ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 1 / 2020

62 ORIGINÁLNÍ PRÁCE Ces Urol 2020; 24(1): 60–68 gravidity u našeho souboru pacientek s augmento‑ vaným měchýřem střevním segmentem z pohledů urologa, nefrologa, gynekologa, neonatologa. Naší snahou bylo zhodnotit u gravidních stav horních a dolních cest močových, možnost provádění čisté intermitentní katetrizace (ČIK) stomií, funkci ledvin, pří‑ tomnost IMC, hypertenze, anémie, nutnost intervence během/po graviditě; u plodů/novorozenců nutnost indikace indukce porodu, průběh porodu (spontánní/ sekcí), porodní komplikace, poporodní adaptace/stav novorozence, nálezy vrozeně vývojových vad. METODY A SOUBOR Retrospektivně jsme vyhodnotili průběh čtyř gravidit u našich pacientek po augmentaci močo‑ vého měchýřem střevním segmentem v dětství (jeden operatér): ◼ 1) 31letá sekundipara s neurogenním měchý‑ řem (NMM) při meningomyelokéle (MMK), po augmentaci měchýře ileálnímdetubulizovaným střevním segmentem s apendikovezikostomií dle Mitrofanoffa do pupku v roce 1997. Před otěhotněním byla 3× endoskopicky řešena li‑ tiáza v augmentované vezice. Počátkem roku 2013 otěhotněla prvně, gravidita ale skončila spontánním abortem v prvém trimestru, ni‑ koliv ale z příčiny IMC. Ultrasonografický (USG) nález před druhým otěhotněním koncem roku 2013 byl bez dilatace na horních močových cestách (HMC), laboratorně bez anémie (130 g Hb/l), bez poruchy funkce ledvin (kreatininemie 70 μmol/l, glomerulární filtrace (GF) 1,416 ml/s). Během druhé gravidity 2013–2014 se s růstem dělohy objevily problémy s ČIK cestou apen‑ dikovezikostomie. Nemocná byla ale schopna sama nekomplikovaně provádět ČIK přes uretru a neohrdlo. Z interních potíží se od 20. týdne gravidity objevily projevy gestační hypertenze a diabetes mellitus. Nebyly ale závažné a byly kompenzovány nasazením antihypertenziv (Dopegyt®), cukrovka dietou. Na kontrolní USG se objevila u matky oboustranně symetrická dilatace na HMC (pánvičky: 22…40 mm, kalichy: 16…20mm, bez dilatace močovodů, bez reduk‑ ce parenchymu). Měla chronický nehorečnatý nález leukocyturie DMC, s negativním kultivač‑ ním nálezem cévkované moči z augmentované veziky. Profylakticky byla porodníkem nasazena antibiotika (peniciliny/cefalosporiny). Těhoten‑ ství bylo ukončeno elektivním císařským řezem (SC) v gestačním stáří 37 týdnů + 2 dny, z horní střední laparotomie. Transfundálně byl vyba‑ ven živý, zdravý novorozenec, chlapec, Apgar 9/9/10, váha 2690 g. Po porodu byla matka bez komplikací. Novorozenec USG screeningembez průkazu VVV, prospívající. Dimise obou pátý den po porodu. Na kontrolní USG matky plně regredovala dilatace na HMC, vymizela gestační hypertenze a cukrovka. Po porodu bylo nutno operačně odstranit fibroepiteliální membránu uzavírající vchod a znemožňující zavádění ka‑ tétru do apendikovezikostomie. Po incidování membrány byla opět možná volná ČIK apen‑ dikovezikostomií. Zprůchodnění apendikove‑ zikostomie jsme indikovali i přes schopnost nemocné cévkovat se cestou neohrdla a uretry. Pro nemocnou je zavedení cévky stomatem snadněji proveditelné, předchází možnému infikování neoveziky během zavádění cévky neouretrou z okolí poševního introitu a je bez‑ pečnější stran možného poranění střevního segmentu neoveziky zaváděnou cévkou. ◼ 2) 25letá primipara s primárně exstrofií mě‑ chýře, po augmentaci coekoileálním detu‑ bulizovaným střevním segmentem a apen‑ dikovezikostomií dle Mitrofanoffa v pravém hypogastriu v roce 1994. Od provedené aug‑ mentace byla dispenzarizována s USG proje‑ vy chronické oboustranné dilatace kalicho‑ pánvičkových systémů (KPS) (vpravo/vlevo: pánvička 17×12×10 mm/24×15×13 mm, kali‑ chy 12 mm/10 mm, parenchym 4 mm/8 mm), oboustrannou nefropatií, nefrologem potvr‑ zenou na statické scintigrafii ledvin 2015. Od roku 2004 postupný rozvoj chronického led‑ vinného selhání (CKD) (2015 kreatininemie 156 umol/l, GF 0,9 ml/s). V krevním obraze lehká sekundární hypochromní anémie (111 g Hb/l), v močovém sedimentu při ČIK s chronickým nálezem leukocyturie, klinicky asymptomatic‑