ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 3 / 2020

191 PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK Ces Urol 2020; 24(3): 191–206 Minimálně invazivní operační metody léčby benigní hyperplazie prostaty jako alternativa klasických desobstrukčních výkonů Minimally invasive surgical methods for the treatment of benign prostatic hyperplasia, as an alternative to classic desobstructive procedures Lukáš Fišer 1 , Milan Čermák 1 , Lubomír Hyršl 1 , Jiří Kočárek 1,2 1 Urologické oddělení, Oblastní nemocnice Kladno, a. s., Kladno 2 Urologická klinika, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Došlo: 17. 7. 2020 Přijato: 15. 9. 2020 Kontaktní adresa MUDr. Lukáš Fišer Urologické oddělení, Oblastní nemocnice Kladno, a. s. Vančurova 1548, 27201 Kladno 1 e‑mail: lukfiser@seznam.cz Střet zájmů: Žádný. Prohlášení o podpoře: Článek byl podpořen ob‑ razovou dokumentací firmy SurgiCare (zástupcem pro český trh) firmy Boston Scientific Marlborough, Massachusetts, USA. Autoři za podporu děkují. SOUHRN Fišer L, Čermák M, Hyršl L, Kočárek J. Minimálně invazivní operační metody léčby benigní hyper‑ plazie prostaty jako alternativa klasických desob‑ strukčních výkonů. Od roku 1885 a 1886, kdy Belfield a Dittel pro‑ vedli první v literatuře popsanou transvezikální prostatektomii (TVPE), a od roku 1926, kdy Maxi‑ milian Stern provedl první transuretrální resekci prostaty (TURP), jsou tyto techniky považovány za „zlatý standard“ v chirurgické léčbě benigního zvětšení prostaty (BHP). Obě operační metody vedou k výraznému zlepšení jak subjektivních, tak funkčních a laboratorních výsledků, konkrét‑ ně ke snížení mezinárodního skóre prostatických symptomů (IPSS), zvýšení maximální průtokové rychlosti moči (Q max ), snížení objemu postmikč‑ ního rezidua (PMR), zmenšení objemu prostaty (PV) a v některých případech ke snížení hodnoty prostatického specifického antigenu (PSA). Přesto bychom zde našli i několik „vad na kráse“. Mezi hlavní nevýhody výše uvedených operačních výkonů patří nutnost hospitalizace, anestezie a katetrizace močového měchýře, plus vysoká perioperační morbidita a možné pooperační komplikace, jako jsou například krvácení, infek‑ ce, retence moči, inkontinence moči, striktury močové trubice a sexuální dysfunkce. Proto bylo v průběhu let vyvinuto mnoho nových operač‑ ních technik, které měly za cíl tyto nedostat‑ ky minimalizovat. Některé z nich se dostaly do standardního algoritmu operační léčby BHP, jako jsou například transuretrální enukleace prostaty