18 Ces Urol 2023; 27(1): 17–28 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY heterogeneity in available studies does not allow to evaluate its effectiveness correctly. Intraurethral application of prostaglandin E1 is a less invasive alternative to intracavernous injection. This treat‑ ment is also significantly less effective. KEY WORDS Erectile dysfunction, conservative treatment, phos‑ phodiesterase 5 inhibitors, prostaglandin E1. ……… ÚVOD Pacienti s erektilní dysfunkcí (ED) přicházejí do uro‑ logické či andrologické ambulance s očekáváním, že jejich zdravotní problém dokážeme vyléčit. Léčba, kterou jim můžeme nabídnout, je však většinou jen symptomatická. Kauzální léčba je možná pouze u psychogenní ED, posttraumatické arteriogenní ED u mladých pacientů a ED z hormonálních příčin (1–3). Pokud chceme pacientovi nabídnout kau‑ zální léčbu, je nevyhnutelná správná identifikace rizikových faktorů a onemocnění, která mohou ED způsobovat (Tab. 1). Korekce nezdravého životního stylu s navýšením fyzické aktivity, redukce hmot‑ nosti, úprava chronické medikace a správná léčba přidružených onemocnění (např. diabetes mellitus, hypertenze, hypogonadismus) může vést k dlou‑ hodobému zlepšení erektilní funkce bez nutnosti dlouhodobého užívání léků na podporu erekce (4–9). Nejvýznamnější roli při identifikaci těchto rizi‑ kových faktorů hraje správně odebraná anamnéza. Při objektivnímvyšetření se zaměříme na přítomnost deformity penisu (m. Peyronie), poruchu vývoje zevního genitálu (epispadie, hypospadie, mikrope‑ nis), přítomnost závažné neléčené fimózy, prekance‑ rózy, či karcinomu penisu. Měli bychom se soustředit na možné příznaky hypogonadismu (např. gyneko‑ mastie a vyjádření sekundárních pohlavních znaků) a pomocí vyšetření per rectum vyloučit onemocnění prostaty. Nezbytnou součástí objektivního vyšetření u každého pacienta je také změření krevního tlaku. Z laboratorních vyšetření je u pacienta s ED vhodné zkontrolovat hladinu testosteronu, případně doplnit další odběry, jako ranní glykemii, hladinu glykované‑ ho hemoglobinu, lipidový profil, hladinu volného testosteronu a index volných androgenů. KARDIOVASKULÁRNÍ RIZIKO U PACIENTŮ S ED Porucha erekce se často vyskytuje u pacientů s ji‑ ným kardiovaskulárním onemocněním. Samotný výskyt ED u pacienta statisticky zvyšuje riziko infarktu myokardu, cévní mozkové příhody a kar‑ diovaskulární mortality (10). Erektilní dysfunkce tedy může být časnou manifestací onemocnění koronárních tepen a periferních tepen. Poruchu erekce je proto potřeba vnímat jako potenciální varovné znamení a ne pouze jako změnu kvality života pacienta (11, 12). Před zahájením sympto‑ matické léčby ED je potřeba správně vyhodnotit kardiovaskulární riziko pacienta. Pohlavní styk je fyzicky náročná aktivita a může být pro pacienta nebezpečný. Stratifikace nemocných dle kardio‑ vaskulárního rizika na základě 2. a 3. Princeton‑ ského konsenzu je uvedená v tabulce 2. Podle této stratifikace je možné u pacienta s nízkým kardiovaskulárním rizikem bezpečně zahájit sym‑ ptomatickou léčbu ED. U pacienta se středním rizikem je vhodné posouzení kardiologem a pa‑ cient s vysokým kardiovaskulárním rizikem by se měl sexuální aktivity vyvarovat. LÉČBA EREKTILNÍ DYSFUNKCE Úprava životního stylu a správná korekce přidruže‑ ných onemocnění jsou nejdůležitější kroky v léčbě ED. Než se však jejich efekt projeví, nebo v přípa‑ dech, kdy ani jejich korekce nevede ke zlepšení ED, můžeme pacientům nabídnout léčbu symptoma‑ tickou. Guidelines Evropské urologické společnosti (EAU) pro rok 2022 přestavují nový algoritmus léčby ED. Tento již nerozděluje léčbu ED do třech linií dle invazivity. Byť nový algoritmus invazivitu a efektivitu léčby zohledňuje, doporučuje pacientovi nabídnout všechny léčebnémodality, tak aby si onmohl nejlé‑ pe vybrat léčbu, která mu vyhovuje (1).
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=