ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 4 / 2019

296 PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK Ces Urol 2019; 23(4): 295–308 a každá tato forma vyžaduje specifický terapeutic‑ ký režim. Proto je zcela zásadní provést správnou klinickou klasifikaci onemocnění. Formy urogeni‑ tální TB se klasifikují podle postiženého orgánu a TB ledvin a močového měchýře se dělí do čtyř stadií podle rozsahu postižení orgánu. BCG indu‑ kovaná urogenitální TB je považována za speciální formu TB močového měchýře. Symptomatologie urogenitální TB je nespe‑ cifická. Při podezření na urogenitální TB by mělo být provedeno fyzikální vyšetření, laboratorní vyšetření, vyšetření moči standardními i moder‑ ními metodami, kožní test, zobrazovací vyšetření a eventuálně i endoskopické nebo histologické vyšetření. V řadě případů není diagnóza uro‑ genitální TB stanovena přímým průkazem My- cobacteria tuberculosis v moči, ale sestavením mozaiky nálezů všech vyšetření v multidiscipli‑ nárním týmu. Základem správně provedené terapie je na‑ prostá kontinuita léčby, dobrá compliance léčby ze strany pacienta a dodržování návaznosti jed‑ notlivých cyklů léčby. Pacient s urogenitální TB by měl absolvovat léčbu pomocí čtyřkombinace antituberkulotik v iniciační fázi léčby s dalším pokračováním podle typu a stupně postižení urogenitálních orgánů v minimálním celkovém rozsahu šesti měsíců. BCG indukovaná TB močo‑ vého měchýře by měla být léčena po konzultaci v multidisciplinárním týmu 2–3 antituberkulotiky denně po dobu 2–4 měsíců, pokud je zachovaná přiměřená kapacita močového měchýře. Pokud dojde ke vzniku močového měchýře s minimál‑ ní kapacitou, je nutné provést cystektomii, ale současně je nutné podávat i antituberkulotickou terapii. Chirurgická léčba urogenitální TB je indikována u pokročilých stadií a v případě výskytu komplikací. Pacienti po prodělané urogenitální TB by měli být dále sledování, v závislosti na formě a stupni postižení je doporučováno sledování po šesti měsících po dobu 1–3 let. KLÍČOVÁ SLOVA Tuberkulóza, urogenitální, Mycobakterium tubercu- losis , ledvina, močový měchýř, nadvarle, prostata. SUMMARY Zachoval R. Genitourinary tuberculosis. Genitourinary TB is defined as an infectious inflammatory disease of the genitourinary tract (kidneys, ureters, bladder or male and female geni‑ tal organs), either isolated or combined with other locations, caused by Mycobacterium tuberculosis or Mycobacteriumbovis . Genitourinary TB is nowadays the second most common form of TB in countries with serious epidemiological situation and third most common in countries with less serious epi‑ demiological situation. There are different forms of genitourinary TB, each of which presents with specific features and requires a specific form of therapy. Correct classi‑ fication of every case is therefore necessary. Geni‑ tourinary TB is classified by the affected organ. Renal and bladder TB exist in four different stages of organ involvement. BCG‑induced genitourinary TB is a specific form of bladder TB. Symptoms of genitourinary TB are non‑specific. A battery of investigations ought to be performed when genitourinary TB is suspected: physical examination, laboratory tests including urine testing, skin test, imaging and endoscopic investigation with biopsy. In many cases, the di‑ agnosis is not established on the basis of direct evidence of M. tuberculosis in urine, but rather from a mosaic of various investigations results in a multidisciplinary team. The cornerstones of successful treatment in‑ clude treatment continuity, patient compliance and adherence to a proper sequence of specific treatment cycles. The patient should undergo treatment with four different anti‑TB drugs in the initial phase with maintenance treatment depending on the extent of organ involvement by the disease. Treatment lasts for a minimum of 6 months. BCG‑induced TB of the urinary bladder should be treated with 2–3 anti‑tuberculotics for 2–4 months provided bladder capacity is pre‑ served. If the bladder becomes shrunken, it will require cystectomy as well as administration of anti‑tuberculous treatment. Surgical treatment is reserved for advanced stages of the disease and in case of complications.