149 Ces Urol 2024; 28(3): 141–157 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY zpomaluje tvorbu kalciumoxalátu z vápníku obsa‑ ženého v brushitu. Preferovaným léčivem má být citrát draselný. Při dlouhodobém podávání jsou obvykle dávky nižší, dávkování je vhodné upravit dle citraturie a kalemie. Alopurinol (100–300 mg/den): vysoké odpady kyseliny močové zvyšují riziko vzniku také kalci‑ umoxalátových a fosfátových konkrementů (38, 42, 47). 2) Brushit (hydrogenfosforečnan vápenatý dihydrát): Brushit je krystal fosforečnanu vápena‑ tého. Tvoří se snadněji než hydroxylapatit nebo kalciumoxalát. Metafylaxe je shodná s metafylaxí u hydroxylapatitových konkrementů. Pacienti s brushitovými konkrementy však vyžadují agresivní léčbu, kompletní metabolické vyšetření a pečlivé klinické sledování, jelikož velmi úporně recidivuje (48, 49). 3) Struvit (fosforečnan hořečnato-amonný hexahydrát): Struvitové konkrementy obsahují buď struvit (magneziumamoniumfosfát) a/nebo kar‑ bonátový apatit a/nebo urát amonný. Struvit se sráží při pH > 7,2. Struvitové konkrementy vzniklé působením bakterií štěpících ureu (zejména Proteus mirabilis) jsou nejlépe léčitelné chirurgickým odstra‑ něním konkrementů. Samotná medikamentózní léčba má obvykle doplňkový charakter, pomáhá kontrolovat následky neléčené struvitové litiázy, ale u pacientů s významnými komorbiditami může představovat nejlepší možnou volbu. Metafylaxe je vesměs shodná s metafylaxí u hydroxylapatito‑ vých konkrementů, navíc pak platí níže uvedená doporučení. Inhibitory ureázy: Doporučení Americké uro‑ logické asociace je, aby pacientům s reziduálními nebo recidivujícími struvitovými konkrementy byla nabídnuta léčba inhibitory ureázy, jako je kyselina acetohydroxamová (AHA, v Evropě nedostupná). AHA je nejrozšířenějším ireverzibilním inhibitorem bakteriální ureázy a představuje nejúspěšnější me‑ todu perorální chemolýzy, měla by však být použita až po vyčerpání chirurgických možností (50, 51, 52). L-methionin: Je třeba zvážit acidifikaci moči pomocí methioninu nebo chloridu amonného. L-methionin v dávce 200–500 mg 3× denně. Cílem je pH moči 5,8-5-6,2, ideálně docílit hodnoty pH < 6,2, zejména pokud nelze upravit dietou (47). III. Konkrementy z kyseliny močové Ovlivnění chemického složení a pH moči: Riziko vzniku konkrementů z kyseliny močové závisí na obsahu kyseliny močové v moči a zejména na pH moči. Hyperurikosurie vyšší než 4 mmol/den a pH moči trvale nižší než 6,0 podstatně zvyšují riziko tvorby litiázy z kyseliny močové. Hyperurikemie a hyperurikosurie může být dů‑ sledkem nadměrné konzumace živočišných bílko‑ vin (purinů), ale i alkoholu a fruktózy (metabolismus fruktózy v těle vede ke zvýšené produkci kyseliny močové). Mezi další příčiny patří dna, léky (ator‑ vastatin, amlodipin a losartan), méně často stavy jako myeloproliferativní poruchy nebo syndrom nádorové lýzy. Pro tvorbu konkrementů je také stěžejní pH moči (hodnoty pH < 5,5 jsou pro litiázu z kyseliny močové typické). Rizikem je pH moči tr‑ vale < 6,0 a zvyšuje se s klesajícím pH moči. Vliv má i endogenní produkce kyselin. Každá lidská buňka produkuje každý den určité množství kyselin. En‑ dogenní produkce kyselin se zvyšuje s rostoucí tělesnou hmotností (42, 53, 54). a) Dietní doporučení – je třeba vyloučit či omezit Řepný i třtinový cukr, jelikož fruktóza se v těle me‑ tabolizuje za vzniku kyseliny močové. Jinými zdroji fruktózy jsou med a ovoce. Alkohol, při katabolismu etanolu dochází k degradaci purinových nukleotidů. Vnitřnosti a obecně všechny druhy masa. Nejvyšší obsah purinů mají průmyslově zpracované masné výrobky, nevhodné jsou i vývary, některé mořské plody, včetně sleďů, mušlí, tresek, tuňáků, pstruhů a tresek, kvasnice a kvasnicový extrakt (42, 55, 56). Úloha obezity při tvorbě urolitiázy, zejmé‑ na z kyseliny močové: Zvýšené riziko urolitiázy u obézních souvisí s kaloricky bohatou stravou, nedostatkem pohybu a tělesnou hmotností (endo‑ genní produkce kyselin). Přesycení moči kyselinou močovou se zvyšuje s rostoucím BMI. Je potřeba pacienty motivovat ke zlepšení životního stylu a redukci hmotnosti (42, 57).
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=