ÈESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 1 / 2018

63 Ces Urol 2018; 22(1): 59–65 KAZUISTIKA faktory jsou gravidita, chronický kašel pøi plicních onemocnìních, bøišní operace v anamnéze (jiz- vení v pøímém bøišním svalu mùže mìnit prùbìh tahových sil) i operace recentnì prodìlaná (dù- sledky excesivní retrakce rány nebo nedostateèné hemostázy se mohou projevit s odstupem až ètyø týdnù) a vnìjší úder na bøišní stìnu (úèinek mùže být zesílen reflexní kontrakcí bøišní stìny bezpro- støednì pøed úderem) (2). Sheth v souboru 115 pacientù hospitalizovaných pro hematom v po- chvì pøímého bøišního svalu zjistil u 58,3 % z nich chronickou renální insuficienci tøetího a vyššího stupnì a u 41,7 % pozoroval nìkterou z forem imu- nosupresivní terapie (15). Celková mortalita je udávána ve výši 4 %, u iatrogenních pøíèin stoupá k 18 % a u antikoa- gulovaných pacientù dosahuje 25 %. U tìhotných je mortalita 13 % pro matku a až 50 % pro plod. Mortalitní data však pocházejí z dob pøed plošným rozšíøením ultrasonografie a výpoèetní tomografie, kdy mortalita byla nejèastìji navrub špatné dia- gnózy, což mìlo za následek zbyteèné explorativní laparotomie a prodlení v pøerušení antikoagulaèní terapie a v zajištìní dostateèné hydratace s po- dáním transfúzí. Pøed plošným rozšíøením zmínì- ných diagnostických modalit do klinické praxe byla správná diagnóza pøed explorativní laparotomií èi pøed pitvou zjištìna pouze v 17 až 40 % pøípadù (2). Transabdominální ultrasonografie pro svou ne- invazivnost a širokou rozšíøenost bývá využívána v první linii diagnostiky hematomù v pochvì pøí- mého bøišního svalu a v pøípadì kontraindikace vý- poèetní tomografie (dìti, tìhotenství, renální insufi- cience), u níž senzitivita i specificita dosahuje 100 %, se mùže jednat o definitivní diagnostickou metodu. Role magnetické rezonance pøichází na øadu po pìti dnech od vzniku hematomu, kdy výpoèetní tomografie nemusí bezpeènì odlišit hematom od tumoru bøišní stìny. Byla popsána kazuistika, v níž byla k diagnóze hematomu s aktivním krvácením visible structures: Retzius’ space (f), anastomosis of inferior epigastric artery and obturatory artery called ‘corona mortis’ (g), symphysis pubis (h), spermatic cord entering the inguinal canal at deep inguinal ring (i) (with courtesy of doc. MUDr. Ondøej Naòka, Ph.D., Institute of Anatomy, First Faculty of Medicine, Charles University) Obr. 3. Pohled na dorzální stranu pøední bøišní stìny po odklopení transverzální fascie a peritonea: vasa epigastrica inferiora (a) probíhají po dorzální stra- nì m. rectus abdominis (b) kryté transverzální fascií a peritoneem (c), nad linea arcuata (d) je zadní list pochvy svalu tvoøen již aponeurózou m. transversus abdominis (e) a èásteènì m. obliquus internus abdo- minis. Dále patrné: Retziùv prostor (f), anastomóza a. epigastrica inferior a a. obturatoria zvaná ‘corona mortis’ (g), symphysis pubis (h), funiculus spermaticus vstupující do tøíselného kanálu v anulus inguinalis profundus (i) (s laskavým svolenímdoc. MUDr. Ondøeje Naòky, Ph.D., Anatomický ústav 1. LF UK) Fig. 3. Dorsal view of anterior abdominal wall after transversal fascia and peritoneum being removed: inferior epigastric vessels (a) running at the dorsal site of rectus abdominis muscle (b) covered only by tran- sversal fascia and peritoneum (c), above arcuate line (d) the posterior lamina of rectus sheath is formed by transversus abdominis aponeurosis (e) and partially by obliquus internus abdominis aponeurosis. Other