248 Ces Urol 2022; 26(4): 242–249 ORIGINÁLNÍ PRÁCE (22) a je vyšší u imunokompromitovaných osob (23) a pacientů s nádorovými onemocněními (24). V naší studii byly u dvou pacientů vzorky z HMC pozitivní na BKV a TTV (pac. č. 2), resp. JCV (pac. č. 9), zatímco moč z měchýře DNA těchto virů neobsa‑ hovala. K přítomnosti virů v jednotlivých oblastech močového traktu neexistují v literatuře prakticky žád‑ né informace. Rozdílné výsledky jsou patrně způso‑ benymetodickýmomezenímpři izolaci DNA zmoči a qPCR. Zajímavé by do budoucna bylo využití ještě citlivějšíchmetod, jako jemasivní paralelní sekvenová‑ ní nebo digitální PCR (ddPCR). Metoda ddPCR předčí svou citlivostí qPCR: téměř 7× snižuje detekční limit pro DNA JCV v mozkomíšnímmoku (25). Za hlavní limitaci v metodice naší pilotní stu‑ die považujeme odběr moči z HMC ureterálním katétrem zavedeným cystoskopicky přes močo‑ vý měchýř. Zde nelze vyloučit kontaminaci vzorku z HMC močí z měchýře, kterou může vysoce citlivá polymerázová řetězová reakce a následné sekve‑ nování interpretovat jako přítomnost bakteriálního osídlení i přes stopovémnožství kontaminující DNA. Kvantifikace přítomné DNA totiž sekvenovánímnení možná. Určit množství DNA ve vzorku umožňuje použití qPCR – v našem případě použitá k detekci močového viromu. Zde však byly koncentrace DNA ve vzorcích z HMC a z DMC podobné. Druhou limi‑ tací je fakt, že všichni pacienti měli litiázumočových cest, a proto výsledky nemusejí platit pro jedince bez močových kamenů. Pro vyloučení pochybností o existenci mikrobiomu HMC by bylo vhodné v bu‑ doucnu porovnat moč z DMC se vzorky odebranými z HMC perkutánně. Jak ovšem ze zkušenosti víme, legitimní klinická indikace tohoto typu je řídkým jevem. ZÁVĚR Výsledky naší pilotní studie poukazují na pravděpo‑ dobnou přítomnost mikrobiálního osídlení horních močových cest u pacientů s urolitiázou. LITERATURA 1. Siddiqui H, Nederbragt AJ, Lagesen K, Jeansson SL, Jakobsen KS. Assessing diversity of the female urine microbiota by high throughput sequencing of 16S rDNA amplicons. BMC Microbiol. 2011; (11): 1–12. 2. Price TK, Dune T, Hilt EE, et al. The Clinical Urine Culture: Enhanced Techniques ImproveDetection of Clinically Relevant Microorganisms. J Clin Microbiol. 2016; 54(5): 1216–22. 3. PearceMM, Hilt EE, Rosenfeld AB, et al. The female urinary microbiome: a comparison of women with and without urgency urinary incontinence. MBio. 2014; 5(4). 4. Siddiqui H, Lagesen K, Nederbragt AJ, Jeansson SL, Jakobsen KS. Alterations of microbiota in urine from womenwith interstitial cystitis. BMCMicrobiol [Internet]. 2012; 12: 205. Available from: http://www.biomedcentral. com/1471-2180/12/205. 5. Bajic P, KuikenME van, Burge BK, et al. Male Bladder Microbiome Relates to Lower Urinary Tract Symptoms. Eur Urol Focus [Internet]. 2020; 15(6): 376–82. Available from: https://doi.org/10.1016/j.euf.2018. 08. 001. 6. Wu P, Zhang G, Zhao J, et al. Profiling the Urinary Microbiota in Male Patients With Bladder Cancer in China. Front Cell Infect Microbiol. 2018; 8: 167. 7. Novotná E, Viklický O. BK virová infekce po transplantaci ledvin. Vnitř Lék. 2008; 54(9): 835–41. 8. Miller‑Ensminger T, Garretto A, Brenner J, Thomas‑white K, ZambomA, Wolfe AJ. Bacteriophages of the Urinary Microbiome. J Bacteriol. 2018; 200(7): e00738-17. 9. Sigdel TK, Mercer N, Nandoe S, Nicora CD. Urinary Virome Perturbations in Kidney Transplantation. Front Med. 2018; 5(April): 72. 10. Garretto A, Thomas‑White K, Wolfe AJ, Putonti C. Detecting viral genomes in the female urinary micro‑ biome. J Gen Virol. 2018; 99: 1141–6.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=