ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 4 / 2019

310 PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK Ces Urol 2019; 23(4): 309–315 2016 byla incidence karcinomu prostaty v České republice 141/100000mužů amortalita v témže roce 30/100000 mužů (1). V posledních několika letech lze pozorovat trend poklesu mortality a zvyšování incidence. Díky dostupnosti stanovení hladin PSA, možnostem léčby a průběhu se může karcinom prostaty řadit mezi chronická onemocnění. Klíčovým momentem v léčbě byl v roce 1941 objev Charlese Hugginse a Clarence Hodgese, kteří zjistili klíčovou souvislost mezi androgeny, bilaterální orchiektomií a později estrogenovou kastrací v léčbě karcinomu prostaty a v roce 1966 byl Charles Huggins za tento objev oceněn Nobelovou cenou (2, 3). Délka léčeb‑ né odpovědi na ADT je velmi variabilní a přibližně u 10–20 % pacientů běhempěti let sledování dojde k progresi onemocnění do kastračně rezistentní fáze (4). V poslední době se v léčbě karcinomu prostaty změnilo mnohé. Může se zdát, že větší rozvoj se odehrál v léčbě CRPC, neboť nyní je k dispozici hned několik nových molekul, které rozšířily armamen‑ tárium léčebného ovlivnění této fáze onemocnění. Avšak pro hormonálně senzitivní onemocnění do nedávné doby byla jedinou možností androgen‑deprivační terapie. HORMONÁLNÍ LÉČBA Karcinom prostaty patří mezi onemocnění, na jehož růstu se podílejí hormony a je tudíž ovlivnitelné hormonálními manipulacemi. Základnímhormonem ovlivňujícímrůst nádorových buněk prostaty je testo‑ steron, který v téměř 90%produkují Leydigovy buňky varlete. Minoritnímpodílem je testosteron produko‑ ván v kůře nadledvin (asi 5%) a dále vzniká v periferní tukové tkáni konverzí z estradiolu. Vlastnímúčinným androgenem je dihydrotestosteron (DHT) vznikající z testosteronu působením enzymu 5α‑reduktázy (5). V mnoha případech je jediným projevem meta‑ statického rozsevu nemoci vzestup PSA. Ve většině případů platí, že karcinomprostaty, který dosud nebyl systémově léčený, je závislý na přítomnosti androge‑ nů. Nedílnou součástí přístupu k systémové léčbě kar‑ cinomu prostaty je tedy snižování hladin testosteronu pomocí ADT či orchiektomií (OE). Stanovení hladin PSA v séru je nejjednodušší metoda monitorace od‑ povědi na systémovou léčbu. Zahájení hormonální terapie je u pacientů individuální a řídí se přítomností symptomů, hodnotou PSA, stagingema gradingem onemocnění. U pacientů se symptomatickým one‑ mocněním by měla být ADT zahájena spíše dříve nežli později, naopak u pacientů s asymptomatickým onemocněním lze s léčbou vyčkat, neboť léčba by mohla negativně ovlivnit kvalitu života. KOMBINOVANÁ TERAPIE V LÉČBĚ MHSPC Přestože většina pacientů zpočátku velmi dob‑ ře reaguje na ADT, doba trvání léčby je omezená a u všech pacientů dojde k progresi onemocnění do kastračně rezistentní fáze. V poslední době prokázalo mnoho látek účinnost v léčbě CRPC, a proto se zača‑ ly tyto látky používat v léčběmHSPC s potenciálním cílemzpomalit progresi onemocnění a zlepšit kvalitu života. Rezistence na ADT je do jisté míry zapříčině‑ na reaktivací androgenního receptoru v perzistující adrenální produkci androgenů, zvýšením intratumo‑ rózní produkce testosteronu a modifikací biologické charakteristiky androgenních receptorů. Tab. 1.  Přehled nežádoucích účinků při léčbě ADT + docetaxel, studie CHAARTED Tab. 1.  Summary of side effects of treatment with ADT + docetaxel Událost Grade 3 Grade 4 Grade 5 Počet pacientů Alergická reakce 7 (1,8) 1 (0,3) 0 Únava 16 (4,1) 0 0 Průjem 4 (1,0) 0 0 Stomatitida 2 (0,5) 0 0 Motorická neuropatie 2 (0,5) 0 0 Náhlé úmrtí 0 0 1 (0,3) Anémie 4 (1,0) 1 (0,3) 0 Trombocytopenie 0 1 (0,3) 0 Neutropenie 12 (3,1) 35 (9) 0 Febrilní neutropenie 15 (3,8) 9 (2,3) 0 Infekce související s neutropenií 5 (1,3) 4 (1,0) 0 Jakákoli událost 65 (16,7) 49 (12,6) 1 (0,3) Zdroj: upraveno podle Sweeney CJ, et al. N Engl J Med 2015.