ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 2 / 2018

139 Ces Urol 2018; 22(2): 138–140 INFORMACE Obr. 1.  Barevná Kodaň Fig. 1.  The colours of Copenhagen Postupem času tráveného v Kodani v nás začala kypět určitá revolta a touha po projevu vlastního názoru, která byla iniciována zmíněným setkáním a konverzací se zahraničními rezidenty. Vedlo nás to k zamyšlení nad stavem českého rezidentství a přístupem k dalšímu vzdělávání. Následující text není vědeckým pojednáním, ani sociologickým výzkumem. Neopírá se o žádná takzvaně tvrdá data, vycházíme z rozhovorů s vrstevníky – lékaři, kolegy, které známe z fa‑ kulty, z pracoviště. Zahraniční pohled opíráme o diskuze při setkání se zahraničními rezidenty v rámci mezinárodních vzdělávacích akcí, stáží na zahraničních pracovištích a setkání s rezidenty ESRU z ostatních zemí. Obecně je rezidentství v naší zemi (ve všech oborech medicíny, pokud je nám známo) pova‑ žováno za ne příliš hodnotné období, které musí člověk vydržet. Rezident již není medikem, ale zároveň ještě také není plnohodnotným lékařem. Jeho hlavní náplní práce je často administrativa a jiné méně oblíbené pozice v pracovním pro‑ gramu, které zajišťují každodenní provoz dané‑ ho pracoviště a nejmladší člen týmu je prostě musí zvládnout. Jeho cílem je proto co nejdříve odatestovat, ať už je jeho motivace jakákoliv – např. dostat prostor k profesnímu rozvoji na da‑ ném pracovišti, přesunout se do privátní praxe, nebo finanční posun v tabulce. Rezidentství v zahraničí je považováno za ob‑ dobí určené k maximálně efektivnímu sbírání zku‑ šeností, zvyšování odborné kvalifikace, absolvování nejrůznějších kurzů či získání širokého rozhledu v klinických i vědeckých aspektech svého oboru. Je tedy obecně více zaměřeno na rozvoj rezidenta samotného. Cílem většiny zahraničních rezidentů, se kterými jsme měli možnost o průběhu jejich vzdělávání mluvit, byla snaha získat za to krátké období rezidentury co nejvíce zkušeností, navštívit ta nejprestižnější pracoviště, naplnit CV a tímto zvýšit svoji hodnotu na trhu práce. Jednotlivá vzdělávací centra se zase musí snažit připravit pro rezidenta co nejpřínosnější program. V některých zemích, jako je například Anglie, jsou poté pracoviště přímo rezidenty hodnocena. Tato evaluace má mimo jiné vliv i na finanční podporu pracoviště. Je proto velkou motivací nemocnic, aby byli lékaři v předatestační přípravě na jejich pracovišti spokojení. Jedním z dalších rozdílů je získávání zkuše‑ ností v rámci dlouhodobých zahraničních stáží. Zatímco u nás tyto stáže nejsou vůbec obvyklé