ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 4 / 2019

350 KAZUISTIKY Ces Urol 2019; 23(4): 347–351 Emfyzematózní cystitida byla taktéž opět potvrze‑ na i v histologickém preparátu. DISKUZE Emfyzematózní cystitida je vzácné infekční onemocnění se specifickou přítomností plynu ve stěně močového měchýře a v lumen močového měchýře (4, 5). Predisponující faktory zahrnují vyšší věk, ženské pohlaví, diabetes mellitus, imunosupre‑ si, neurogenní močový měchýř, obstrukční uropatii a recidivující infekci močových cest. Infekce močo‑ vých cest je nejčastěji ve spojitosti s diabetem (7, 8). Diabetes mellitus je přítomen u dvou třetin pacien‑ tů s emfyzematózní cystitidou. Pacienti s diabetem jsou obecně ve vyšším riziku komplikací, které mají navíc závažnější průběh. Urologické komplikace při diabetu zahrnují diabetickou nefropatii, renální papilární nekrózu, renální absces, arteriální stenózu, emfyzematózní cystitidu a sekundární dysfunk‑ ci močového měchýře na podkladě diabetické neuropatie. Tyto faktory v kombinaci s glykosurií a zhoršenou funkcí leukocytů zvyšují riziko kom‑ plikovaných infekcí močových cest. Jako příčina se uvádí zhoršené tkáňové prokrvení a porucha imunitních mechanizmů zejména buněčného typu imunitní odpovědi a fagocytózy, způsobené zřejmě hyperglykemií (2, 10). Klinické symptomy mohou být variabilní. U pacientů může být zjištěna pneu‑ maturie, iritační mikční potíže nebo akutní bolesti břicha se septickým stavem. Dokonce byli popsáni i asymptomatičtí pacienti, kteří byli náhodně dia‑ gnostikováni zobrazovací metodou pro zcela jiné potíže. Průměrný věk pacientů je 66 let, častěji jsou postiženy ženy v poměru 1,7 : 1 (2). Nejčastějším pa‑ togenem pro tuto formu cystitidy je Escherichia coli , která způsobuje více než polovinu případů, dalšími patogeny jsou Klebsiella pneumoniae, Enterobacter aerogenes, Clostridiumperfringens, Candida albicans, Aspergillus fumigatus, Proteus mirabilis, Psedomonas aeruginosa, Staphylococcus aureus a Enterococcus spp. (2, 6). Přítomnost plynu v submukóze nebo v lumen močového měchýře je způsobena bakte‑ riemi, které mají schopnost fermentovat glukózu za vzniku oxidu uhličitého, ale tato patogeneze není zatím dostatečně objasněná. Další teorie popisuje možnost některých bakterií přeměňovat v moči přítomný albumin za vzniku plynu (1). Emfyzema‑ tózní cystitida může být diagnostikována pomocí zobrazovacích metod, dále při cystoskopii, biopsii močového měchýře nebo v průběhu laparotomie či pitvy. Současně dochází ke zvýšenému počtu popsaných případů pro široké rozšíření zobrazo‑ vacích metod břicha, jako ultrazvukové vyšetření a počítačová tomografie, která je zlatým diagnos‑ tickým standardem. Terapie emfyzematózní cystiti‑ dy závisí na rozsahu onemocnění. Terapie je v první řadě založena na antibiotické parenterální terapii, drenáži močového měchýře a korekci hypergly‑ kemie (2). Prognóza emfyzematózní cystitidy je celkem příznivá, ale některé případy mohou končit septickým šokem (1). Komplikace emfyzematózní cystitidy se vyskytují v 19 % případů. Celková mor‑ talita činí asi 7 %. Emfyzematózní cystitida se může komplikovat ascendentním šířením bakteriálního Obr. 3.  Pitevní preparátmočovéhoměchýře s plynem pod sliznicí mechýře Fig. 3.  Autopsy preparationwith gas under the blad- der mucosa