2024 | ročník/volume 28 | číslo/number 3 | září | ISSN 2336-5692 Česká urologie CZECH UROLOGY Časopis České urologické společnosti ČLS JEP 28
• Betmiga má prokázanou vysokou perzistenci* při léčbě OAB1,2 • Mirabegron je dobře tolerován s incidencí sucha v ústech na úrovni placeba3 • Účinnost a bezpečnost ověřená ve velkých klinických studiích4 *53,8 % stále užívalo mirabegron po 10-12 měsících Reference: 1. Freeman R, Foley S, Rosa Arias J, Vicente E, Grill R, Kachlirova Z, Stari A, Huang M, Choudhury N. Mirabegron improves quality-of-life, treatment satisfaction, and persistence in patients with overactive bladder: a multi-center, non-interventional, real-world, 12-month study Curr Med Res Opin. 2018; 34(5):785-793 Study No: 178-MA-1002. 2. Daisuke Kato, Hiromi Tabuchi, Satoshi Uno. Three-Year Safety, E¡cacy and Persistence Data Following the Daily Use of Mirabegron for Overactive Bladder in the Clinical Setting: a Japanese Post-Marketing Surveillance Study LUTS. 2018, Aug 6 [ePub ahead of print] Study No: BE0002. 3. Nitti VW, Khullar V, van Kerrebroeck P et al. Mirabegron for the treatment of overactive bladder: a prespecifi ed pooled e¡ cacy analysis and pooled safety analysis of three randomised, double-blind, placebo-controlled, phase III studies. Int J Clin Pract. 2013 Jul;67(7):619-32. 4. Zdroj: SPC Betmiga. ZKRÁCENÁ INFORMACE O PŘÍPRAVKU Betmiga (mirabegronum). Složení: Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje mirabegronum 25 mg nebo 50 mg. Indikace: Hyperaktivní močový měchýř u dospělých: Přípravek Betmiga tablety s prodlouženým uvolňováním je indikován k symptomatické léčbě urgence, zvýšené frekvence močení a/nebo urgentní inkontinence, které se mohou vyskytnout u dospělých pacientů se syndromem hyperaktivního močového měchýře (OAB). Neurogenní hyperaktivita detruzoru u pediatrické populace: Přípravek Betmiga tablety s prodlouženým uvolňováním je indikován k léčbě neurogenní hyperaktivity detruzoru (NDO) u pediatrických pacientů ve věku od 3 do méně než 18 let. Dávkování a způsob podání: Hyperaktivní močový měchýř: Dospělí (včetně starších pacientů)50 mg jednou denně. Tableta se zapíjí tekutinami, polyká celá, nesmí se kousat, dělit, drtit. Může být užívána s jídlem nebo nezávisle na jídle. Neurogenní hyperaktivita detruzoru u pediatrické populace: Tablety s prodlouženým uvolňováním mohou být podávány pacientům s hmotností 35 kg nebo více. Doporučená počáteční dávka přípravku Betmiga tablety s prodlouženým uvolňováním je 25 mg jednou denně s jídlem. V případě potřeby lze po 4 až 8 týdnech dávku zvýšit na maximální dávku 50 mg jednou denně s jídlem. Během dlouhodobé léčby má u takovýchto pacientů být pravidelně přehodnoceno další pokračování léčby a případná úprava dávky, a to alespoň jednou ročně nebo častěji, pokud je to indikováno. Pacienti mají být poučeni, aby užili jakoukoli zmeškanou dávku léku, pokud od zmeškané dávky neuplynulo více než 12 hodin. Pokud uplynulo více než 12 hodin, lze zmeškanou dávku vynechat a další dávku užít v obvyklou dobu. Tableta se zapíjí tekutinami, polyká se celá a nesmí se žvýkat, dělit nebo drtit. Má se užívat s jídlem. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo kteroukoli pomocnou látku. Závažná nekontrolovaná hypertenze definovaná jako systolický krevní tlak ≥180 mm Hg a/nebo diastolický krevní tlak ≥110 mm Hg. Zvláštní upozornění a opatření pro použití: Porucha funkce ledvin: Přípravek Betmiga nebyl studován u pacientů v konečném stadiu poruchy funkce ledvin (eGFR <15 ml/min/1,73 m2) nebo pacientů vyžadujících hemodialýzu, a proto se jeho používání u této populace pacientů nedoporučuje. U pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin (eGFR 15 až 29 ml/min/1,73 m2) je k dispozici omezené množství údajů; na základě farmakokinetické studie (viz bod 5.2) se u této populace doporučuje dávka 25 mg jednou denně. Používání tohoto přípravku se nedoporučuje u pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin (eGFR 15 až 29 ml/min/1,73 m2), kteří současně užívají silné inhibitory CYP3A. Porucha funkce jater: Přípravek Betmiga nebyl studován u pacientů se závažnou poruchou funkce jater (Child-Pugh třída C), a proto se jeho používání u této populace pacientů nedoporučuje. Používání tohoto přípravku se nedoporučuje u pacientů se středně závažnou poruchou funkce jater (Child-Pugh B), kteří současně užívají silné inhibitory CYP3A. Hypertenze: Hyperaktivní močový měchýř u dospělých: Mirabegron může zvýšit krevní tlak. Krevní tlak má být měřen při zahájení léčby a poté během léčby mirabegronem pravidelně sledován, zejména u pacientů s hypertenzí. U pacientů s hypertenzí 2. stupně (systolický krevní tlak ≥160 mmHg a/nebo diastolický krevní tlak ≥100 mmHg) je k dispozici omezené množství údajů. Neurogenní hyperaktivita detruzoru u pediatrické populace: Mirabegron může u pediatrických pacientů zvýšit krevní tlak. Zvýšení krevního tlaku může být větší u dětí (ve věku od 3 do méně než 12 let) než u dospívajících (ve věku od 12 do méně než 18 let). Krevní tlak má být měřen při zahájení léčby a poté během léčby mirabegronem pravidelně sledován. Pacienti s vrozeným nebo získaným prodloužením QT intervalu: Při používání přípravku Betmiga v terapeutických dávkách nebylo v klinických studiích prokázáno klinicky relevantní prodloužení QT intervalu. Nicméně, vzhledem k tomu, že pacienti se známou anamnézou prodloužení QT intervalu, nebo pacienti, kteří užívají léky, o nichž je známo, že prodlužují QT interval, nebyli do těchto studií zařazeni, není účinek mirabegronu u těchto pacientů znám. Při podávání mirabegronu těmto pacientům je třeba dbát zvýšené opatrnosti. Pacienti s obstrukcí výtoku z močového měchýře a pacienti užívající antimuskarinika k léčbě OAB: Během postmarketingového sledování pacientů, užívajících mirabegron, byla hlášena močová retence u pacientů se