ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 2 / 2020

121 ORIGINÁLNÍ PRÁCE Ces Urol 2020; 24(2): 113–125 BTL je metoda bezpečná. Nejčastější popi‑ sovanou komplikací bývá perirenální nebo sub‑ kapsulární hematom, který mů e být patrný na CT nebo USG po provedené biopsii a v 91 % (10). V naprosté většině těchto případů intervence není nutná. Klinicky signifikantní krvácení s nut‑ ností podání krevní transfuze je popisováno jen u 0–5 % biopsií (11). Uvádí se, e riziko krvácení se zvyšuje při pou ití větší bioptické jehly (≤ 18 G), ale ádná studie zatím přímo neporovnala četnost vý‑ skytu komplikací při u ívání jehel různé velikosti. Stejně tak ádná studie jasně neposoudila kore‑ laci mezi počtem odebíraných vzorků, lokalizací tumoru, zkušenostmi klinika provádějícího biopsii a četností výskytu komplikací (12). Nejobávanější komplikací je diseminace tumorózních buněk podél punkčního kanálu s udávaným výskytem pod 0,01 % (10, 12, 13, 14, 15, 16, 17). Toto riziko klesá při provádění biopsie koaxiální technikou umo ňující odběr více vzorků skrz koaxiální kanál, který zároveň zabraňuje kontaktu bioptické jehly s okolními tkáněmi. Macklin et al. recentně popsali 7 případů rozsevu nádorových buněk při BTL, v 6 případech se jednalo o PRCC (z toho 4× PRCC typ 1, 1× PRCC typ 2 a 1× PRCC se známkami typu 1 i 2), pouze v 1 případě se jednalo o CCRCC. Ve všech případech byla koaxiální technika pou ita. V souboru PRCC bylo riziko diseminace výrazně vyšší (12,5 %) ve srovnání se souborem celkovým (1,2 %) (18). Na zvýšené riziko diseminace u PRCC mů e mít vliv fragilita nádorových papil i nedosta‑ tečně vyvinutá pseudokapsula tumoru (19, 20). Pa‑ tel et al. v souboru 2 979 pacientů nezaznamenali při biopsii ledviny ádnou komplikaci ve smyslu rozsevu nádorových buněk (21). Macroni et al. ve své meta‑analýze popisují výskyt hematomů po biopsii ve 4,3 % případů, ale hematomy vy adující krevní transfuzi jen v 0,7 % případů. Hematurie se vyskytla v 3,15 %, přičem pouze v jediném bylo nutné provedení angio‑embolizace (Clavien 3a). Lumbalgie byly popisovány u 3 % případů, ve dvou případech byla biopsie komplikována pneu‑ motoraxem a v jednom případě septickým šokem po biopsii pyelonefritické ledviny. Byl popsán pouze jeden případ rozsevu nádorových buněk, podezření z klinického vyšetření a ze zobrazova‑ cích metod však nebylo potvrzeno histologic‑ kým vyšetřením peritumorózního a perirenálního tuku po chirurgickém výkonu (22, 23). Jeon et al. retrospektivně hodnotili soubor 442 pacientů podstoupivších biopsii ledviny. Pouze u tří nemoc‑ ných bylo nutné podat krevní transfuzi a následně u dvou z nich provést selektivní embolizaci pro pokračující krvácení (24). V rámci našeho souboru bylo jednou nutné podat krevní transfuzi (Clavien 2) pro pokles v ČKO při perirenálním hematomu u pacientky s koagulační poruchou. Záva nější komplikace nebyly popisovány. Dle literatury není 10–20 % vzorků primobiopsie ledviny diagnostických. Biopsie je opaková‑ na asi ve 20–30 % nediagnostických iniciálních biopsiích a re‑biopsie pak přináší diagnostický závěr v 80–100 % případů (10, 22, 25). V našem souboru byla primobiopsie výtě ná v 82,5 % (165 z 200), re‑biopsie poté v 94,1 % (16 ze 17). K zopakování biopsie došlo v 48,6 % nediagnostických iniciálních BTL (17 z 35). Recentní meta‑analýza demonstrovala vysokou senzitivitu a specificitu core BTL (99,1 % respektive 99,7 %) při detekci malignity. Přesnost BTL při dia‑ Tab. 6.  Doporučení Evropské urologické společnosti pro provádění biopsie ledviny (8) Tab. 6.  The European Association of Urology Guidelines on renal tumor biopsy (8) Doporučení Síla sdělení Proveďte biopsii ledviny před léčbou ablativními technikami a před systémovou terapií, pokud histologie není známa. Silná Proveďte biopsii ledviny u vybraných pacientů před aktiv‑ ním sledováním. Slabá Při provádění biopsie ledviny pou ívejte koaxiální techniku. Silná Neprovádějte biopsii cystických renálních lézí. Silná U solidních renálních lézí preferujte core biopsii (CB) před aspirací tenkou jehlou (FNA – Fine Needle Aspiration). Silná