ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 2 / 2019

124 ORIGINÁLNÍ PRÁCE Ces Urol 2019; 23(2): 124–130 Léčba rektoanastomotických píštělí po laparoskopické radikální prostatektomii Treatment of rectoanastomotic fistulae after laparoscopic radical prostatectomy Květoslav Novák 1 , Radim Kočvara 1 , Tomáš Hanuš 1 , Petr Macek 1 , Oldřich Paul 2 , David Michalský 2 1 Urologická klinika VFN a 1. LF UK, Praha 2 1. chirurgická klinika VFN a 1. LF UK, Praha Došlo: 28. 2. 2019 Přijato: 28. 3. 2019 Kontaktní adresa: MUDr. Květoslav Novák, FEBU Urologická klinika VFN a 1. LF UK, Praha Ke Karlovu 6, 128 08 Praha 2 e‑mail: slavek.novak@seznam.cz Střet zájmů: Žádný. Prohlášení o podpoře: Článek vznikl s podporou projektu RVO‑VFN 64165. Hlavní stanoviskopráce: Práce shrnuje naše zkuše‑ nosti s léčbou rektoanastomotickýchpíštělí po laparo‑ skopické radikální prostatektomii. Jsoudemonstrovány možnosti konzervativní i chirurgické léčby. SOUHRN Novák K, Kočvara R, Hanuš T, Macek P, Paul O, Michalský O. Léčba rektoanastomotických píštělí po laparoskopické radikální prostatektomii. Cíl: Rektoanastomotická píštěl (RAP) u pacientů po laparoskopické radikální prostatektomii (LRP) není častá, jde ale o závažnou komplikaci. Pravděpodob‑ nost spontánního zhojení je vyšší při derivaci střeva nad píštělí (sigmoideostomie) a derivaci moči (per‑ manentní katétr a epicystostomie 15 CH), častěji je ale i tak nutná chirurgická okluze. Materiál a metoda: V letech 2008–2018 jsme diagnostikovali rektoanastomotickou píštěl u pěti pacientů z 688 po LRP (0,72 %). Píštěl se projevila 6.–14. den po výkonu. Diagnóza byla potvrzena cystografií (CG) či uretrocystografií (UCG). Co nej‑ dříve byla založena sigmodeostomie (1.–5. den po stanovení diagnózy) a moč derivována PK a epicystostomií (15 CH). Výsledky: U dvou pacientů (40 %) došlo ke spontánnímu uzávěru píštěle. U tří pacientů (60 %) byla nutná definitivní okluze perineální cestou (za 154, 270 a 383 dní). U všech šlo o náročný výkon – doba operace byla 365–425 min. K dlouhému in‑ tervalu k okluzi vedly komplikující stavy, jako byly předchozí endoskopická extrakce svorky Hem‑o‑loc z píštele u jednoho pacienta, marsupializace zadní uretry a resekce bulbární uretry u jednoho pacienta s předchozím rozvojem těžké striktury při derivaci močové měchýře pouze epicystosto‑ mií. U všech pěti pacientů následovalo zanoře‑ ní sigmoideostomie chirurgy za 2–7 měsíců od zhojení píštěle. Všichni pacienti jsou bez recidivy píštěle, uspokojivě kontinentní (0–1 vložka/den) v období 1–8 let od rekonstrukce.