subvezikální obstrukcí dolních močových cest a u pacientů, kteří užívají antimuskarinika, léčivé přípravky k léčbě OAB. V kontrolované klinické studii bezpečnosti u pacientů s BOO léčených přípravkem Betmiga nebylo prokázáno zvýšení močové retence, nicméně, přípravek Betmiga má být podáván u pacientů s klinicky závažným BOO s opatrností. Přípravek Betmiga má být podáván s opatrností i u pacientů užívajících antimuskarinika, léčivé přípravky k léčbě OAB. Interakce: Klinicky relevantní lékové interakce mezi mirabegronem a léčivými přípravky, které inhibují, ovlivňují nebo jsou substrátem pro jeden z izoenzymů nebo přenašečů CYP se neočekávají, kromě inhibičního účinku mirabegronu na metabolismus substrátů CYP2D6. Betmiga je mírný a časově závislý inhibitor CYP2D6 a slabý inhibitor CYP3A. Při podávání mirabegronu s inhibitory CYP2D6 nebo u pacientů, kteří mají pomalý metabolismus CYP2D6 není nutná žádná úprava dávky mirabegronu. Je zapotřebí opatrnosti, pokud je mirabegron podáván současně s léčivými přípravky, které mají úzký terapeutický index a jsou významně metabolizovány CYP2D6. U pacientů, kteří začínají užívat kombinaci přípravku Betmiga a digoxinu, by měla být zpočátku předepsána nejnižší dávka digoxinu. K získání požadovaného klinického účinku je třeba monitorovat sérové koncentrace digoxinu a použít je pro titraci dávky digoxinu. Látky, které působí jako induktory CYP3A nebo P-gp snižují plazmatickou koncentraci mirabegronu, není nutná žádná úprava dávky mirabegronu při podávání s terapeutickými dávkami rifampicinu nebo jiných CYP3A nebo P-gp induktorů. Při kombinaci přípravku se substráty citlivými k P-gp by měl být zvažován potenciál pro inhibici substrátu P-gp mirabegronem. Zvýšení expozice mirabegronu v důsledku lékových interakcí může být spojeno se zvýšením tepové frekvence. Fertilita, těhotenství a kojení: Nedoporučuje se podávat těhotným ženám a ženám, které mohou otěhotnět a nepoužívají antikoncepci. Během kojení by přípravek neměl být podáván. Vliv na fertilitu není stanoven. Nežádoucí účinky: Souhrn bezpečnostního profilu: Bezpečnost přípravku Betmiga byla hodnocena u 8433 dospělých pacientů s OAB, z nichž 5648 dostalo nejméně jednu dávku mirabegronu ve fázích 2/3 klinického programu, a 622 pacientů dostávalo přípravek Betmiga nejméně 1 rok (365 dní). Ve třech 12týdenních, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studiích fáze 3 dokončilo léčbu tímto léčivým přípravkem 88 % pacientů a 4 % pacientů přerušila léčbu v důsledku nežádoucích příhod. Většina nežádoucích účinků byla mírné až střední závažnosti. Nejčastější nežádoucí účinky hlášené u dospělých pacientů léčených přípravkem Betmiga 50 mg během tří 12týdenních, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studií fáze 3, jsou tachykardie a infekce močových cest. Četnost tachykardie byla 1,2 % u pacientů, kteří dostávali přípravek Betmiga 50 mg. Tachykardie vedla k přerušení léčby u 0,1 % pacientů, kteří dostávali přípravek Betmiga 50 mg. Četnost infekcí močových cest byla 2,9 % u pacientů, kteří dostávali přípravek Betmiga 50 mg. Infekce močových cest nevedly k přerušení léčby u žádného z pacientů, kteří dostávali přípravek Betmiga 50 mg. Závažné nežádoucí účinky zahrnovaly fibrilaci síní (0,2 %). Nežádoucí účinky pozorované v průběhu jednoroční (dlouhodobé) studie s aktivním komparátorem (muskarinovým antagonistou) byly podobného druhu a závažnosti jako ty, které byly pozorovány ve třech 12týdenních, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studiích fáze 3. Tabulkový přehled nežádoucích účinků: Níže uvedená tabulka odráží nežádoucí účinky pozorované u mirabegronu ve třech 12týdenních, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studiích fáze 3. Četnost nežádoucích účinků je definována následovně: velmi časté (≥1/10); časté (≥1/100 až <1/10); méně časté (≥1/1000 až <1/100); vzácné (≥1/10000 až <1/1000); velmi vzácné (<1/10000) a není známo (z dostupných údajů nelze určit). V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti. Infekce a infestace: časté: infekce močových cest; méně časté: vaginální infekce, cystitida. Psychiatrické poruchy: není známo: insomnie*, stav zmatenosti*. Poruchy nervového systému: časté: bolest hlavy*, závrať*. Poruchy oka: vzácné: edém očního víčka. Srdeční poruchy: časté: tachykardie; méně časté: palpitace, fibrilace síní. Cévní poruchy: velmi vzácné: hypertenzní krize. Gastrointestinální poruchy: časté: nevolnost*, zácpa*, průjem*; méně časté: dyspepsie, gastritida; vzácné: edém rtů. Poruchy jater a žlučových cest: méně časté: zvýšení GGT, zvýšení AST, zvýšení ALT. Poruchy kůže a podkožní tkáně: méně časté: kopřivka, vyrážka, makulózní vyrážka, papulózní vyrážka, svědění; vzácné: leukocytoklastická vaskulitida, purpura, angioedém*. Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně: méně časté: otékání kloubů. Poruchy ledvin a močových cest: vzácné: močová retence*. Poruchy reprodukčního systému a prsu: méně časté: vulvovaginální pruritus. Vyšetření: méně časté: zvýšený krevní tlak, zvýšení GGT, zvýšení AST, zvýšení ALT. (*Na základě zkušeností z postmarketingového sledování). Pediatrická populace: Bezpečnost mirabegronu ve formě tablet a perorální suspenze byla hodnocena u 86 pediatrických pacientů ve věku od 3 do méně než 18 let s NDO v 52týdenní, otevřené, podle výchozího stavu kontrolované multicentrické studii s titrací dávky. Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky pozorovanými u pediatrické populace byly infekce močových cest, zácpa a nevolnost. U pediatrických pacientů s NDO nebyly hlášeny žádné závažné nežádoucí účinky. Celkově je bezpečnostní profil u dětí a dospívajících podobný jako u dospělých. Hlášení podezření na nežádoucí účinky: Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv; Šrobárova 48; 100 41 Praha 10; webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek. Zvláštní opatření pro uchovávání: Žádné zvláštní podmínky pro uchovávání. Držitel rozhodnutí o registraci: Astellas Pharma Europe B.V. Sylviusweg 62, 2333 BE Leiden, Nizozemsko. Registrační číslo: EU/1/12/809/001 – 006; EU/1/12/809/008 – 013; EU/1/12/809/015 – 018. Datum revize textu: 08/2024. Před předepsáním se seznamte s úplnou informací o léčivém přípravku. Výdej přípravku je vázán na lékařský předpis. Přípravek je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Astellas Pharma s.r.o., Rohanské nábřeží 678/29, 186 00 Praha 8 – Karlín, www.astellas.com/cz 09/2024 | MAT-CZ-BET-2024-00013 β3 agonista k léčbě hyperaktivního močového měchýře4
