ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 1 / 2019

32 PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK Ces Urol 2019; 23(1): 30–35 měř v 50 % případů, dále hyperkalciurie (19–35 % dětí s makroskopickou hematurií mají prokázanou hyperkalciurii; o hyperkalciurii hovoříme tehdy, je‑li exkrece Ca vyšší než 4 mg/kg/24 hod.; Ca/ kreatininový index v moči vyšší než 0,22 mg/mg bývá spojen s hyperkalciurií), trauma v oblasti uro‑ genitálního ústrojí (16 % případů), urolitiáza (okolo 2–3/100 tis., nicméně v ČR relativně vzácně). Ve výčtu příčin non‑glomerulární hematurie nechybí různé anomálie močopohlavního ústrojí, horečka, nádorová onemocnění urogenitálního traktu, „he‑ matologické příčiny“ (koagulopatie, trombocytope‑ nie aj.), dále arterio‑venózní malformace v oblasti močového systému, ale např. i trombóza renální žíly. Přibližně ve 4 % případů non‑glomerulární hematurie je uváděna jako samostatná jednotka také zvýšená fyzická aktivita (nicméně její přesný mechanizmus není zcela přesně objasněn) (2). Jako jedna z možných příčin postglomerulární hematurie je dále popisována tzv. idiopatická uretritis (uretritis posterior). Je popisována nejčastěji u prepu‑ bertálních/adolescentních chlapců a příčina není zcela objasněna (2, 3). Pacienti udávají typicky terminální makroskopickou hematurii, někdy doprovázenou dysuriemi. Močová infekce není prokázána a pacienti netrpí známkami dysfunkce dolních cest močových. Obvykle je u těchto pacientů zaznamenán malý pří‑ jem tekutin a tím i nízká frekvence mikce. Onemoc‑ nění obvykle ustupuje i bez terapie. Při primozáchytu idiopatické uretritidy nebývá uretroskopie rutinně prováděna. Důvodem jsou obavy z traumatizace uretrální sliznice a následného vzniku striktury uretry. DIAGNOSTIKA Makroskopickou hematurii diagnostikujeme po‑ hledem. Mikroskopickou hematurii můžeme dia‑ gnostikovat buďto přímo pomocí světelnémikrosko‑ pie (více než 5(–10) erytrocytů na μl) anebo nepřímo prostřednictvím tzv. dipstick testu (založeném na peroxidázové aktivitě hemoglobinu) (1). Senzitiva dipstick testu pro mikroskopickou hematurii se po‑ hybuje mezi 73–89 % a specificita mezi 81–93 % (1). Prvním krokem v pátrání po příčině hematurie je vždy pečlivě odebraná anamnéza. Ptáme se cíleně na symptomy dolních cest močových, anamnézu trau‑ mat, dále v anamnéze pátráme po užívaných lécích (antiepileptika, diuretika, nesteroidní antiflogistika), u starších dívek se ptáme na menstruaci. Nesmíme zapomínat ptát se na tzv. epidemiologickou anamné‑ zu (cestování do zahraničí – zdemyslet na parazitární onemocnění jako např. schistozomiázu aj.) (5). V rámci rodinné anamnézy pátráme např. po koagulopatiích, hemoglobinopatiích, urolitiáze, hypertenzi atd (2). Při fyzikálnímvyšetření se soustřeďujeme např. na lokalitu bolesti (při lumbalgii pomýšlíme na urolitiázu nebo pyelonefritidu), dále pátráme po hmatné abdo‑ minální rezistenci (myslet tak na objemnou hydrone‑ frózu, polycystické ledviny, ale i tumory). Kombinace hematurie a otoků může indikovat přítomnost glo‑ merulonefritidy. Rash, vaskulitidy a artritidy nás mo‑ hou pak nasměrovat k systémovým onemocněním (např. systémový lupus erytematodes) (2). European Society for Paediatric Urology (dále jen ESPU) rozděluje laboratorní a paraklinická vy‑ šetření do tří úrovní: Úroveň 1: Jde o soubor základních vyšetření, který je prováděn u dětí s hematurií. Patří sem ru‑ tinně vyšetření moči (chemický rozbor a vyšetření močového sedimentu, kultivační vyšetření moči), základní laboratorní odběry (KO, urea, kreatinin, minerály, CRP), event. stanovení C3 komplementu a UZ vyšetření urotraktu (2). Dvacetičtyřhodinový sběr moči se někdy využívá pro kvantitativní sta‑ novení proteinurie. Nicméně v současné době je již běžně nahrazen stanovení tzv. indexu protein/ kreatinin (3). Úroveň 2: Do této kategorie již patří série labo‑ ratorních vyšetření, která jsou indikována např. při podezření na systémová onemocnění, především ve spojení s glomerulonefritidou. Patří zde: výtěr z krku (streptokoky), krevní odběry na stanovení např. ANA protilátek, antistreptolysin O (ASLO), pro‑ tilátky na streptokoky, protilátky proti glomerulární bazální membráně, anti‑ds‑DNA protilátky a další. Dále je doporučeno stanovení tzv. krevních ply‑ nů, vyšetření koagulace či morfologie erytrocytů (provedení Hb elektroforézy při podezření např. na hemoglobinopatie) (2). Úroveň 3: Tato kategorie zahrnuje již biopsii led‑ viny. Dle doporučení ESPU je indikována např. umik‑