142 Ces Urol 2024; 28(3): 141–157 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY ÚVOD Urolitiáza je jedním z nejčastějších onemocnění, se kterým se urolog potkává v každodenní praxi. Patří k často recidivujícím onemocněním a je pokládána za civilizační onemocnění. Životní styl s nedostatkem pohybu, vysoký příjem živočišných bílkovin bohatých na puriny i potravin bohatých na oxaláty, nízký příjem tekutin a nadužívání alkoholu jednoznačně přispívají ke stále vyššímu výskytu litiázy. Léčba urolitiázy si čas‑ to vyžádá nemalé finanční prostředky a bývá spojena s navazujícími komplikacemi. Důležité je tedy nejen operační řešení aktuálního problému pacienta, ale vzhledem k faktu častých recidiv i následná prevence návratu onemocnění – metafylaxe. Celou situaci velmi komplikuje fakt, že se jedná o variabilní skupinu onemocnění, kdy je k určení správné metafylaxe u konkrétního pacienta vel‑ mi potřebné znát složení konkrementů. Neméně důležitou roli však hraje i metabolické vyšetření. Správně nastavená metafylaxe může nejenom od‑ dálit recidivy a snížit jejich četnost, ale i snížit počet souvisejících komplikací. EPIDEMIOLOGIE V posledních dekádách dochází celosvětově k vý‑ znamnému nárůstu incidence a prevalence litiázy, Českou republiku nevyjímaje. V Evropě se nejčastěj‑ ší vyskytují kalciumoxalátové konkrementy. Infekční konkrementy jsou na ústupu, ačkoli existují regio‑ nální rozdíly způsobené rozdílně poskytovanou zdravotní péčí v různých státech. Konkrementy z kyseliny močové jsou na vzestupu napříč všemi vyspělými státy v paralele se stoupajícím výskytem metabolického syndromu. Ve vyspělých zemích postihuje urolitiáza vý‑ znamnou část populace, v Evropě 5–9 %, v Severní Americe 7–13 % a Asii 1–5 % populace (1). Čas‑ těji jsou postiženi muži než ženy v poměru 2 : 1. U mužů se častěji vyskytují konkrementy kalciumo‑ xalátové a z kyseliny močové, zatímco kalciumfos‑ fátové a struvitové kameny jsou častější u žen (2). Urolitiáza u dětí představuje v USA a Evropě 1–3 % celkového výskytu v populaci (3). PATOGENEZE U většiny konkrementů tvoří cca 98 % objemu krys‑ talický materiál a cca 2 % matrix bílkovinné povahy (4). Při uroinfektu však mohou vznikat převážně matrixové konkrementy (5). V případě kalciových konkrementů se předpokládá, že jsou iniciová‑ ny formací krystalů v intersticiu ledvinných papil (tzv. Randallovy plaky) (6). Randallovy plaky byly popsány poprvé Alexandrem Randallem v r. 1940 jako depozita kalciumfosfátu v organické matrix (proteiny, lipidy) na ploténkách renálních papil, na kterých postupně narůstají krystaly. Byla u nich popsána formace všech kalcium obsahujících kon‑ krementů (7). RIZIKOVÉ FAKTORY Ke tvorbě litiázy přispívá nedostatečný příjem teku‑ tin, jež vede k přesycení moči litogenními látkami (Ca2+, kyselina močová, oxaláty), vyšší přísun kalorií, nesprávná strava (vysoký obsah purinů či oxalátů), močové infekce (zejména patogeny rozkládajícími ureu (Proteus, Pseudomonas, Klebsiella), pH moči – zásadité pH (infekční/fosfátové konkrementy), ky‑ selé pH (konkrementy z kyseliny močové), anato‑ mické odchylky cest močových (zpomalení toku moči), metabolické odchylky (hyperkalciurie, hype‑ roxalurie, hyperurikosurie, cystinurie), celková one‑ mocnění (hyperparatyreóza, sarkoidóza, Crohnova choroba, malabsorpční stavy), dědičnost, nedo‑ statek inhibitorů krystalizace a agregace (citráty, pyrofosfáty, Mg2+, glykoproteiny), užívání některých léčiv (sulfonamidy, antacida), těhotenství a laktace, vliv zaměstnání (horké provozy). Vznik urolitiázy je multifaktoriální, metabolické poruchy se vyskytují až u 90 % litiatických pacientů (3, 4, 8). VYŠETŘENÍ CHEMICKÉHO SLOŽENÍ KONKREMENTU Analýza močových konkrementů se v současnosti provádí rentgenovou difrakcí (XRD) nebo infračer‑
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=