ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 3 / 2019

198 PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK Ces Urol 2019; 23(3): 194–202 4 K skóre, která by měla především vyústit ve sní‑ žení počtu zbytečných biopsií. V původní studii na každých 1000 mužů s elevací PSA připadá redukce biopsií o 573 případů za cenu 71 nediagnostikovaných karcinomůprostaty (25). Tato studie a její výsledky byly v dalších letechpotvrzeny na souboru více než 40000 pacientů (26). 4 K skóre jako potencionální doplňko‑ vý marker karcinomu prostaty ke klasickému PSA, který by měl zvýšit senzitivitu a specificitu a pomoci zredukovat počet zbytečných biopsií, je zmiňován i v aktuálních doporučeních EAU (5). Objevují se však i práce možného využití 4 K skóre v rámci aktivního sledování pro nízcerizikový karcinom, kdemůže prá‑ vě toto skóre předpovědět nález vysocerizikového karcinomu v rebiopsii (27). DALŠÍ KANDIDÁTNÍ MARKERY Další markery, jako jsou trasmembránové pro‑ teázy (PSMA‑prostatický specifický membráno‑ vý antigen, 2-TMPRSS2-ERG – transmebránová serinová protéza 2), popřípadě genetické testy (SelectMDx, ConfirmMDx, ExoDx), jsou zatím povětšinou jen minimálně využívané v klinické praxi (28, 29, 30). Prognostické tkáňové marke‑ ry (Oncotype, Prolaris, ProMark) jsou využívané ve Spojených státech, ovšem většímu rozšíření v Evropě brání jejich vysoká cena (31, 32). Využití detekce cirkulujících nádorových buněk (CTC), tzv. liquid biopsies, omezuje jejich malý počet v periferní krvi a naopak celá řada detekčních metod, které dávají rozdílné výsledky (33). Nej‑ blíže většímu využití je PCA3 (Progensa prostate cancer antigen 3), vyšetřovaný v moči po masáži prostaty. Výsledky tohoto testu jsou však zatím rozporuplné a v současné době je jeho použití doporučeno před biopsií, ovšem ne při monito‑ raci pacientů v režimu aktivního sledování (5,34). VYUŽITÍ MARKERŮ V REŽIMU AKTIVNÍHO SLEDOVÁNÍ V posledních letech se objevila v doporučených postupech EAU tato novámožnost léčby karcinomu prostaty (5). Spočívá v důslednémsledování pacientů s nízcerizikovýmkarcinomem, u kterých jemalé riziko progrese onemocnění. K zařazení do aktivního sledo‑ vání musí pacienti splnit přesně daná kritéria (hodnoty PSA, Gleasonova skóre a další), a především musí souhlasit se striktnímplánemdalšího sledování. Tento plán obsahuje pravidelné klinické kontroly s odběrem PSA a vyšetřením per rektum a opakované, tzv. kon‑ firmační biopsie, kterým by měla vždy předcházet mpMRI, pokud již nebyla provedena před první bio‑ psií (5). Jednímzmožných používaných schémat pro aktivní sledování je protokol PRIAS (Prostate Cancer Research International: Active Surveillance) (35). Sa‑ motná hladina PSAmá však v rámci aktivního sledová‑ ní nízkou výpovědní hodnotu stranmožné progrese nálezu (36). Také PSA zdvojovací čas či velocita mají v tomto ohledu rozporuplné výsledky (37, 38). Pouze PSA denzita > 0,5 se v několika studiích ukázala jako potencionální prediktor progrese nálezu v rámci rebi‑ opsie (37, 39, 40). Novým slibnýmmarkerem v tomto ohledu se zdá být i PHI (41, 42), a stejně tak další marker obsahující izoformy PSA, tedy 4 K skóre (27). Objevují se i nomogramy na předpověďpřehodnocení nálezu v rámci rebiopsie, které by mohly individualizovat protokol aktivního sledování pro každého pacienta (43, 44, 45). VYUŽITÍ MARKERŮ PŘI SLEDOVÁNÍ PACIENTŮ PO RADIKÁLNÍ LÉČBĚ Další zásadní roli hraje využití markerů při sledování po radikální prostatektomii či radio‑ terapii, nebo během farmakologické léčby. Za‑ chycení časné recidivy a tedy i včasná indikace další terapie je stěžejní pro prognózu našich pacientů. Po kurabilní radikální prostatektomii by měla hladina PSA klesnout na nedetekovatelnou hodnotu, za kterou se považuje hladina pod 0,01 ng/ml. V běžné klinické praxi má většina la‑ boratoří k dispozici testy PSA s nižším detekčním limitem, tzv. ultrasenzitivní. Přínos těchto testů je však zatím předmětem debat. Nedetekovatelné hodnoty dosahují pacienti nejčastěji 6–8 týdnů