73 Ces Urol 2022; 26(1): 66–78 ABSTRAKTY tivní anamnéza TC (seminom po orchiektomie) otce – 2× (bratři, jeden po operaci varikokély vlevo), stav po oboustranné orchiopexi – 1×, vrozená hyd‑ rokéla – 2× (1× po operaci, 1× spontánní regrese). Diagnóza u všech založena na USG při základním onemocnění/anamnézu. Výsledky: Všichni jsou pravidelně sledováni 12–72 měsíců (průměr 50 měsíců). Rodiče a starší chlapci poučeni stran nutnosti měsíční autopalpa‑ ce varlat, objektivně sledováni opakovaně 1× ročně USG. U všech zatím bez změn palpace varlat, bez USG nálezu solidní masy mluvící pro možný rozvoj TC. Zatím bez indikace biopsie nebo orchiektomie. Závěr: Nepozorovali jsme žádné nerizikové případy tohoto onemocnění. Dle obecných dopo‑ ručení jsou všichni naši nemocní dispenzarizováni autopalpací a USG. Dva s pozitivní TC rodinnou anamnézou otce dosáhli dospělého věku. Oba byli předáni do tranzitní péče dospělé urologie našeho pracoviště. LÉČBA VUR PODSLIZNIČNÍ INJEKCÍ KOPOLYMERU DEXTRANOMERU S KYSELINOU HYALURONOVOU (DX/HA) Novák I.1, Kuliaček P.1, Skálová S.2 1Urologická klinika – dětské oddělení FN a LF UK, Hradec Králové 2Dětská klinika FN a LF UK, Hradec Králové Úvod: Endoskopická léčba VUR se stala obec‑ ně uznávanou operační technikou při neúspěchu konzervativní terapie. Cíl práce: Zhodnocení dlouhodobých výsledků léčby VUR endoskopickou podslizniční aplikací Dx/HA. Metodika amateriál: V období 2002–2005 bylo léčeno na dětském oddělení Urologické kliniky FN a LF UK Hradec Králové 66 nemocných s 101RJ endo‑ skopickou injekcí Dx/HA. Retrospektivně zhodnoce‑ no 61 nemocných s 96RJ (děti zkontrolované MCUG po léčbě). Hodnocen byl stupeň refluxů před a po léčbě, počet vyléčených (bez refluxu), perzistencí sledovaných konzervativně a reoperovaných (endo‑ skopicky nebo UCNA). Indikací léčby refluxů st. I a II o současné léčení druhostranného refluxu st. III– V. Výsledky: Stupně VUR před léčbou – I./2, II./10, III./53, IV./28 a V./3, po léčbě – I./20, II./21, III./11, IV./10, V./0. Bez refluxu (vyléčeno) 19 dětí (31 %). U 42 dětí (69 %) s perzistujícími refluxy do III. st. byla perzistence (endoskopická léčba opakována u 12 dětí, 26 dětí bylo bez léčby, jen dizpensarizo‑ váno, u 4 dětí pro přetrvávání vysokého sympto‑ matického refluxu (st. IV a V) indikována UCNA). Z 38 endoskopicky léčených nebo jen sledova‑ ných v hodnoceném období došlo u 18 k dalšímu poklesu refluxu o 1–2 stupně, u zbylých 20 dětí nedošlo k podstatnému ovlivnění refluxu, všichni tito sledovaní jsou trvale asymptomatičtí. Závěr: Naše retrospektivní hodnocení podsliz‑ niční injekce Dx/HA potvrzuje vysoké procento úspěchu vymizení nebo snížení refluxu (> 70 %) bez nutnosti otevřené operace. SYNCHRONNÍ OBOUSTRANNÝ TUMOR VARLETE U KOJENCE Šarapatka J., Nesvadbová M., Šmakal O. Urologická klinika LF UP a FN v Olomouci Úvod: Nádory varlat u dětí jsou vzácné, před‑ stavují zhruba 1 % všech solidních nádorů dětského věku. Převažují benigní nádory se 74% výskytem, nejčastěji prepubertální teratom, ze zhoubných je nejčetnějším tumor ze žloutkového váčku. Klinicky se nádory projeví jako nebolestivé zvětšení varlete, diagnóza je stanovena pomocí ultrazvukového vyšetření (UZ) a hodnocením tumor markerů. Při léčbě musíme ke každému nádoru varlete přistu‑ povat jako k potenciálně malignímu, je‑li periope‑ rační biopsie benigní, je léčebnou metodou volby záchovný výkon. Popis klinického případu: Dvouměsíční chla‑ pec byl odeslán PLDD k vyšetření pro suspektní levostrannou hydrokélu. Palpačně bylo levé varle větší a tužší, vpravo bylo varle normální velikosti a elasticity. UZ vyšetření vyloučilo hydrokélu, v le‑ vém varleti byl patrný cystický útvar velikosti 15 × 12 mm, tkáň varlete byla utlačena na periferii, na levém varleti byl normální UZ nález. Hladina AFP odpovídala věku. Chlapec byl vyšetřován v měsíč‑ ních intervalech, hodnota AFP postupně klesala,
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=