126 OBSAH Obsah EDITORIAL Jan Hrbáček 131 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Nežádoucí účinky anticholinergik užívaných v léčbě hyperaktivního močového měchýře na centrální nervový systém Jan Krhut, Kateřina Ryšánková, Roman Zachoval 133 Způsoby metafylaxe u pacientů s různými typy urolitiázy Jiřina Marešová, Jiří Kočárek, Milan Čermák 141 ORIGINÁLNÍ PRÁCE Laparoskopická uretero-pyeloanastomóza u dětí – technika a dlouhodobé zkušenosti Josef Sedláček, Radim Kočvara, Marcel Drlík, Zuzana Jirásková, Lucie Vávřová, Eva Faltusová, Zdeněk Dítě 158 Laparoskopická adrenalektomie v dětském věku Marcela Pýchová, Štěpán Veselý, Luboš Zeman, Marek Schmidt 166 KAZUISTIKY Náhodný nález emfyzematózní cystitidy u 93letého diabetika s tumorem močového měchýře Martin Malý, Otakar Čapoun, Viktor Soukup, Alžběta Kantorová, Peter Polaček, Vojtěch Fiala 174 NEKROLOG Vzpomínka na docenta MUDr. Radko Petříka, CSc. Tomáš Hanuš 179 INFORMACE Zpráva z kongresu – AUA 2024 San Antonio Miloš Broďák, Michal Balík 181 Zpráva o konání IV. ročníku Ostravského urologicko-neurologického sympozia (OUNS) 2024 Libor Zámečník 183 Komplexní novinky v onkourologii – KNOU 2024 Tereza Zdobinská 186 Udělení Ceny J. E. Purkyně prof. MUDr. Tomáši Hanušovi, DrSc. 190
Copyright © 2024 Merck & Co., Inc., Rahway, NJ, USA a přidružené společnosti. Všechna práva vyhrazena. Merck Sharp & Dohme s.r.o., Na Valentince 3336/4, 150 00 Praha 5, Česká republika, IČ: 028462564 Tel.: +420 277 050 000, e-mail: dpoc_czechslovak@merck.com, www.MSD.cz CZ-RCC-00016 (7.0), srpen 2024 Reference: 1. SPC KEYTRUDA®, www.sukl.cz. Zkrácená informace o léčivém přípravku Název přípravku: KEYTRUDA® 25 mg/ml koncentrát pro infuzní roztok. Kvalitativní a kvantitativní složení: Injekční lahvička se 4 ml koncentrátu obsahuje 100 mg pembrolizumabu. Pomocné látky: Sacharóza, histidin, polysorbát 80, monohydrát histidin-hydrochloridu, voda pro injekci. Indikace: Přípravek KEYTRUDA je indikován: 1. v monoterapii u dospělých a dospívajících ve věku 12 let a starších s pokročilým (neresekovatelným nebo metastazujícím) melanomem; 2. v monoterapii k adjuvantní léčbě dospělých a dospívajících ve věku 12 let a starších s melanomem stadia IIB, IIC nebo III, kteří podstoupili kompletní resekci; 3. v kombinaci s chemoterapií obsahující platinu v neoadjuvantní léčbě a následně v monoterapii v adjuvantní léčbě u resekovatelného nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) s vysokým rizikem recidivy u dospělých; 4. v monoterapii k adjuvantní léčbě dospělých s NSCLC, kteří mají vysoké riziko recidivy po kompletní resekci a léčbě chemoterapií na bázi platiny; 5. v monoterapii v první linii u metastazujícího NSCLC u dospělých, jejichž nádory exprimují PD-L1 se skóre nádorového podílu (TPS) ≥ 50 % bez pozitivních nádorových mutací EGFR nebo ALK; 6. v kombinaci s chemoterapií pemetrexedem a platinou v první linii u metastazujícího neskvamózního NSCLC u dospělých, jejichž nádory nevykazují pozitivní mutace EGFR nebo ALK; 7. v kombinaci s karboplatinou a (nab)paklitaxelem v první linii u metastazujícího skvamózního NSCLC u dospělých; 8. v monoterapii u lokálně pokročilého nebo metastazujícího NSCLC u dospělých, jejichž nádory exprimují PD-L1 s TPS ≥ 1 %, a kteří již byli léčeni nejméně jedním chemoterapeutickým režimem. Pacienti s pozitivními nádorovými mutacemi EGFR nebo ALK musí být také předtím, než dostanou přípravek KEYTRUDA, léčeni cílenou terapií; 9. v monoterapii u dospělých a pediatrických pacientů od 3 let s relabujícím nebo refrakterním klasickým Hodgkinovým lymfomem, u nichž selhala autologní transplantace kmenových buněk (ASCT), nebo byli léčeni alespoň dvěma předchozími terapiemi, přičemž ASCT není možností léčby; 10. v monoterapii u lokálně pokročilého nebo metastazujícího uroteliálního karcinomu u dospělých, kteří již byli léčeni chemoterapií obsahující platinu; 11. v monoterapii u lokálně pokročilého nebo metastazujícího uroteliálního karcinomu u dospělých, u kterých není chemoterapie obsahující cisplatinu vhodná a u kterých nádory vykazují expresi PD-L1 s kombinovaným pozitivním skóre (CPS) ≥ 10; 12. v monoterapii nebo v kombinaci s chemoterapií platinou a fluoruracilem (5-FU) v první linii u metastazujícího nebo neresekovatelného recidivujícího skvamózního karcinomu hlavy a krku (HNSCC) u dospělých, jejichž nádory exprimují PD-L1 s CPS ≥ 1; 13. v monoterapii u recidivujícího nebo metastazujícího HNSCC u dospělých, jejichž nádory exprimují PD-L1 sTPS ≥ 50 % a kteří progredují při chemoterapii obsahující platinu nebo po ní; 14. v kombinaci s axitinibem v první linii u pokročilého renálního karcinomu (RCC) u dospělých; 15. v kombinaci s lenvatinibem v první linii u pokročilého RCC u dospělých; 16. v monoterapii k adjuvantní léčbě dospělých s RCC se zvýšeným rizikem rekurence po nefrektomii nebo po nefrektomii a resekci metastatických lézí; 17. Nádory MSI-H/dMMR. Kolorektální karcinom (CRC), v monoterapii pro dospělé s MSI-H nebo dMMR CRC: - v první linii metastazujícího CRC, - po předchozí kombinované léčbě založené na fluorpyrimidinu u neresekovatelného nebo metastazujícího CRC; Nádory kromě CRC, v monoterapii u následujících