94 Ces Urol 2022; 26(2): 90–98 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY váno s 17 171 těhotenstvími bez konkrementu Výskyt symptomatických ledvinových kamenů v těhotenství byl zaznamenán u 0,2059 % (in‑ terval spolehlivosti [95% CI] 0,2055–0,2062) Pri‑ márním výsledkem bylo zjištění, že renální kolika s konkrementem během těhotenství má výrazně zvýšené riziko nežádoucích komplikací porodu ve srovnání s odpovídajícím těhotenstvím bez proběhlé ledvinné koliky (13,5 % vs 8,8 %, po‑ měr pravděpodobnosti 1,62, 95% CI 1,43–1,82, p < 0,0001) Sekundárním výsledkem bylo, že těhotenství s renální kolikou má výrazně zvýšené riziko nízké porodní hmotnosti, předčasného porodu, preeklampsie a ukončení těhotenství císařským řezem (tab 2) URETERÁLNÍ KATETRIZACE Ureterální katetrizace je technika běžně ovláda‑ ná téměř všemi urology Lze ji provádět pouze v lokální anestezii nebo sedaci, čímž se vyhneme rizikům spojeným s celkovou anestezií (4, 27) Zavedení JJ stentu má však několik nedostatků, včetně iritace močového měchýře, enkrustace stentu a možného vzniku infekce Během těho‑ tenství je často přítomna hyperurikosurie a hy‑ perkalciurie, a proto je častější výskyt již zmíněné enkrustace stentu Enkrustace je v těhotenství obzvláště znepokojující, protože na jejím podkla‑ dě může být během gravidity nutná opakovaná výměna stentu, kdy každý výkon představuje určitou míru rizika S těhotenstvím může souviset i asymptomatická bakteriurie, která může být faktorem přispívajícím k enkrustaci Vzhledem k tomuto je doporučováno měnit stenty kaž‑ dých 4–6 týdnů, aby se zabránilo enkrustaci (4, 5, 10) Je třeba poznamenat, že stenty mohou být dislokovány do močového měchýře kvů‑ li dilataci močovodu během těhotenství Mezi možné komplikace ureterální katetrizace patří vznik lumbalgií a LUTS v důsledku vezikourete‑ rálního refluxu a iritace stentem Tab. 2. Poměr šancí, interval spolehlivosti a hodnoty p pro riziko sekundárních výsledků v těhotenství s litiázou ve srovnání s odpovídajícím těhotenstvím bez litiázy (26) Tab. 2. Odds Ratio, confidence interval, and p-Values for the risk of the secondary outcomes in pregnancies with a kidney stone as compared with the matched pregnancies without a kidney stone Výsledek Poměr pravděpodobnosti (95% CI) Zvýšení absolutního rizika (95% CI) p Předčasný porod1 1,70 (1,50–1,94) 4,32 % (3,10–5,54) < 0,0001 Extrémní prematurita2 1,20 (0,68–2,13) 0,08 % (-0,19 až 0,35) 0,534 Nízká porodní váha3 1,52 (1,31–1,77) 2,61 % (1,56–3,66) < 0,0001 Kojenecká úmrtí4 1,20 (0,59–2,46) 0,05 % (-0,17 až 0,27) 0,618 PROM nebo předčasný PROM 1,18 (0,92–1,53) 0,38 % (-0,24 až 0,99) 0,202 Preeklampsie 1,42 (1,02–1,99) 0,44 % (0,03–0,91) 0,039 Císařský řez 1,39 (1,27–1,51) 6,85 % (4,99–8,70) < 0,0001 1Předčasný porod; < 37 týdnů těhotenství 2Extrémní prematurita; < 28 týdnů těhotenství 3Nízká porodní váha; hmotnost je < 2 500 g 4Kojenecká = úmrtí; úmrtí do 1 roku od data narození CI = interval spolehlivosti; PROM = předčasný odtok plodové vody Tab. 3. Typ a frekvence intervence u 2 863 těhotenství s litiázou (26) Tab. 3. Type and frequency of kidney stone interventions in the 2863 pregnancies with a kidney stone Typ intervence1 počet % Zavedení stentu 473 16,52 % Založení perku‑ talní nefrostomie 152 5,31 % Ureteroskopie a lasertrypse 379 13,24 % 1Pacienti mohli mít více než jednu intervenci.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=