ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 4 / 2019

303 PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK Ces Urol 2019; 23(4): 295–308 Biopsii prostaty při podezření na TB je nutné provést vždy až po vyloučení přítomnosti kavernózní formy pomocí zobrazovacích metod (ultrazvukové vyšetření, uretrocystografie, CT vyšetření apod.), ne‑ boť by hrozil vznik píštěle a diseminace onemocnění. Chirurgicky nebo biopticky odebrané vzorky je vždy nutné vyšetřit jak histologicky, tak mikrobiolo‑ gicky (29, 30, 40). ZOBRAZOVACÍ VYŠETŘENÍ UROGENITÁLNÍ TUBERKULÓZY Ultrazvukové vyšetření Ultrazvukové vyšetření ledvin může často po‑ skytnout nepřímý průkaz TB ledvin, proto je nutné ho u všech pacientů s podezřením na urogenitální TB provést. TB prostaty je v 79 % doprovázena TB ledvin (15, 16). Symptomy chronické prostatitidy a pato‑ logický nález při ultrazvukovém vyšetření ledvin musí vždy vzbudit podezření na přítomnost uro‑ genitální TB. TB epididymitida nebo orchiepididymitida bývá při ultrazvukovém vyšetření zobrazena jako přítomnost heterogenních nodulárních hypo­ echogenních lézí (41). Transrektální ultrazvukové vyšetření prostaty může odhalit hypo- nebo hyperechogenní léze, zejména v periferních zónách prostaty. Často je rovněž přítomna prostatolitiáza v důsledku kalci‑ fikací TB ložisek (27, 41). Radiologická vyšetření Radiologická vyšetření většinou neposkytují pří‑ nos u časných stadií urogenitální TB, ale v případě pokročilých stadií jsou na nich často zaznamenány suspektní nebo typické změny. Na nativnímnefrogramumohou být patrné kalci‑ fikace v oblasti ledviny, dolníchmočových cest nebo v oblasti pohlavních orgánů (obrázek 5). Kontrastní CT vyšetření břicha a pánve nebo vylučovací urografie bývají indikovány u pacientů s patologickým nálezem na ultrazvukovém vyšet‑ ření urogenitálního traktu nebo s patologickým nálezem při vyšetření moči. Při podezření na kavernózní formu TB prostaty by měla být vždy provedena retrográdní uretrocys‑ tografie (42, 43). ENDOSKOPICKÉ VYŠETŘENÍ U UROGENITÁLNÍ TUBERKULÓZY Instrumentální vyšetření mají při diagnostice urogenitální TB jen limitovanou roli, provádí se však k vyloučení jiného závažného onemocnění urogenitálního traktu. Týká se to především pro‑ vedení uretrocystoskopie u pacientů s chronic‑ kými a na běžnou léčbu refrakterními mikčními symptomy. V případě patologického nálezu je vždy nutný odběr cíleného bioptického vzorku na histologické a mikrobiologické vyšetření. Potvrzení TB cystitidy je však v těchto případech vzhledem k obtížnosti validního odběru a rychlé přeměně specifických histologických nálezů na fibrózu možné pouze u 12 % pacientů (16, 44). Provedení ascendentní ureteropyelografie nebo ureteroskopie se provádí u pacientů s nejas‑ ným nálezem na zobrazovacích metodách nebo symptomatologií v oblasti močovodů, především v jejich distální části. Obr. 7.  Preparát levé ledviny: TB ledviny – ložiska ka- seózních hmot a fibrózy v centrální oblasti a pseudo- cysty vzniklé v periferní oblasti ledviny (Omlouváme se za zhoršenou kvalitu fotografie.) Fig. 7.  Left kidney TB: caseous substance and fibrosis located centrally and pseudocysts on the periphery of the kidney