137 Ces Urol 2024; 28(3): 133–140 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY ztěžuje vzájemné porovnání těchto studií. Navíc do většiny těchto studií byli zařazovány zdravé sub‑ jekty bez kognitivního deficitu a bez přítomnosti symptomů OAB (28). Dlouhodobé používání Dlouhodbé podávání oxybutininu je spojeno se zvýšeným rizikem kognitivního postižení ve smyslu zhoršení celkové i selektivní paměti a reakčního času. U ostatních anticholinergik nebyl prokázán jednoznačný efekt na kognici (29). Nutno však do‑ dat, že dostupná data se týkají subjektů bez pre‑ existujícího kognitivního deficitu a bez závažných neurologických onemocnění CNS. ANTICHOLINERGIKA A RIZIKO ROZVOJE DEMENCE Zatím je k dispozici jen velmi málo studií, které by byly primárně zaměřeny na riziko demence při dlouhodobém užívání anticholinergik určených pro léčbu OAB. Shodně v nich je reportováno vyšší relativní riziko vzniku demence při užívání anticholinergik na OAB (odds ratio 1,13–1,22), zejména v případě užívání oxybutininu a tolterodinu (28). Při hodno‑ cení absolutního rizika uvádí Richardsonová et al. 1–5% riziko vzniku demence v horizontu 15–20 let (30). I tyto studie jsou však spojeny s některými metodologickými limitacemi. Především je známo, že u velkého procenta pacientů vzniká OAB při snížené schopnosti CNS řídit mikční reflex. OAB patří proto k jedněm z nejčasnějších klinických příznaků degenerativních procesů v CNS, zejmé‑ na v korových oblastech mozku. Nelze proto vy‑ loučit, že u řady pacientů zařazovaných do výše citovaných studií byla anticholinergika podávána pro symptomy OAB, které byly ve skutečnosti již prodromálními příznaky demence. To může vést samozřejmě k zásadnímu ovlivnění výsledků, pro‑ tože u těchto pacientů by se demence rozvinula i bez podávání anticholinergik. Navíc je velmi těžké určit, zda je vztah mezi anticholinergiky a rozvojem demence epidemiologickou asociací nebo vzta‑ hem kauzálním. Tab. 2. Nejčastěji používaná léčiva s anticholinergním účinkem (podle Ramos H et al. (20)) Tab. 2. Most frequently prescribed drugs with anticholinergic effect (according to Ramos H et al. (20)) Slabý Ach efekt Střední Ach efekt Silný Ach efekt Název ATC Název ATC Název ATC Atenolol C07AB03 Baclofen M03BX01 Amitryptilin N06AA09 Betaxolol C07AB05 Cimetidin A02BA01 Atropin A03BA01 Captopril C09AA01 Olanzapin N05AH03 Chlorphenamin R06AB04 Cinnarizin N07CA02 Quentiapin N05AH04 Chlorpromazin N05AA01 Citalopram N06AB04 Tramadol N02AX02 Chlorprotixen N05AF03 Codein R05DA04 Emepronium G04BD01 Cortison H02AB10 Imipramin N06AA02 Diazepam N05BA01 Propanthelin A03AB05 Digoxin C01AA05 Scopolamin A04AD01 Fentanyl N01AH01 Furosemid C03CA01 Levodopa N04BA02 Metformin A10BA02 Mirtazapin N06AX11 Sertralin N06AB06 Warfarin B01AA03 Zkratky: Ach efekt – anticholinergní efekt, ATC – kód anatomicko-terapeuticko-chemické klasifikace léčiv Abbreviations: Ach efekt – anticholinergic effect, ATC – Anatomical Therapeutic Chemical code
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=