MSI-H nebo dMMR nádorů u dospělých s: - pokročilým nebo recidivujícím endometriálním karcinomem, u kterých došlo k progresi onemocnění při nebo po předchozí léčbě založené na platině v jakémkoli režimu léčby a kteří nejsou kandidáty pro kurativní chirurgickou léčbu nebo radioterapii, - neresekovatelnými nebo metastazujícími nádory žaludku, tenkého střeva nebo žlučových cest, u kterých došlo k progresi onemocnění během nebo po alespoň jedné předchozí léčbě; 18. v kombinaci s chemoterapií na bázi platiny a fluorpyrimidinu v první linii u lokálně pokročilého neresekovatelného nebo metastazujícího karcinomu jícnu u dospělých, jejichž nádory exprimují PDL1 s CPS ≥ 10; 19. v kombinaci s chemoterapií v neoadjuvantní léčbě a následně po chirurgické léčbě v monoterapii v adjuvantní léčbě u dospělých s lokálně pokročilým nebo časným stadiem triplenegativního karcinomu prsu (TNBC) s vysokým rizikem recidivy; 20. v kombinaci s chemoterapií u lokálně rekurentního neresekovatelného nebo metastazujícího TNBC u dospělých, jejichž nádory exprimují PDL1 s CPS ≥ 10 a kteří dosud nebyli léčeni chemoterapií pro metastatické onemocnění; 21. v kombinaci s lenvatinibem u pokročilého nebo rekurentního endometriálního karcinomu u dospělých, u nichž došlo k progresi onemocnění během předchozí léčby terapií obsahující platinu v jakémkoli režimu nebo po ní a kteří nejsou kandidáty na kurativní chirurgickou léčbu nebo radioterapii; 22. v kombinaci s chemoterapií s nebo bez bevacizumabu u perzistentního, recidivujícího nebo metastazujícího karcinomu děložního hrdla u dospělých, jejichž nádory exprimují PD-L1 s CPS ≥ 1; 23. v kombinaci s trastuzumabem, fluorpyrimidinem a chemoterapií obsahující platinu v první linii u lokálně pokročilého neresekovatelného nebo metastazujícího HER2-pozitivního adenokarcinomu žaludku nebo gastroezofageální junkce u dospělých, jejichž nádory exprimují PD-L1 s CPS ≥ 1; 24. v kombinaci s chemoterapií obsahující fluorpyrimidin a platinu v první linii u lokálně pokročilého neresekovatelného nebo metastazujícího HER2-negativního adenokarcinomu žaludku nebo gastroezofageální junkce u dospělých, jejichž nádory exprimují PD-L1 s CPS ≥ 1; 25. v kombinaci s gemcitabinem a cisplatinou v první linii u lokálně pokročilého neresekovatelného nebo metastazujícího karcinomu žlučových cest u dospělých. Dávkování a způsob podání: Doporučená dávka přípravku KEYTRUDA u dospělých je 200 mg každé 3 týdny nebo 400 mg každých 6 týdnů. Doporučená dávka přípravku KEYTRUDA v monoterapii u pediatrických pacientů ve věku od 3 let výše s cHL nebo pacientů od 12 let výše s melanomem je 2 mg/kg tělesné hmotnosti (bw - bodyweight) (až do maximální dávky 200 mg) každé 3 týdny. Dávka se podává intravenózní infuzí po dobu 30 minut. Při podávání přípravku KEYTRUDA v rámci kombinace s chemoterapií je nutno přípravek KEYTRUDA podávat první. Pacienty je nutno přípravkem KEYTRUDA léčit do progrese nemoci nebo do vzniku nepřijatelné toxicity (a až po maximální dobu trvání léčby, pokud je to pro indikaci specifikováno). Byly pozorovány atypické odpovědi (tj. počáteční přechodné zvětšení nádoru nebo vznik nových malých lézí během prvních několika měsíců, následované zmenšením nádoru). Klinicky stabilní pacienty s počátečními známkami progrese nemoci se doporučuje léčit dál, dokud se progrese nepotvrdí. Další podrobné informace ohledně dávkování a trvání léčby v jednotlivých indikacích udává Souhrn údajů o přípravku (SPC). Dávkování přípravků v kombinaci s pembrolizumabem viz SPC pro souběžně použitá léčiva. Zvláštní upozornění: Vyhodnocení stavu PD-L1: Při hodnocení stavu tumoru s ohledem na PD-L1 je důležité zvolit dobře validovanou a robustní metodiku. Aby se zlepšila sledovatelnost biologických léčivých přípravků, má se přehledně zaznamenat název podaného přípravku a číslo šarže. Imunitně zprostředkované nežádoucí účinky: U pacientů, kterým byl podáván pembrolizumab, se vyskytly imunitně zprostředkované nežádoucí účinky, včetně závažných a fatálních, většina z nich byla reverzibilní a zvládla se přerušením podávání pembrolizumabu, podáním kortikosteroidů a/nebo podpůrnou léčbou. Mohou se vyskytnout nežádoucí účinky postihující současně více tělesných systémů, např. pneumonitida, kolitida, hepatitida, nefritida, endokrinopatie, kožní nežádoucí účinky, další nežádoucí účinky podrobně uvedeny v SPC. Pembrolizumab musí být trvale vysazen při jakémkoli imunitně zprostředkovaném nežádoucím účinku stupně 3, který se opakuje, nebo při jakékoli imunitně zprostředkované nežádoucí toxicitě stupně 4, kromě endokrinopatií, které jsou zvládnuty hormonální substitucí. Pembrolizumab může být znovu nasazen během 12 týdnů po poslední dávce přípravku KEYTRUDA, pokud se nežádoucí účinek zlepší na stupeň ≤ 1 a dávka kortikosteroidů byla redukována na ≤ 10 mg prednisonu nebo jeho ekvivalentu za den. Léčba pembrolizumabem může u příjemců transplantovaných solidních orgánů zvýšit riziko rejekce, je nutné zvážit benefit/risk. U pacientů s cHL, podstupujících alogenní transplantaci kostní dřeně, byly pozorovány případy GVHD a VOD. