ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 3 / 2020

178 PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK Ces Urol 2020; 24(3): 173–182 s refrakterní DO (30). Metoda byla vhodná pro paci‑ enty se stabilní formou RS. Pacienty bylo potřebné informovat o možnosti narušení dalšího průběhu neuromodulace v případě progrese RS. Sporadic‑ ká data se v literatuře objevovala i o využití aug‑ mentační ileocystoplastiky . V roce 2003 Zachoval s kolektivem publikovali výsledky této metody v souboru 9 pacientů (7 žen, 2 muži) s refrakterní DO. Pooperačně, v průběhu 6 až 19měsíčního sle‑ dování, bylo pozorováno zlepšení ve všech sledo‑ vaných parametrech (nárůst kapacity, pokles Pdet, subjektivní zlepšení, zlepšení skóre QoL) (31). Autoři hodnotili tuto metodu jako efektivní a bezpečnou, pokud se indikuje uváženě. Přesto je potřebné chirurgickou léčbu zvažovat přísně individuálně s přihlédnutím na handicap pacienta, na možné komplikace související s výkonem, kvalitu života a samozřejmě na přání pacienta. Nejdůležitějším faktorem při zvažování chirurgické léčby je prognó‑ za quoad vitam. Je potřebné myslet na skutečnost, že se jedná o imunokompromitované pacienty, pro které je jakákoliv intervence spojena s obrovskou zátěží pro organismus i pro samotný průběh RS. LÉČBA UROINFEKCE Uroinfekce (UTI) u pacientů s RS představují medi‑ cínský problémz několika důvodu: 1. postihují osoby s narušenou imunitou, 2. případné vzplanutí původně asymptomatickéUTI nese riziko relapsu RS s trvalejším neurologickýmpoškozením, 3. z důvodu nedostatku důkazů, na základě kterých by byl jasně stanoven po‑ stup, kdy a jak léčit symptomatickou nebo asympto‑ matickou infekci. Obecně platí, že pravděpodobnost vzniku infekce je větší u pacientů s delší dobou trvání onemocnění a vyšším skóre EDSS („Expanded Disa‑ bility Status Scale“). UTI však může nastat v jakémkoli okamžiku onemocnění (32). Patří mezi tři hlavní dů‑ vody hospitalizace pacientů s RS a jsou zodpovědné za 30 až 50%všech hospitalizací (32, 33). K rozvoji UTI může dojít demaskovánímpůvodně asymptomatické bakteriurie v důsledku terapie relapsu RS vysokými dávkami kortikoidů (34). Sibley s kolektivem jako první definovali rizikové období 2–5 týdnů po nástupu in‑ fekce, během kterého je v důsledku vysoké imunitní aktivity indukované infekcí významně zvýšené riziko relapsu RS (35). Z toho pohledumusíme při podezře‑ ní na symptomatickou uroinfekci zaujmout aktivní přístup s nasazením empirické širokospektrální anti‑ biotické terapie s následnou korekcí podle výsledků bakteriologické analýzymoči. Problémemale zůstává asymptomatická bakteriurie zejména u pacientů v re‑ žimu intermitentní selfkatetrizace nebo permanentní katetrizace. Evidence je v této oblasti nedostatečná, přičemž platí, že asymptomatická bakteriurie by ne‑ měla být léčena antibiotiky z důvodu rizika rozvoje polyrezistence. Výjimkou jsou však gravidní pacientky, pacienti před invazivními diagnostickými nebo te‑ rapeutickými výkony, pacienti, u nichž je podezření na souvislost asymptomatické bakteriurie s aktivitou RS apod. (9). Recidivující infekty DMC jsou indikací k podrobnému urologickému vyšetření, stejně jako v případě recidivujících komunitních uroinfekcí. Upa‑ cientů s recidivujícími infekty DMC jsou indikována opatření k prevenci dalších recidiv. Týče se to úpravy pitného režimu, léčby obstipace, nasazení subinhibič‑ ní dávky antibiotik, užívaní manózy, probiotik, imuno‑ modulancií nebo rostlinných extraktů (9). Určitý problém z pohledu neurologa i urologa přestavuje i rozrůstající se léčebné portfolio imuno‑ modulační a imunosupresivní léčby RS. Nové po‑ tentní imunomodulační preparáty se svým výraz‑ nýmúčinkemna imunitní systém jsou doprovázeny i novým spektrem vedlejších účinků. Mezi ně patří i různé infekční komplikace, uroinfekce nevyjímaje (tab. 2). Zvláště použití biologických látek, jako jsou monoklonální protilátky, může vést k závažným infekčním komplikacím. Aby se těmto komplikacím s možným fatálním následkem zabránilo, je nutné intenzivní a dlouhodobé sledování s multidiscipli‑ nárním dohledem (36). Z tohoto pohledu se budou zvyšovat i nároky na urologickou péči pro pacienty s RS s cílemminimalizovat infekční rizika, která jsou s touto léčbou spojená. SEXUÁLNÍ DYSFUNKCE Sexuální dysfunkce jsou významným, ale čas‑ to podceňovaným příznakem RS, které postihují 50–90%mužů a 40–80%žen (37). Erektilní dysfunkce