ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 3 / 2019

228 ORIGINÁLNÍ PRÁCE Ces Urol 2019; 23(3): 221–229 roboticky‑asistované – přehled v tabulce 8. Navíc naše výsledky mohou pak také „trpět“ relativní striktní definicí negativity pozitivních okrajů. Po‑ slední uvedený fakt ale může mít vliv na následné pooperační intervaly zobrazovacích vyšetření, není‑li zcela jasné, zda je okraj negativní či nikoliv, byť nelze vyloučit, že v některých případech jde o možné „defenzivní“ vyjádření patologa. Protože jde ale o retrospektivní soubor, bylo by obtížné za‑ jistit druhé čtení všech sporných případů zpětně. ZÁVĚR Laparoskopická resekce ledviny (či obecně resek‑ ce ledviny) je v souladu s doporučeními odborných společností indikována u solidních ložisek kategorie cT1, za předpokladu, že dané pracoviště disponuje odpovídajícími zkušenostmi, technickým zázemím a je schopné také vyřešit potenciální komplikace. Roli jistě hraje nejen velikost ale i uložení nádoru. Předoperační posouzení dle skórovacích schémat je jistě možné a je známo, že vyšší počet bodů ve všech skórovacích schématech zvyšuje pravděpo‑ dobnost nefrektomie. Je‑li pacient vhodný k resekci a pracoviště nedisponuje odpovídajícím vybavení k minimálně invazivnímu výkonu, pak je otevřený výkon zcela na místě. Pokud nejsou zkušenosti s re‑ sekčním výkonem obecně, mělo by dojít k dopo‑ ručení na pracoviště, které jimi disponuje, přičemž by neměla být preferována např. laparoskopická nefrektomie, před otevřenou resekcí. Jakákoliv skó‑ rovací schémata jsou spíše vhodná pro srovnání jednotlivých souborů a nenahradí zkušenosti a ma‑ nuální zručnost. Pozitivní okraje jsou vždy určitým psychologickým „oříškem“ pro lékaře i pacienta, nic‑ méně obecná doporučení preferují sledování před aktivnímnovým výkonem jakéhokoliv typu. Aktivní přístup může být na místě v případě extenzivního či makroskopicky jasně patrného resekčního okraje (hranice není z literatury zřejmá či jasně daná), kde lze důvodně předpokládat perzistenci nádorových struktur. Řešení komplikací po resekci ledviny je vždy stejné bez ohledu na techniku provedení. Urinomy se typicky drenáží močových cest +/- eventuální perkutánní drenáží tekutinové kolekce. Hematurie může být přechodná či epizodická. Mírná hematu‑ rie bezprostředně po výkonu není výjimkou a při stabilitě pacienta je obvykle sledována. Řešení je jen v případě obstrukce močových cest koaguly. Při he‑ maturii vznikající až s odstupemvíce dní a někdy epi‑ zodické, by mělo být pravidlem angioCT urotraktu k vyloučení pseudoaneuryzmatu. To je preferenčně řešeno pokusemo selektivní (zřídkaméně selektivní) embolizaci. Výkon lze i opakovat, protože v případě selhání či nedostupnosti intervenčního radiologa se zkušenostmi je zbývajícím řešením nefrektomie ve velmi obtížném terénu. Laparoskopická resekce ledviny je standardní výkon, který má dokumentovanou účinnost a je součástí možných řešení solidní expanzí ledvin. Dosažené komplexní výsledky v našem souboru, tzv. trifekta, odpovídají dříve publikovaným de‑ finicím referenčních souborů. Možné odlišnosti mohou vycházet z různých vstupních charakte‑ ristik souborů, které dosažené výsledky ovlivňují nejvíce – velikost a komplexnost lézí, případně ko‑ morbidity pacientů a jejich vstupní renální funkce. LITERATURA 1. Richter I, Dvořák J. Úvod do problematiky léčby zhoubných nádorů ledvin. Klin onkol 2018; 31(2): 110–116. 2. Ljungberg BL, Albiges K, Bensalah A, et al. Eau guidelines on renal cell carcinoma 2019 [online]. 2019. Dostupné z: https://uroweb.org/guideline/renal-cell-carcinoma/#7. 3. Macek P, Stevens M, Novák K, Pešl M, Hanuš T. Nefrometrická skóre první a druhé generace pro predikci peri- a pooperačních výsledků resekci ledvin. Ces Urol 2017; 21(2): 154–160. 4. Nyman U, Bjork J, Lindstrom V, Grubb A. The lund-malmo creatinine-based glomerular filtration rate prediction equation for adults also performs well in children. Scandinavian journal of clinical and laboratory investigation 2008; 68(7): 568–576. 5. Charleson Comorbidity Calculator. Dostupné z: http://touchcalc.com/calculators/cci_js.