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku. Interakce: Nebyly provedeny žádné formální farmakokinetické studie lékových interakcí. Pembrolizumab se odstraňuje z oběhu katabolizací, žádné metabolické lékové interakce se nepředpokládají. Před nasazením pembrolizumabu je nutno se vyhnout podávání systémových kortikosteroidů nebo imunosupresiv, a to kvůli jejich potenciálnímu vlivu na farmakodynamickou aktivitu a účinnost pembrolizumabu. Systémové kortikosteroidy nebo jiná imunosupresiva však lze používat po nasazení pembrolizumabu k léčbě imunitně zprostředkovaných nežádoucích účinků. Těhotenství, kojení: Údaje o podávání pembrolizumabu těhotným ženám nejsou k dispozici. Ženy ve fertilním věku musí během léčby a nejméně 4 měsíce po poslední dávce pembrolizumabu používat účinnou antikoncepci. Není známo, zda se pembrolizumab vylučuje do lidského mateřského mléka. Je nutno se rozhodnout, zda přerušit kojení nebo vysadit pembrolizumab. Nežádoucí účinky: Velmi časté (≥ 1/10): infekce močových cest, anémie, neutropenie, trombocytopenie, hypotyreóza, snížení chuti k jídlu, hypokalémie, insomnie, bolest hlavy, periferní neuropatie, dysgeuzie, hypertenze, dyspnoe, kašel, dysfonie, průjem, bolest břicha, nauzea, zvracení, zácpa, vyrážka, pruritus, alopecie, muskuloskeletální bolest, myozitida, artralgie, bolest v končetině, únava, astenie, edém, pyrexie, zvýšení ALT, AST, lipázy a kreatininu v krvi; Časté (≥ 1/100 až < 1/10): pneumonie, leukopenie, lymfopenie, febrilní neutropenie, reakce spojená s infúzí, hypertyreóza, tyreoiditida, adrenální insuficience, hypokalcemie, hyponatremie, závrať, letargie, suché oko, srdeční arytmie (včetně fibrilace síní), pneumonitida, kolitida, pankreatitida, gastritida, suchá ústa, hepatitida, těžké kožní reakce, suchá kůže, erytém, vitiligo, ekzém, akneiformní dermatitida, artritida, nefritida, akutní poškození ledvin, onemocnění podobné chřipce, zimnice, hyperkalcemie, zvýšení ALP, bilibrubinu a amylázy v krvi. Udána vždy nejvyšší frekvence výskytu. Přípravek KEYTRUDA, v monoterapii nebo v kombinované terapii, je nutno trvale vysadit při nežádoucích účincích stupně 4 nebo recidivujících imunitně zprostředkovaných nežádoucích účincích stupně 3, pokud není v tabulce 1 SPC uvedeno jinak. Podrobnější informace o výskytu a úpravách dávky při léčbě v monoterapii nebo v kombinaci s chemoterapií, axitinibem či lenvatinibem viz SPC přípravků. Při hematologické toxicitě stupně 4, pouze u pacientů s cHL, se přípravek KEYTRUDA musí vysadit do zlepšení nežádoucích účinků na stupeň 0 až 1. Upozornění: Pembrolizumab může mít mírný vliv na schopnost řídit motorová vozidla a obsluhovat stroje. Po podání pembrolizumabu byla hlášena únava. Doba použitelnosti: 2 roky. Z mikrobiologického hlediska má být přípravek, jakmile se naředí, použit okamžitě. *Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně doba nemá být delší než 7 dní při 2 až 8 °C nebo než 12 hodin při pokojové teplotě, pokud ředění neproběhlo za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek. Uchovávání: Uchovávejte v chladničce (2 až 8 °C). Balení: Jedna 10ml injekční lahvička se 4 ml koncentrátu obsahuje 100 mg pembrolizumabu. Držitel rozhodnutí o registraci: Merck Sharp & Dohme B.V.,Waarderweg 39, 2031 BN Haarlem, Nizozemsko. Registrační číslo: EU/1/15/1024/002. Datum poslední revize textu: 8. 7. 2024. RCN 000027014-CZ. Způsob výdeje: Vázán na lékařský předpis. Způsob úhrady: Léčivý přípravek je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění (indikace 1,2,5,6,7,9,10,12,15,16,17-pouze MSI-H/DMMR metastazující CRC v 1. linii,19,20,21,22) více na www.sukl.cz. *Věnujte, prosím, pozornost změnám v informaci o léčivém přípravku. Dříve než přípravek předepíšete, seznamte se prosím s úplným souhrnem údajů o přípravku, který naleznete na stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky http://ema.europa.eu/ nebo u zástupce držitele rozhodnutí o registraci v ČR: Merck Sharp & Dohme s.r.o. Merck Sharp & Dohme s.r.o., Na Valentince 3336/4, 150 00 Praha 5 - Česká republika, Tel.: +420 233 010 111, dpoc_czechslovak@merck.com, www.msd.cz VÍCE ZÍTŘKŮ pro pacienty s renálním karcinomem1
128 CONTENT Content EDITORIAL Jan Hrbáček 131 REVIEW ARTICLES Adverse effects of anticholinergics used in the treatment of overactive bladder on the central nervous system Jan Krhut, Kateřina Ryšánková, Roman Zachoval 133 Methods of metaphylaxis in patients with different types of urolithiasis Jiřina Marešová, Jiří Kočárek, Milan Čermák 141 ORIGINAL ARTICLES Laparoscopic ureteropyelostomy in children – the technique and long-time experiences Josef Sedláček, Radim Kočvara, Marcel Drlík, Zuzana Jirásková, Lucie Vávřová, Eva Faltusová, Zdeněk Dítě 158 Laparoscopic adrenalectomy in childhood Marcela Pýchová, Štěpán Veselý, Luboš Zeman, Marek Schmidt 166 CASE REPORTS Incidental finding of emphysematous cystitis a 93-year old diabetic patient with bladder cancer Martin Malý, Otakar Čapoun, Viktor Soukup, Alžběta Kantorová, Peter Polaček, Vojtěch Fiala 174 OBITUARY Commemoring docent MUDr. Radko Petřík, CSc. Tomáš Hanuš 179 INFORMATION Report from the congress – AUA 2024 San Antonio Miloš Broďák, Michal Balík 181 Report on the 4th Ostrava urology and neurology symposium (OUNS) 2024 Libor Zámečník 183 Comprehensive News in Oncological Urology – KNOU 2024 Tereza Zdobinská 186 Awarding the J. E. Purkyně prize to prof. MUDr. Tomáš Hanuš, DrSc. 190
129 TIRÁŽ ŠÉFREDAKTOR / EDITOR‑IN‑CHIEF prof. MUDr. Milan Hora, Ph.D., MBA / Urologická klinika LF UK a FN Plzeň VÝKONNÁ REDAKČNÍ RADA / EXECUTIVE EDITORIAL BOARD doc. MUDr. Ladislav Jarolím, CSc. / Urologická klinika 2. LF UK a FN Motol Praha prof. MUDr. Jan Krhut, Ph.D. / Urologická klinika LF OU a FN Ostrava prof. MUDr. Viktor Soukup, Ph.D. / Urologická klinika 1. LF UK a VFN Praha doc. MUDr. Michal Staník, Ph.D. / Oddělení onkourologie, Masarykův onkologický ústav Brno prof. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D. / Urologické oddělení FTN Praha REDAKČNÍ RADA / EDITORIAL BOARD prof. MUDr. Marko Babjuk, CSc. / Urologická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha prof. MUDr. Miloš Broďák, Ph.D. / Urologická klinika LF a FN Hradec Králové prof. