177 Ces Urol 2024; 28(3): 174–178 KAZUISTIKY Pacient byl propuštěn domů po 12 dnech hospi‑ talizace s plánem ukončení intravezikálních výpla‑ chů mitomycinu C a konzervativním postupem stran tumoru močového měchýře pro komorbidity a celkový stav pacienta. Po dimisi byl pacient při kontrolách bez recidivy emfyzematózní cystitidy. DISKUZE Diagnóza emfyzematózní cystitidy je stále velmi ra‑ ritní, závažné onemocnění, které pokud není dosta‑ tečně a časně léčené, může být smrtelné. Hlavním problémem této nemoci jsou velmi nespecifické příznaky. Dle dostupné literatury se nejčastěji em‑ fyzematózní cystitida projevuje hematurií, bolestí podbřišku či horečkou, vzácně strangurií nebo charakteristickou pneumaturií. Mezi rizikové faktory zmiňované v literatuře, patřily u našeho pacienta vysoký věk, špatně kompenzovaný diabetes mel‑ litus, předcházející recidivující infekce močových cest a dlouhodobě zavedený permanentní močový katétr (3, 8). V rámci diferenciální diagnózy je nutné myslet na nekomplikovanou akutní cystitidu, perforaci močového měchýře, enterovezikální píštěl napří‑ klad při divertikulitidě, vezikovaginální píštěl, stavy po traumatech pánve, Crohnovu chorobu, nádory močového měchýře, intestinální cystoidní pneu‑ matózu či iatrogenně zavedený vzduch močovým katétrem (9). Pro diagnózu je nezbytné provedení kontrast‑ ního CT vyšetření s vylučovací fází, ultrasonografie není dostatečně senzitivní a na nativním rtg snímku může dojít k záměně plynu v močovém měchýři za střevní plyn (4, 9). V případě našeho pacienta bylo CT vyšetření indikováno z důvodu podezření na enterovezikální píštěl či perforaci močového měchýře. Dále se v určitých případech doporučuje ode‑ brání hemokultur, které mohou být pozitivní až v 50 % případů (5). Náš pacient byl však po celou dobu onemocnění zcela afebrilní a odběr hemo‑ kultur indikován nebyl. Stran léčby jsme po stanovení diagnózy zvolili postup v souladu s doporučeními z dostupné li‑ teratury. Mezi nejčastější patogeny zjištěné v moči patří E. coli a Kl. pneumoniae. Řadu dalších zmiňuje přehledová publikace 135 případů emfyzematózní cystitidy (10). Tyto druhy mohou fermentovat glu‑ kózu a laktát za vzniku různých plynů, jako je dusík, vodík, kyslík a oxid uhličitý, které se shromažďují v submukóze nebo lumen močového měchýře. Základem léčby jsou parenterálně podávaná širo‑ kospektrá antibiotika nejlépe ve dvojkombinaci, nejčastěji udávané antibiotikum byl právě pipe‑ ralicillin/tazobactam, dále meropenem či cefalo‑ sporiny III. generace (6). Dále je nezbytná drenáž močových cest, kontrola a úprava glykemie. Za zmínku také stojí i ojedinělé případy emfyzema‑ tózní cystitidy úspěšně řešené pomocí hyperba‑ rické oxygenoterapie (5). V našem případě nebyla indikace k operační revizi a stav byl zvládnut zcela konzervativně (9, 10). LITERATURA 1. Tanabe A, Fujita Y, Amagai T. A hyperechoic bladder-ring appearance as pathognomonic finding for emphysematous cystitis – a case report and literature review. Radiology Case Reports. 2021; 16(9): 2457–59. 2. Schicho A, Strszcynski Ch, Wiggermann P. Emphysematous cystitis: mortality, risk factors, ad pathogens of a rare disease. Clinics and Practice. 2017; 7: 930. Tab. 1. Vstupní laboratorní hodnoty (limitní meze v rámci naší laboratoře) Tab. 1. Admission laboratory findings (limits within our laboratory) Laboratorní parametr Hodnota Urea 12,3 mmol/l (2,8–8 mmol/l) Kreatinin 190 µmol/l (44–110 µmol/l) CRP 116,6 mg/l (0–5 mg/l) Leukocyty 13,41 × 109/l (4–10 × 10 × 109/l) Hemoglobin 95 g/l (135–175 g/l) Trombocyty 194 × 109/l (140–400 × 109/l) Glykemie 15 mmol/l (3,9–5,9 mmol/l)
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=