ �LÁNEK pacient dispenzarizován. Dispenzární vy�et�ení bývají i po celá léta soust�ed�na na d�íve lé�ený orgán a nej�ast�j�í místa metastazování, pacientovi se v�ak nez�ídka nedostává ostatních preventivních vy�et�ení. �enám po lé�b� karcinomu tlustého st�eva tak nez�ídka po mnoho let chyb�jí preven- tivní mammografie, mu��m po lé�b� karcinomu prostaty vy�et�ení na okultní krvácení ve stolici a podobn�. Tímmají mnozí onkologicky nemocní ve skute�nosti zaji�t�n men�í rozsah preventivní onkologické pé�e ne� dosud zdraví jedinci, by� rizi- ko vzniku dal�ího nádoru jiné provenience je u nich zpravidla výrazn� vy��í ne� v b�né populaci. Indikátorem kvality terciární prevence je p�ede- v�ím doba celkového p�e�ití nemocných s nádory primárn� diagnostikovanými v I.�III. klinickém stadiu. Kvartérní prevence znamená p�edvídání a p�edcházení d�sledk�m progredujícího a nevylé�itelného nádorového one- mocn�ní, které mohou zkracovat zbytek �ivota nebo sni�ovat jeho kvalitu (37). IV. METODIKA A VÝSLEDKY SCREENINGOVÝCH PROGRAM� NÁDOROVÝCH ONEMOCN�NÍ V �ESKÉ REPUBLICE Zhoubná nádorová onemocn�ní prsu, tlustého st�eva a kone�níku a d�lo�ního hrdla p�edstavu- jí záva�ný zdravotní problém v �eské republice. V �eské republice byly úsp�n� celoplo�n� imple- mentovány screeningové programy pro v�echny t�i vý�e uvedené diagnózy. Programy probíhají pod dohledem odborných komisí a sdru�ení a disponují akreditovanými screeningovými pracovi�ti, která podléhají pravidelnému monitoringu kvality. Od za�átku roku 2014 do�lo k posílení a zaji�t�ní v�t�í efektivity program� zavedením adresného zvaní cílové populace ke screeningu, kam jsou zvány osoby, které se dlouhodob� neú�astní a programy se tak zm�nily v popula�ní. Údaje o metodice a informacích o screeningu zobrazuje tabulka 2. Tab. 2. Metodika a informace o screeningových programech v �eské republice Tab. 2. Methods and information about screening programs in the Czech Republic Screeningový program karcinomu prsu ?? od roku 2002 ?? program je ur�en pro �eny ve v�ku od 45 let ?? mamografické vy�et�ení jednou za dva roky ?? V�stník MZ �R �. 04/2010 (str. 4�34): Doporu�ený standard pro poskytování screeningu karcinomu prsu a provád�ní diagnostické mamografie v �eské republice Screeningový program karcinomu tlustého st�eva a kone�níku ?? od roku 2000 ?? pro mu�e a �eny ve v�ku od 50 let ?? provád�n test na okultní (skryté) krvácení do stolice (TOKS), nebo screeningová kolonoskopie ?? 50�54 let v�ku: TOKS ro�n� ?? od 55 let v�ku: TOKS jednou za dva roky ?? NEBO screeningová kolonoskopie jednou za 10 let ?? v p�ípad� pozitivity TOKS následuje kolonoskopie ?? V�stník MZ �R �. 01/2009 (str. 20�23): Standard p�i poskytování a vykazování výkon� screeningu nádor� kolorekta v �eské republice Screeningový program karcinomu d�lo�ního hrdla ?? organizovaný screening od roku 2008 ?? �eny ve v�ku od 25 let ?? ka�doro�n� bezplatná screeningová cervikovaginální cytologické vy�et�ení ?? V�stník MZ �R �. 07/2007 (str. 147�152): Kritéria a podmínky programu pro screening karcinomu d�lo�ního hrdla v �eské republice METODIKA VÝPO�TU POU�ITÝCH INDIKÁTOR� KVALITY ?? Míra ú�asti po adresném zvaní : podíl pozvaných osob, které se následn� zú�astnily screeningového programu. Centráln� jsou zvány osoby ve v�ku do 70 let (45�70 let u karcinomu prsu, 50�70 let u karcinomu kolorekta a 25�70 let u karcinomu d�lo�ního hrdla) ?? Pokrytí vy�et�ením : podíl osob z cílové populace, které byly vy�et�eny prost�ednictvím screeningového testu v uvede- ném screeningovém intervalu