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D. / Onkologická klinika 2. LF UK a FN Moto, Praha doc. MUDr. Jan Doležel, Ph.D. / Oddělení onkologické urologie, Masarykův onkologický ústav Brno prof. dr hab. n. med. Tomasz Drewa, FEBU / Urology Department, Nicolaus Copernicus Hospital, Bydgoscz, Poland prof. MUDr. Jan Dvořáček, DrSc., FCMA / Urologická klinika 1. LF UK a VFN Praha Erik Havranek, MBBS, MD, FEBU, FRCS (Urol) / Consultant Urological Surgeon, Northwick Park Hospital, Harrow a Central Middlesex Hospital, Londýn, GB doc. MUDr. Richard Fiala, CSc., FEBU, FRCS / Altnagelvin Area Hospital Western Health and Social Care Trust, Londonderry, UK doc. MUDr. Robert Grill, Ph.D. / Urologická klinika 3. LF UK a FNKV Praha prof. MUDr. Tomáš Hanuš, DrSc. / Urologická klinika 1. LF UK a VFN Praha doc. MUDr. Jiří Heráček, Ph.D., MBA / Urologické oddělení ÚVN, Praha Piotr L. Chlosta, MD, PhD, DSci, FEBU / Professor and Chairman Department of Urology, Jagiellonian University in Krakow, Poland doc. MUDr. Radim Kočvara, CSc. / Urologická klinika 1. LF UK a VFN Praha prim. MUDr. Oto Köhler, CSc. / Chirurgické oddělení Nemocnice Na Homolce, Praha MUDr. Milan Král, Ph.D. / Urologická klinika LF UP a FN Olomouc MUDr. Michaela Matoušková / Urocentrum Praha doc. MUDr. Ivan Minčík, Ph.D. / Klinika urológie, FZO PU v Prešově, Slovenská republika PD Dr. habil. Vladimír Novotný, PhD. / Urologische klinik, Städtisches Klinikum Görlitz Peter Nyirády M.D., Ph.D., D.Sc., FEBU / Department of Urology and Centre for Urooncology, Semmelweis University, Budapest prof. MUDr. Dalibor Pacík, CSc. / Surgal Clinic, s. r. o., Brno; Urologie prof. Pacík, s. r. o., Brno MUDr. Aleš Petřík, Ph.D. / Urologické oddělení FN České Budějovice doc. MUDr. Kristýna Pivovarčíková, Ph.D. / Šiklův patologicko‑anatomický ústav, LF UK a FN Plzeň MUDr. Jan Schraml, Ph.D. / Klinika urologie a robotické chirurgie Fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně a Krajské zdravotní, a. s. – Masarykovy nemocnice Ústí nad Labem prof. MUDr. Vladimír Študent, Ph.D. / Urologická klinika LF UP a FN Olomouc prof. MUDr. Ján Švihra, PhD. / Urologická klinika JLF UK a UNM, Martin, Slovenská republika doc. MUDr. Peter Weibl, Ph.D. / Urologie, Landesklinikum Korneuburg, Rakousko doc. MUDr. František Záťura, Ph.D. / Urologická klinika LF UP a FN Olomouc Peter Zvara, M.D., Ph.D. / Department of Urology and Biomedical Laboratory, University of Southern Denmark Odense, Denmark Česká urologie 2024 – ročník/volume 28 ISSN 2336-5692 www.czechurol.cz Vydavatel: Česká lékařská společnost J. E. Purkyně, Sokolská 31, 120 26 Praha 2 Šéfredaktor: prof. MUDr. Milan Hora, Ph.D., MBA, horam@fnplzen.cz Nakladatel: Solen, s. r. o., Lazecká 297/51, 779 00 Olomouc Redakce: Mgr. Zdeňka Bartáková, SOLEN, s. r. o., Lazecká 297/51, 779 00 Olomouc Rukopisy: Posílejte prostřednictvím redakčního systému ACTAVIA na webových stránkách www.czechurol.cz nebo do redakce na Mgr. Zdeňka Bartáková, bartakova@solen.cz Grafická úprava a sazba: Michal Bajnok, DTP Solen Inzerce: Mgr. Veronika Črepová, Urologická klinika UK 3. LF a Thomayerova nemocnice, Vídeňská 800, 140 00 Praha 4, sekr@cus.cz Redakční uzávěrka tohoto čísla: 17. 9. 2024 Určeno odborné veřejnosti. Zaslané příspěvky se nevracejí. Nakladatel získá publikací příspěvku výlučné nakladatelské právo k jeho užití. Vy‑ davatel a redakční rada upozorňují, že za obsah a jazykové zpracování inzerce odpovídá výhradně inzerent. Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována a rozmnožována za účelem dalšího rozšiřování v jakékoliv formě či jakýmkoliv způsobem, ať již mechanickým či elektronickým, včetně pořizování fotokopií, nahrávek, informačních databází na magnetických nosičích, bez písemného souhlasu vlastníka autorských práv a vydavatelského oprávnění.
70 KONFERENCE ČUS 70. ANNUAL MEETING OF THE CZECH UROLOGICAL SOCIETY OCTOBER 16 - 18, 2024 EXHIBITION CENTER BRNO 70. výroční konference České urologické společnosti ČLS JEP Termín: 16. – 18. 10. 2024 Místo konání: Výstaviště Brno Zdroj: město Brno Vážené kolegyně, vážení kolegové, milí přátelé, po 10 letech zavítá v roce 2024 výroční konference ČUS znovu do Brna. Sedmdesátá výroční konference bude opro� roku 2014 ve znamení mnoha změn. Během uplynulých 10 let to�ž značně nabrala na velikos� i významu a navíc po „covidové“ pauze poslední dva ročníky ukázaly, jak je tato akce odbornou veřejnos� ceněná a jak je účast na ní důležitá. V roce 2014 byl počet registrovaných lékařů 501, letošní výroční konference v Českých Budějovicích se jich zúčastnilo již 619. Počet sester dlouhodobě převyšuje číslo 200 a počet vystavovatelů je vyšší o více než čtvr�nu. S očekáváním ještě hojnější účas� urologů ze všech koutů České republiky, tradičně podpořené kolegy a přáteli ze Slovenska, se proto v Brně poprvé potkáme ve velkorysých prostorech brněnského výstaviště. Tři říjnové dny budou vyplněny bohatým odborným programem koncipovaným podle ověřeného schématu předchozích setkání, a kromě prezentování nejnovějších poznatků z urologie bude dostatek prostoru pro sdílení výsledků vlastní práce s odbornou urologickou komunitou. A pokud vám zůstane nějaký čas v Brně navíc, určitě se svezte „šalinou“, vychutnejte si výhledy na Brno ze „Špilasu“ a jako přátelé všeho urologického se nezapomeňte vyfo�t u brněnského orloje nebo pod sochou Jošta Lucemburského. Všichni jste srdečně zváni do Brna, 4. nejlepšího studentského města na světě! Těším se na setkání. Michal Fedorko Prezident 70. výroční konference ČUS
