ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 1 / 2020

24 PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK Ces Urol 2020; 24(1): 18–25 V případě výskytu rezistentních bakterií (MRSA, ESBL, AmpC, VRE, apod.) na odděleních se doporučují tatozákladní hygienicko‑epidemiologickáopatření (21): ◼ samostatný pokoj pro pacienta s označením (izolace), ◼ ochranné prostředky personálu při kontaktu s pacientem (rukavice, igelitová zástěra), ◼ dezinfekce – rukou, stetoskopů, oblečení, nádobí, ◼ edukace návštěv pacienta, ◼ izolace odpadu. Tato opatření nejen snižují šíření rezistentních bakterií mezi pacienty, ale chrání i samotné zdra‑ votnické pracovníky a jejich rodinné příslušníky před kolonizací těmito bakteriemi (24). ZÁVĚR Vzhledem ke zvyšující se incidenci rezistentních bakterií lze říci, že každý urolog se buď již setkal, anebo se setká s multirezistentním kmenem bak‑ terií. Pro efektivní léčbu je třeba: ◼ znalost aktuální epidemiologické situace a vý‑ skytu rezistentních bakterií v populaci, ◼ zohlednění typu infekce – zda se jedná o komu‑ nitně získanou, či nozokomiální infekci, ◼ zohlednění rizikových faktorů pacienta, ◼ dodržování pravidel antibiotické terapie, ◼ koordinace léčby s antibiotickým centrem, ◼ dodržování hygienických opatření u pacientů s prokázanou rezistentní bakterií. LITERATURA 1. Rottier WC, Ammerlaan HSM, Bonten MJM. Effects of confounders and intermediates on the association of bacteraemia caused by extended‑spectrum β‑lactamase‑producing Enterobacteriaceae and patient outcome: a meta‑analysis. J Antimicrob Chemother. 2012; 67(6): 1311–1320. 2. Magyar A, Köves B, Nagy K, et al. Spectrum and antibiotic resistance of uropathogens between 2004 and 2015 in a tertiary care hospital in Hungary. J Med Microbiol. 2017; 66(6): 788–797. 3. Jawetz E, Brooks G, Melnick J, et al. Jawetz, Melnick, & Adelberg’s medical microbiology. 27 th ed. New York: McGraw‑Hill Medical 2016: 231–236. 4. Page C. Integrated pharmacology. 3 rd ed. [Edinburgh]: Elsevier Mosby; 2006: 113–118. 5. Munita JM, Arias CA. Mechanisms of Antibiotic Resistance. Microbiol Spectr [Internet]. duben 2016 [citován 31. říjen 2018]; 4(2). Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4888801/. 6. Varga M, Pantůček R, Růžičková V, Doškař J. Molecular characterization of a new efficiently trans‑ ducing bacteriophage identified in meticillin‑resistant Staphylococcus aureus. J Gen Virol. 2016; 97(1): 258–268. 7. European Centre for Disease Prevention and Control. Surveillance of antimicrobial resistance in Europe 2016. Annual Report of the European Antimicrobial Resistance Surveillance Network (EARS‑Net). Stockholm: ECDC; 2017. 8. Gohel K, Jojera A, Soni S, et al. Bacteriological Profile and Drug Resistance Patterns of Blood Culture Isolates in a Tertiary Care Nephrourology Teaching Institute. BioMed Res Int. 2014; 2014: 1–5. 9. Medina‑Polo J, Sopeña‑Sutil R, Benítez‑Sala R, et al. Prospective study analyzing risk factors and cha‑ racteristics of healthcare‑associated infections in a Urology ward. Investig Clin Urol. 2017; 58(1): 61. 10. Toner L, Papa N, Aliyu SH, et al. Extended‑spectrum beta‑lactamase‑producing Enterobacteriaceae in hospital urinary tract infections: incidence and antibiotic susceptibility profile over 9 years. World J Urol. 2016; 34(7): 1031–1037. 11. Ozgur BC, Ekıcı M, Yuceturk CN, Bayrak O. Bacterial colonization of double J stents and bacteriuria frequency. Kaohsiung J Med Sci. 2013; 29(12): 658–661. 12. Kehinde EO, Rotimi VO, Al‑Hunayan A, et al. Bacteriology of urinary tract infection associated with indwelling J ureteral stents. J Endourol. 2004; 18(9): 891–896. 13. Lojanapiwat B. Colonization of internal ureteral stent and bacteriuria. World J Urol. 2006; 24(6): 681–683.