ČESKÁ UROLOGIE / CZECH UROLOGY – 4 / 2021

238 Ces Urol 2021; 25(4): 236–243 PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK I tak zůstává PSA sám o sobě lepším predik‑ torem KP než DRE či transrektální ultrasonografie (TRUS) (9) Dalším problémem využití PSA v široké praxi je častý nález indolentního nádoru, tj onemocnění nízkého rizika (10) Mnohdy diagnostikujeme KP u pacientů, kterým by neléčený KP ani nezkrátil život, ani nezhoršil jeho kvalitu (11) Recentně tak vznikl nový epidemiologický termín tzv nadbyteč‑ ná diagnóza (overdiagnosis) Předpokládá se, že na základě testu PSA je v současné době nadbytečně diagnostikováno 23–42 % případů KP Nadbytečná diagnóza pak může vést k tzv nadbytečné léčbě (overtreatment), tj k léčbě i u pacientů, které by jejich nesignifikantní KP nijak neohrozil, a naopak by profitovali z prostého sledování bez nežádou‑ cích účinků, ať již pooperačních, poradiačních, či socio‑ekonomických Markery dělíme dle účelu na prediktivní a pro‑ gnostické a dále dle měřeného materiálu na mar‑ kery v krevním séru, moči, či tkáni Cílem této práce je podat přehled aktuálně využívaných, případně experimentálních, sérových onkomarkerů karcino‑ mu prostaty PSA Prostatický specifický antigen je kalikreinová proteáza produkovaná epitelovými buňkami prostatické žlázy (11) Nachází se v prostatickém sekretu a její koncentrace je často zvýšena u KP (12) Po zavedení do praxe v 80 letech minulého století signifikantně zlepšila diagnostiku a léč‑ bu KP včetně přežití (13) Rozšíření PSA s sebou však nese množství úskalí Jak již bylo uvedeno, není to marker nádorově specifický K elevaci dochází i u jiných onemocnění, jako například BHP, močová retence, prostatitida, uroinfekce, či po cystoskopii, kolonoskopii nebo pochopitelně také po BP Sporný je naopak vliv vyšetření per rektum, traumatizace prostaty jízdou na kole či ejakulace (14) Dle doporučení Evropské urologické společ‑ nosti (EAU) neexistují žádné standardní hodnoty PSA (15) Jedná se o kontinuální parametr, kde vyš‑ ší hodnoty indikují vyšší riziko KP Dříve stanovená horní hranice 4 ng/ml pro PSA již dávno neplatí, neboť až 25 % pacientů s nově diagnostikovaným KP může mít hodnotu PSA pod touto mezí (16) Doporučení EAU zmiňují výskyt středně a vysoce rizikového KP (Gleasonovo skóre [GS] ≥ 7) také u nízkých hladin PSA (tabulka 2) Specifickými jednotkami jsou PSA denzita (PSA‑D), velocita (PSA‑V) a zdvojovací čas (PSA­ ‑DT) Jedná se o výpočtové jednotky Denzita PSA je rovna podílu PSA a objemu prostaty (změřené‑ ho sonograficky nebo pomocí magnetické rezo‑ nance) Vyšší hodnoty PSA‑D znamenají rovněž vyšší riziko signifikantního KP (18) Pokud jde o kinetiku PSA, hovoříme o „doub‑ ling time“ PSA‑DT a PSA‑V Prvním rozumíme čas do zdvojení PSA v měsících nebo letech, druhým pak absolutní hodnotu ročního nárůstu Jejich hodnota je především prognostická, využití v dia‑ gnostice je omezené, i vzhledem k vlivu BHP, ne‑ jednotným intervalům mezi odběry PSA a možné akceleraci/deceleraci PSA‑DT a PSA-V v čase (19) Zatímco PSA‑V a PSA‑DT přesvědčivě specificitu konvenčního testu PSA nezlepšily (20), PSA‑D prokazatelně zpřesňuje diagnostiku klinicky sig‑ nifikantního KP Hraniční hodnoty pro rutinní klinické používání však zatím stanoveny nebyly (19) Využití našla PSA‑D i v protokolech aktivního sledování, například v protokolu Prostate cancer Research International: Active Surveillance (PRIAS) je vstupní hranicí hodnota < 0,2 (21) Mimo PSA formy vázané na inhibitory sérové proteázy se v krvi vyskytuje rovněž jeho volná for‑ ma (fPSA), která tvoří přibližně 5–35 % celkového Tab. 2. Riziko KP ve vztahu k nízkýmhodnotámPSA Tab. 2. Prostate cancer risk in relation to low PSA values Hodnota PSA (ng/ml) Riziko KP (%) Gleasonovo skóre ≥ 7 (%) 0,0–0,5 6,6 0,8 0,6–1,0 10,1 1,0 1,1–2,0 17,0 2,0 2,1–3,0 23,9 4,6 3,1–4,0 26,9 6,7 PSA – prostatický specifický antigen, KP – karcinom prostaty