131 Ces Urol 2024; 28(3): 131–132 EDITORIAL Editorial Milí čtenáři, jako Klub 27 se v populární kultuře označuje různorodá skupina bluesových a rockových hu‑ debníků, kteří opustili tento svět předčasně, ve věku 27 let. Do jeho řad se tak postupně zapsali Jimi Hendrix, Jim Morrison, Kurt Cobain, vposledku tře‑ ba Amy Winehouse a další. Kam tím mířím: věděli jste, že první číslo České urologie vyšlo v roce 1997? Graf doprovázející tento text zobrazuje počty publikací otištěných v časopise Česká urologie za posledních deset let (údaje za letošek jsou projekcí za‑ loženou na jarním a letním čísle). Spojitá křivka ukazuje celkový počet článků s výjimkou dopisů redakci, ozná‑ mení, laudationes etc., jednotlivé pásy sloupcového grafu zobrazují počty článků v jednotlivých letech dle kategorie: originální sdělení, review a kazuistiky. Vedle klesajícího celkového počtu zaslaných a otištěných prací je patrný výrazný trend poklesu původních výzkumných sdělení. Jaké jsou příčiny těchto jevů? V dřívějších dobách, kdy publikovaný článek byl podmínkou přístupu k atestaci, měl časopis alespoň část příspěvků jistou, neboť několik jedinců atestač‑ ní zkoušku každý rok skládalo. Po opuštění tohoto požadavku částečně klesla i motivace příspěvky do časopisu posílat a vedoucí pracovníci vesměs potřebují energii na jiné úkoly, než k úmornému přemlouvání mladších sekundářů v kolektivu, aby své pracoviště prostřednictvím publikační aktivity v oborovém časopise zviditelnili. Nemluvě o tom, že články z České urologie se (přinejmenším na Uni‑ verzitě Karlově) nepočítají pro účely akademického postupu… Připočtěme k tomu fakt existence dvou podobně zaměřených časopisů na tak malém trhu, jako je náš, a je jasné, že buď budou společně pa‑ běrkovat, anebo jeden zamíří z kola ven. Vezměme si nyní jednotlivé kategorie článků postupně. Především, proč autoři neposílají tolik původních prací jako dříve? Nabízejí se dvě možná vysvětlení. Buď se „nedělá věda“ a tedy není o čem psát. Anebo se věda i v našem chirurgickém oboru pěstuje, ale má takovou úroveň, že snese skrutini‑ um recenzentů a redakčních rad anglickojazyčných časopisů, kde její dosah a potenciální ohlas bude vyšší než při publikaci v národním jazyce. Vzhledem ke kvalitě publikačních výstupů zasílaných každo‑ ročně do soutěže České urologické společnosti Obr. 1. Graf počtu publikací v České urologii 2015–2024 (bližší vysvětlení v textu) Fig. 1. Numbers of original papers, review articles and case reports in Czech Urology journal from 2015 to 2024; see text for more details
132 Ces Urol 2024; 28(3): 131–132 EDITORIAL o nejlepší vědeckou práci v časopise s impact‑ -factorem je pravdou spíše vysvětlení číslo dvě. Chceme-li pak v rámci autorské etiky eliminovat dvojí publikace téhož obsahu (anglicky i česky), zbudou logicky pro Českou urologii „drobky“, ane‑ bo se autoři vůbec nic napsat neobtěžují. Z praktického hlediska přínosnou kategorií jsou přehledové články, obzvláště týkají-li se nějakého praktického problému (1, 2). Ne každý má totiž přístup k platformám typu UpToDate© nebo znalost anglič‑ tiny na takové úrovni, aby si mohl libovolně předčítat review z kteréhokoli světového časopisu. Kvalitně zpracovaný přehledový článek pak nabízí osvěže‑ ní starých znalostí s přídavkem novinek z poslední doby – kdo by takhle snadno dostupným vědomos‑ tem odolal? A nemusí se jednat o metodicky přísně zpracovávaná systematická review, na něž jsou klade‑ ny přesné požadavky (3); narativní přehledový článek je pro čtenáře často přínosnější a také stravitelnější. Konečně kazuistika, nejstarší žánr medicínské lite‑ ratury – první dochovaná pochází ze starého Egypta z doby kolem roku 1600 př. Kr. (4) – v éře medicíny založené na důkazech poněkud upadla v nemilost, avšak svůj význam základního pramene lékařského vědění si uchovává. Jakkoli se může sepsání jednoho klinického případu jevit triviální, dobrá kazuistika přináší tolik důležitý přesah a zobecnění, což ji odli‑ šuje od kazuistiky průměrné, typu kuriózního cizího tělesa v tělních dutinách, nad kterou po nevěřícném zavrtění hlavou již dál nemusíme přemýšlet. Kromě přínosu pro čtenáře je prospěšná i pro svého autora. Učí zamyslet se, induktivně uvažovat, vyvozovat závěry, případně tvořit hypotézy a konečně podat příběh čtivou formou (5), aniž by ztratil serióznost odborného článku. Kazuistika nevyžaduje roky sou‑ středěné výzkumné práce. K její přípravě stačí pár týdnů a materiálu se okolo nabízí nepřeberně jak na klinikách, tak v okresních nemocnicích. Zařazení videopříspěvků s operačními postupy do časopisu od roku 2015 se jeví jako výtečný nápad, který šikovně využívá jeho elektronickou formu. Dal‑ ším způsobem, jak zvýšit atraktivitu České urologie pro širší okruh odborné veřejnosti v budoucnu, by mohlo být zařazování velmi prakticky orientovaných sdělení, která nemají vědecké ambice, avšak jejich obsah se může hodit v každodenní klinické praxi (6). Na odbornosti by to časopisu jistě neubralo a snad by takové články přilákaly k České urologii více čtenářů, následně více autorů a v konečném důsledku daly křivce z grafu na obrázku trajektorii směřující vzhůru. Kéž náš časopis, který s minulým číslem dovršil 27. rok svého života, nenastoupí cestu do Klubu 27! Vždyť existence periodika v českém jazyce zaštítěného odbornou společností není staromilsky obrozenec‑ kým lpěním na zachování národních tradic, nýbrž výrazem skutečnosti, že obor se pěstuje a vzkvétá, že jsou mezi námi lidé ochotní obětovat trochu svého času a ostatní intelektuálně stimulovat, a že mezi odbornou veřejností probíhá čilá výměna názorů a zkušeností, která se neomezuje na tři říjnové dny výroční konference. Přeji Vám poučné čtení a inspiraci pro vlastní psaní. MUDr. Jan Hrbáček, Ph.D. Urologické oddělení, Fakultní nemocnice Bulovka Budínova 67/2 180 81 Praha 8 jan.hrbacek@bulovka.cz V Praze 26. 8. 2024 LITERATURA 1. Šrámková T. Důsledky komplexní onkologické léčby na mužskou sexualitu. Ces Urol. 2023; 27(4): 243–50. 2. Veselý Š. Bipolární transuretrální enukleace prostaty. Ces Urol. 2023; 27(3): 159–63. 3. Page MJ, McKenzie JE, Bossuyt P, et al. The PRISMA 2020 statement: an updated guideline for reporting systematic reviews. Syst Rev. 2021; 10: 89. 4. Nissen T, Wynn R. The history of the case report: a selective review. JRSM Open. 2014; 5(4). 5. Packer CD, Katz RB, Iacopetti CL, Krimmel JD, Singh MK. A case suspended in time: the educational value of case reports. Acad Med. 2017; 92(2): 152–6. 6. Belej K. Předpis lázeňské léčby pro urology – související legislativa a praktický postup. Urol. praxi. 2024; 25(1): 42–45.
