ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 1 / 2019

55 KAZUISTIKA Ces Urol 2019; 23(1): 51–56 hypersignálního methemoglobinu s asignálním le‑ memhemosideru, což odpovídá více než sedmdní starému hematomu. V klinickém kontextu byl tedy útvar považován za endometriózu, ale odpovídal i prvnímu histologickému nálezu částečně resorbo‑ vanému hematomu. Takže klinické podezření stále trvalo a dosavadní provedená vyšetření diagnózu nepotvrdila a ani nevyloučila. Bylo tedy nutné dia‑ gnózu potvrdit nebo vyloučit. I přesto však v mezi‑ dobí byla indikována hormonální terapie. Pro diagnostiku endometriózy močového mě‑ chýře je nejcennější cystoskopie a biopsie. Cysto‑ skopický nález se může měnit v závislosti na fázi menstruačního cyklu. Ložiska endometriózy jsou nepravidelného tvaru, často laločnaté a jsou pod‑ barvena modrou až hnědou barvou (2, 3, 4). Klíšťková biopsie je obvykle nedostačující a její negativní histologický nález nevylučuje diagnózu endometriózy. Transuretrální biopsie je obvykle dostačující pro diagnózu endometriózy. Jako defi‑ nitivní terapeutické řešení ale není doporučována, protože jakýkoliv pokus o úplnou resekci může skončit perforací močového měchýře. Konečná diagnóza je stanovena na základě histologického nálezu. Histologické nálezy jsou jednotné a vy‑ značují se přítomností žlázek endometria (2, 4, 5). První histologický nález v prezentované kazui­ stice získaný transuretrální biopsií odpovídal pouze částečně resorbovanému hematomu stěnymočové‑ homěchýře. Endometrióza nebyla prokázána ani po imunohistochemickém vyšetření vzorků (estrogen receptor, progesteron receptor, CD 10). Až druhý histologický nález získaný klíšťkovou biopsií pro‑ kázal ložisko endometriózy, které bylo potvrzeno i imunohistochemicky. Příčin, proč nebyla endome‑ trióza prokázána při první biopsii, mohlo být několik např. malý objem bioptického vzorku, mechanické nebo termické poškození tkáně a také se mohlo jednat o výběrovou chybu (sampling error). Diagnostika a zejména terapie endometriózy nejen uropoetického traktu by měla být sou‑ středěna do specializovaných center, kde jsou zkušené operační týmy a odpovídající přístrojo‑ vé vybavení. Terapii endometriózy močového měchýře můžeme rozdělit na medikamentózní, chirurgickou a případně kombinovanou. Me‑ dikamentózní terapie endometriózu nevyléčí zcela, jen zmírní obtíže. Doporučuje se užívání agonistů GnRH, danazolu, kombinované hor‑ monální antikoncepce a progestinů. Chirurgická terapie zahrnuje transuretrální resekci a resekci močového měchýře. Transuretrální resekce se téměř rovná kontrolované perforaci a je zatí‑ žena vysokou mírou recidivy (25–35 %). Resek‑ ce močového měchýře, ať už otevřená nebo laparoskopická, přináší výborné výsledky. Ani multioborová spolupráce a zkušené operační týmy ve specializovaných centrech nejsou záru‑ kou úspěšného a nekomplikovaného průběhu. Pooperační komplikace včetně iatrogenního po‑ ranění se vyskytují až v 25 % případů (1, 3, 4, 7). V prezentované kazuistice došlo k iatrogenní perforaci močového měchýře bezprostředně po jednoduché urologické operaci. K perforaci došlo v místě ložiska endometriózy, které tvořilo locus minoris rezistencie. Kompletní diagnostika, zajištění pacientky včetně překladu na urologic‑ kou kliniku a operační revize byly realizovány do 24 hodin od operace, tedy bez nebezpečí z prodlení. ZÁVĚR Cílem prezentované kazuistiky je připomenout toto z urologického hlediska vzácné onemocnění. Kazuistika upozorňuje na možné diagnostické rozpaky a komplikace dané omezenou zkušeností urologa s touto diagnózou. Diagnostika a terapie endometriózy nejen uropoetického traktu vyža‑ duje multioborovou spolupráci a měla by být soustředěna do specializovaných center. LITERATURA 1. Kučera E (ed.). Moderní gynekologie a porodnictví: Endometrióza. Praha: LEVRET, 2012(21). ISSN 1211-1058. 2. Klečka J, Klézl P, Mašková V, Grill R. Endometrióza urogenitálního traktu. Urologické listy 2013(3): 40–42.