ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 4 / 2019

313 PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK Ces Urol 2019; 23(4): 309–315 prodloužení OS bylo také prokázáno zlepšení v přežití bez progrese (Progression‑Free Survival – PFS) při přidání abirateronu k ADT, tedy o 53 % nižší relativní riziko radiografické progrese nebo úmrtí (medián 33,0 měsíce vs. 14,8 měsíce, HR 0,47, 95 % CI 0,39–0,55, p < 0,001, graf 5). Přidání abirateronu k ADT vede také ke snížení relativního rizika úmrtí o 38 %. Podobný stupeň přínosu byl zaznamenán i v sekundárních cílech (doba do progrese bolestí, doba do progrese PSA, doba do výskytu symptomatické kostní události, doba do zahájení chemoterapie), což přineslo významné zlepšení symptomů a zejména kvality života (14). Druhou studií byla STAMPEDE, která randomi‑ zovala 1917 mužů k podávání ADT v kombinaci s abirateronem. Populace pacientů ve studii byla heterogenní a zahrnovala pacienty jak s nově dia‑ gnostikovaným vysoce rizikovým karcinomempro‑ staty (94,9 % pacientů), tak pacienty s recidivou po radikální prostatektomii nebo radikální radioterapii (5,1 % pacientů). Medián sledování byl 40 měsíců se 184 úmrtími v kombinované skupině a 262 úmrtí‑ mi ve skupině se samotnou ADT. Primárním cílem studie bylo OS, které bylo významně prodlouženo u kombinované terapie (třileté přežití 83 % vs. 76 %, HR 0,63, 95 % CI 0,52–0,76) (15). Z výsledků studií LATITUDE a STAMPEDE, které prokázaly významný vliv na OS při přidání abirateronu k ADT vyvstá‑ vá otázka, jaká kombinovaná terapie by měla být považována za standardní léčbu. Abirateron má lepší profil nežádoucích účinků než docetaxel a je logisticky lepší pro svou perorální lékovou formu. Naopak doba trvání léčby abirateronem je delší, z čehož vyplývají dlouhodobé nežádoucí účinky glukokortikoidů (při nutnosti podávání prednisonu s abirateronem). SOUČASNOST A BLÍZKÁ BUDOUCNOST V současné době je v běhu několik klinic‑ kých studií u pacientů s HSPC, které porovnávají ADT s přidáním enzalutamidu či apalutamidu. Za zmínku stojí studie ARCHES (NCT02677896), jejímž účelem je zhodnotit účinnost standardní ADT s přidáním enzalutamidu, primárním cílem bude radiografické PFS. Další v řadě probíhajících studií je studie ENZAMET (NCT02446405), která srovnává účinnost enzalutamidu s ADT oproti ne‑ steroidnímu antiandgrogenu + ADT, primárním cílem bude OS. Ve studii TITAN (NCT02489318) je zkoumáno, zdali má přidání apalutamidu k ADT má vliv na prodloužení celkového přežití nebo doby do radiografické progrese. V rámci studie STAMPEDE probíhá v rameni J analýza s přidáním enzalutamidu ke kombinaci ADT s abirateronem, primárním cílem je OS. Pro‑ bíhá i klinická studie PEACE-1 (NCT01957436), v této klinické studii jsou pacienti randomizo‑ váni do ramene A (ADT + docetaxel), ramene B (ADT + docetaxel + abirateron), do ramene C (ADT + docetaxel + lokální radioterapie) anebo do ramene D (ADT + docetaxel + abirateron + ADT + abirateron (medián nebyl dosažen) ADT + placebo (medián 34,7 měsíce) HR 0,62 (95 % Cl 0,51–0,76) p < 0,001 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 6 12 18 24 Měsíce Celkové přežití (%) Celkové přežití 30 36 42 Graf 4.  Kaplan-Meierova křivka celkového přežití, (LATITUDE) Grapf 4.  Kaplan-Meier estimate of overall survival (LATITUDE trial) Zdroj: Upraveno podle Fizazi, et al. N Engl J Med 2017. Graf 5.  Kaplan-Meierova křivka doby progrese (LA- TITUDE) Grapf 5.  Kaplan-Meier estimate of progression-free surival (LATITUDE trial) ADT + abirateron (medián 33,0 měsíce) ADT + placebo (medián 14,8 měsíce) HR 0,47 (95 % Cl 0,39–0,55), p < 0,001 Měsíce PFS (%) 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 4 8 12 16 20 24 28 32 36 40 Zdroj: Upraveno podle Fizazi, et al, N Engl J Med 2017.