133 Ces Urol 2024; 28(3): 133–140 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Nežádoucí účinky anticholinergik užívaných v léčbě hyperaktivního močového měchýře na centrální nervový systém Adverse effects of anticholinergics used in the treatment of overactive bladder on the central nervous system Jan Krhut1,2, Kateřina Ryšánková1,2, Roman Zachoval3 1Urologická klinika FN Ostrava 2Katedra chirurgických oborů, LF OU Ostrava 3Urologická klinika 3. LF UK a FTN Praha Došlo: 25. 6. 2024 Přijato: 19. 8. 2024 Kontaktní adresa: prof. MUDr. Jan Krhut, Ph.D. Urologická klinika FN Ostrava Tř. 17. listopadu 1790 708 52 Ostrava-Poruba e-mail: jan.krhut@fno.cz Střet zájmů: JK – konzultant pro Stimvia, Med‑ tronic, Coloplast, Promedon; přednášející pro Astellas; KR – bez střetu zájmů; RZ – konzultant pro Coloplast, Promedon. Prohlášení o podpoře: Vznik této práce nebyl žádným způsobem podporován. SOUHRN Krhut J, Ryšáková K, Zachoval R. Nežádoucí účinky anticholinergik užívaných v léčbě hyperak‑ tivního močového měchýře na centrální nervový systém. Podávání anticholinergik je základem terapie hyperaktivního močového měchýře. Jejich efek‑ tivita byla prokázána v řadě velkých randomizo‑ vaných studií. V poslední době je věnována velká pozornost nežádoucím účinkům anticholinergik užívaných v léčbě hyperaktivního močového mě‑ chýře na centrální nervový systém. Současná literární evidence ukazuje na sice nízké, ale reálné riziko zhoršení kognitivních funkcí a rozvoje demence při dlouhodobém užívání an‑ ticholinergik, zejména oxybutininu a tolterodinu. Před zahájením léčby anticholinergiky by měl být zvažován benefit a potenciální riziko u každého in‑ dividuálního pacienta. Zvýšené opatrnosti je třeba zejména u pacientů s preexistujícím kognitivním deficitem. Při selhání léčby anticholinergiky nebo při výskytu nežádoucích účinků je třeba časně zvažovat nasazení léčby z dalších linií léčby. KLÍČOVÁ SLOVA Hyperaktivní močový měchýř, anticholinergika, muskarinové receptory, kognitivní postižení, de‑ mence.
134 Ces Urol 2024; 28(3): 133–140 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY SUMMARY Krhut J, Ryšáková K, Zachoval R. Adverse ef‑ fects of anticholinergics used in the treatment of overactive bladder on the central nervous system. Administration of anticholinergics represents the mainstay of overactive bladder therapy. Their efficacy has been proven in a number of large randomized tri‑ als. Recently, much attention has been paid to the ad‑ verse effects of anticholinergics used in the treatment of overactive bladder on the central nervous system. Current literature evidence shows a low but real risk of cognitive impairment and the development of dementia with long-term use of anticholinergics, particularly oxybutynin and tolterodine. Before start‑ ing anticholinergic therapy, the benefits and potential risk should be carefully considered for each individual patient. Particular caution is required in patients with pre-existing cognitive impairment. If anticholinergic treatment fails or side effects occur, alternative treat‑ ment options should be considered early. KEY WORDS Overactive bladder, anticholinergics, muscarinic receptors, cognitive impairment, dementia. ……… ÚVOD Hyperaktivní močový měchýř je symptomový kom‑ plex, postihující 10–12 % dospělé populace. Jeho diagnostika a léčba je součástí běžné klinické práce většiny urologů. V posledních letech se objevují data o zvýšeném riziku kognitivního postižení a rozvoje demence u pacientů užívajících anticholinergika (1). Cílem práce je proto přinést stručný narativní přehled dostupné evidence na toto téma, zasadit jej do širšího kontextu a poskytnout praktická doporučení pro pře‑ depisování anticholinergik v běžné urologické praxi. HYPERAKTIVNÍ MOČOVÝ MĚCHÝŘ Hyperaktivní močový měchýř (overactive bladder – OAB) je symptomový komplex, který je definován jako závažná urgence s urgentní inkontinencí nebo bez ní, většinou provázená zvýšenou frekvencí močení a nykturiemi (2). Pokud není identifikována primární příčina, hovoříme o idiopatickém OAB. V současné době je jasné, že existuje řada odlišných fenotypů OAB s odlišnou patofyziologií (3). I když je v současné době zdůrazňována snaha o indivi‑ dualizovanou léčbu u jednotlivých fenotypů, je farmakoterapie anticholinergiky jedním ze základ‑ ních kamenů léčby OAB (4). U nás jsou používány oxybutynin, tolterodin, trospium, propiverin, soli‑ fenacin a darifenacin. Jejich efektivita v léčbě OAB byla prokázána v řadě velkých studií (5). Účinnost je srovnatelná napříč všemi dostupnými anticholi‑ nergiky, liší se však jejich bezpečnostní profil, tedy spektrum, frekvence a závažnost nežádoucích účinků (6, 7). Kromě dobře známých specifických nežádoucích účinků anticholinergik, jako jsou su‑ cho v ústech, obstipace a rozmazané vidění, bylo v posledních dvou dekádách opakovaně popsáno rovněž riziko negativního ovlivnění kognitivních funkcí a zvýšené riziko vývoje demence (8). KOGNITIVNÍ POSTIŽENÍ A DEMENCE Pro správné pochopení tohoto přehledu je třeba vysvětlit rozdíl mezi kognitivním postižením a de‑ mencí. Kognitivní postižení je definováno jako objek‑ tivně prokazatelný deficit různých domén kognitiv‑ ních schopností (paměť, pozornost, rozhodování, řešení problémů), který je závažnější, než bychom očekávali vzhledem k věku a vzdělání jedince, ale který zároveň neinterferuje s jeho běžnými denními aktivitami a soběstačností (9). Patofyziologickým podkladem kognitivního postižení je poškození tkáně mozku, zejména v oblasti kory, thalamu, ba‑ zálních ganglií, ale i bílé hmoty, které může být způsobeno řadou faktorů (metabolické, toxické, ischemické apod.). Důležité je, že kognitivní po‑ stižení může být za určitých okolností reverzibilní. Naproti tomu demence je definována jako ne‑ vratná ztráta kognitivních funkcí, která působí po‑ stupnou ztrátu soběstačnosti jedince. Podkladem
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=