ÈESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 1 / 2018

57 Ces Urol 2018; 22(1): 52–58 KAZUISTIKA Bìhem pokraèující hospitalizace dochází opìt k elevaci zánìtlivých parametrù a zhoršování kli- nického stavu. V laboratoøi leukocytóza 37 x 10 9 /l, CRP 148mg/l, urea 7,5mmol/l, kreatinin 125 µmol/l. Kontrolní CT bøicha ukázalo kolekci hustého ob- sahu v pánvi vlevo zasahující na musculus psoas a další kolekci i v úrovni rektosigmatu. Pacientka podstoupila v srpnu 2014 opìt otevøenou revizi dutiny bøišní s drenáži, s nutností resekce tenké- ho støeva a vyvedením terminální ileostomie pro pøítomnost tìžkých srùstù. Odeslaný preparát na histologii a cytologii opìt prokázal metastatický nález CDC, který byl nalezen i v resekátu tenkého støeva. U pacientky postupnì dochází k progresi metastatického onemocnìní, komplikovaného protrahovaným septickým stavem. Zaèátkem lis- topadu 2014 umírá. DISKUZE Vzhledem ke spoleènému embryonálnímu pùvo- du sbìrných kanálkù a pøechodných uroteliálních bunìk, je prokázána souvislost mezi vznikem CDC a karcinomu uroteliálního. V diferenciální diagnosti- ce je nutno tyto dva typy odlišit s ohledem na špat- nou prognózu CDC kvùli jeho vysoce agresivnímu prùbìhu a omezené odpovìdi na chemoterapii. Chemoterapie CDC prokázala pouze omeze- nou úèinnost. Z literatury je známo, že buòky to- hoto karcinomu reagují na chemoterapii na bázi platiny (14, 15). Nedávné studie prokázaly i zvýše- nou protinádorovou aktivitu u CDC pøi kombinaci platiny a bevacizumabu, využívanou u pacientù s metastatickým uroteliálním karcinomem (15). Nic- ménì tyto dùkazy jsou chabé a je nadále nutné se touto problematikou intenzivnì zabývat. Zatím ne- existuje jednoznaèná onkologická léèba vzhledem k vzácnosti a agresivitì tohoto typu karcinomu, který se stává v krátkém èasovém horizontu meta- statickým s následnou velmi nízkou dobou pøežití. ZÁVÌR CDC má velmi nepøíznivou prognózu. Radikální nefrektomie je jasnou metodou první volby, pro- tože CDC je diagnostikován pouze na základì his- tologického nálezu. Dostupné zobrazovací metody nejsou schopny rozlišit CDC od jiných typù nádorù ledvin (15). Vìtšina pacientù má však již v dobì jeho diagnózy pokroèilé metastatické onemoc- nìní, na které zatím neexistuje cílená adjuvantní onkologická terapie. Tato je nadále pøedmìtem budoucích studií. LITERATURA 1. Uroweb. Nádory ledvin. Terapeutické postupy a standardy [online]. http://www.uroweb.cz/index. php?pg=dg--nadory-ledvin--guidelines. 2. Uroweb.org. Upper urinary tract urothelial cell carcinoma http://uroweb.org/guideline/upper-urinary-tract-urothelial-cell-carcinoma/ 3. Bansal P, Kumar S, Mittal N, Kundu AK. Collecting duct carcinoma: a rare renal tumor. Saudi J Kidney Dis Transpl. 2012; 23(4): 810–812. 4. Naruoka T, Furuta N, Hatano T, et al. Six cases of renal collecting duct carcinoma. Hinyokika Kiyo. 2014; 60(9): 427–430. 5. Belej K, Fiala R, Jezdinská V, Hrabec M. Karcinom ledviny ze sbìrných kanálkù. Ces Urol 2003; 7(2): 40–42. 6. Mancilla-Jimenez R, Stanley RJ, Blath RA. Papillary renal cell carcinoma. A clinical, radiologic and pathologic study of 34 cases. Cancer 1976; 38: 2469–2480. 7. Fleming S, Lewis HJE. Collecting duct carcinoma of the kidney. Histopathology 1986; 10: 1131–1141. 8. Pickhart PJ, Siegel CL, McLarney JK. Collecting duct carcinoma of the kidney: are imaging findings suggestive of the diagnosis? Am J Roentgenol 2001; 176: 627–633.