ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 1 / 2020

47 ORIGINÁLNÍ PRÁCE Ces Urol 2020; 24(1): 42–50 ných váčků jsme nezaznamenali. Průměrný objem IKP byl 1,9 cm 3 (0,001–6,89 cm 3 ). Iniciální hodnota PSA byla u 2,54 ± 1,14 ng/ml. Podle zadaných kritérií bylo jako klinicky nesig‑ nifikantní KP vyhodnoceno deset nádorů (45,5 %). Při porovnání histopatologických parametrů mezi signifikantními a nesignifikantními nádory byl statisticky významný pouze rozdíl v objemu nádoru 3,40 ± 4,25 vs. 0,10 ± 0,11 (p < 0,021). Statisticky sig‑ nifikantní rozdíl byl mezi Gleasonovým skóre GS ≤ 6 vs. GS > 7 a signifikantností nádorů (p = 0,012), dále pak mezi počtemnádorů s velikostí ≤ 0,5 cm 3 a sig‑ nifikantností nádoru, 3 vs. 10 nádory (p = 0,0000). Medián doby sledování byl 19,5 měsíce. Bio‑ chemickou recidivu jsme zaznamenali u jednoho pacienta se signifikantním KP po 27 měsících. Na KM jsme zaznamenali pět úmrtí, na IKP ni‑ kdo nezemřel (Obr. 1). Dvouletý bladder cancer specific survival byl 75 % (CI 0,50–0,89, p < 0,05). Prognóza IKP neměla vliv na délku přežití, kterou limituje především prognóza karcinomu močo‑ vého měchýře. DISKUZE Výskyt IKP v preparátu po RCP se v západních ze‑ mích udává v rozmezí 18–49 % (7, 8, 9), což odpovídá námi zjištěným výsledkům. Data se blíží prevalenci incidentálního KP ve zdravé populaci, která dosahuje v 7. deceniu až 46 % (10). Stejně tak roste podíl klinic‑ ky nesignifikantních KP v pracích autorů s vysokou prevalencí IKP (8, 9, 11). Výskyt IKP u české populace se udává v rozmezí 14,6–37 % (12, 13). Buse et al. v souboru 1 222 pacientů nalezli karcinom prostaty u 200 pacientů (17,8 %), z toho u 13,7 % lokálně pokročilý. Výskyt IKPmezi skupinou zpracovanou metodou bloků a WMS řezů se statis‑ ticky nelišil (16,4 % vs. 20,1 %, p = 0,122). Při analýze věkového rizika prokázali rostoucí riziko IKP s věkem (odds ratio 1,03 % za rok od věku 40 let, p < 0,001) (7). Pignot et al. na velkém souboru 4299 RCP dia‑ gnostikovali 931 nádorů prostaty (21,7 %). Většina nádorů byla lokalizovaná (90,1 %), Gleason skóre < 6 mělo 13,9 %, GS 6 mělo 61,7 %, GS 7 (3+4) 16 % pacientů, GS 7 (4+3) 4,1 % a GS > 7 pak 4,3 %. Při me‑ diánu follow up 25měsícůmělo recidivu karcinomu měchýře 35 % pacientů a 23,8 % na KM zemřelo. Pouze 16 pacientů (1,9 %) mělo biochemickou reci‑ divu, nikdo ze souboru na KP nezemřel (8). Barbisan et al. posuzovali přítomnosti uroteliální‑ ho nebo prostatického karcinomu v prostatě po RCP u souboru 248 pacientů. IKP nalezli u 123 (49,6 %) pacientů, z toho však 100 (81,3 %) mělo nesignifikant‑ ní KP. Všechny nádory byly lokalizované v periferní zóně, 87 %bylo GS ≤ 6, negativní okrajemělo 96,1 %. Autoři navíc hodnotili detailně možný nález uroteli‑ álního karcinomu v prostatě, který zaznamenali u 94 pacientů (37,9 %), nejčastěji šlo o přímou infiltraci nádoru z oblasti trigona nebo hrdla (9). Legenda k tabulce 3 lIKP – incidentální karcinom prostaty, SVI – Seminal Vesical Invasion, EPE – ExtraProstatic Extension, PZ – periferní zóna, TZ – pře- chodová zóna, CZ – centrální zóna, iPSA – iniciální PSA, * – u dvou pacientů chyběla iniciální hodnota PSA a) p-value pro stanovení významnosti rozdílu mezi stagingem (T2, T3) a signifikantností nádoru b) p-value pro stanovení významnosti rozdílu mezi Gleasonovým skóre (GS ≤ 6 a vyšší) a signifikantností nádoru c) p value pro stanovení významnosti rozdílu mezi výskytem nádoru (monofokální, multifokální) a signifikantností nádoru d) p-value pro stanovení významnosti rozdílu mezí chirurgickými okraji (negativní, pozitivní) a signifikantností nádoru e) p-value pro stanovení významnosti rozdílu mezi počtem nádorů < 0,5 cm 3 a signifikantností nádoru 0 0,0 0,2 0,4 0,6 Cum Survival 0,8 1,0 20 40 60 Months 2-years BCSS 75 % (Cl 0,50–0,89), p < 0,05 Survival Function Survival Function Censored 80 100 120 Obr. 1.  Nádorově-specifické přežití pacientů s karci- nomemmočového měchýře (Bladder cancer specific survival; BCSS) Fig. 1.  Bladder cancer specific survival