ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 4 / 2018

281 Ces Urol 2018; 22(4): 275–284 ORIGINÁLNÍ PRÁCE dále jedna cytologie hodnocena v kategorii jiné, následným bioptickým vyšetřením diagnostikován malobuněčný karcinom s neuroendokrinními rysy vycházející z urotelu. V dalším ojedinělém případu (cytologicky hodnoceném NHGUC, s popsanými necharakteristickými atypiemi) bioptickým vyšet‑ řením verifikován kolorektální adenokarcinom per continuitatem prorůstající do močového měchýře. V průběhu jednoho roku tak bylo u 208 paci‑ entů provedeno 230 komplexních cytologických vyšetření vzorku moči (sestávající celkem ze 480 cytologických vyšetření), za jejichž pomoci bylo diagnostikováno 48/101 high‑grade a low‑grade UC (celková senzitivita močové cytologie v zá‑ chytu uroteliálních lézí 47,5 %, specificita 92,3 %). Senzitivita vyšetření pouze v záchytu high‑grade UC dosáhla 73 %, specificita 87,1 %, naopak u low‑grade UC se senzitivita pohybovala nízko okolo 32,1 %, naopak specificita dosáhla 100 %). Vzhledem k tomu, že snahou Pařížské klasifikace je snížit užívání atypických diagnostických závěrů, je dalším zajímavým parametrem frekvence výskytu atypických diagnóz (kategorie AUC), která se v na‑ šem selektovaném souboru vyskytovala s frekvencí 1,3%. Ve všech případech klasifikovaných v kategorii AUC byla následně v biopsii zachycena přítomnost neoplazie (2x low‑grade a 2x high‑grade UC). Celkem 30 pacientů bylo vyšetřováno pro suspektní nález v horních cestách močových (UUT). U 16 pacientů byl následně opravdu za pomoci CT, ureteroskopie nebo biopsie diagnos‑ tikován uroteliální tumor v UUT. U pacientů byla v 11 případech nabrána jen spontánně vymočená moč, u dvou pacientů byly k dispozici vzorky jak spontánně vymočené, tak výplachové moči (se‑ lektivní výplach z horních cest močových) a ve třech případech byl dostupný jen jeden vzorek ze selektivního výplachu UUT. Močová cytologie úspěšně odhalila UC v devíti případech (56,3%). Ve 3/9 případů byl pozitivní cytologický nález detekován pouze v materiálu ze selektivního vý‑ plachu UUT (neboť jiný materiál nebyl dostupný). Ve dvou případech byly k dispozici vzorky jak spontánně vymočené, tak výplachové moči, v jed‑ nom případě byly oba vzorky správně hodnoceny jako pozitivní, v druhém případě byly oba vzorky nesprávně hodnoceny jako negativní (falešná negativita). Výplachová cytologie v souboru tvořila pouze malé procento vyšetřovaného materiálu (60/480 – 12,5%), provedena byla celkem u 54 pacientů. U 46 cytologií se jednalo o výplach z močovéhoměchýře při CSK, 14x šlo o selektivní výplach z horních cest močových. U části případů byla výplachová cytolo‑ gie provedena jako doplňkové vyšetření u pacienta se současně odebranýmmateriálem spontánní moči (v jednom daném časovém období – 19 pacientů, 19 případů). Ve 39 případech (u 37 pacientů) však byl proveden pouze výplach močových cest, jiná cytologie nebyla v daném časovém období ode‑ brána. Porovnáním výsledků jednotlivých cytologií u případů (bez ohledu na to, zda se jednalo o nález v močovémměchýři či UUT), u nichž byla kromě vý‑ plachu provedena i cytologie spontánně vymočené moči, byla zjištěna 88,2% shoda výsledků. Samotná výplachová cytologie byla úspěšná v detekci UC (low‑grade i high‑grade) v 62,5 % (zároveň jedna výplachová cytologie v tomto souboru byla falešně pozitivní – 5,6 %). Ve stejném souboru spontánně vymočená moč odhalila 71,4 % UC. DISKUZE Některé práce jasně označují močovou cytolo‑ gii za nadbytečný test, který by měl být eliminován z diagnostických postupů a provedení CT urogra‑ fie a flexibilní cystoskopie jsou podle nich zcela dostačujícími testy (7). Močová cytologie je však „tradičním“, neinvazivním a snadno dostupným testem s jasně známými limitacemi, který v rukou zkušeného urologa jistě může mít svou výpovědní hodnotu, i když není testem absolutně spolehli‑ vým. I proto močová cytologie stále zůstává zahr‑ nuta v obecných doporučeních EAU (1). Močová cytologie sice vykazuje relativně vyso‑ kou specificitu a senzitivitu v záchytu high‑grade lézí, data publikovaná v literatuře udávají senzitivitu okolo 79 % a specificitu blízkou 100 %. V detekci low‑grade uroteliálních lézí je však metoda nízce senzitivní (dle dat v literatuře senzitivita 25–40 % a specificita přibližně 98 %) (8, 9, 10). V našem souboru senzitivita