223 Ces Urol 2024; 28(3): 221–227 ORIGINÁLNÍ PRÁCE chus diagnostikován primárně ultrasonografií. Tři nemocní byli zcela asymptomatičtí a diagnóza byla stanovena náhodně při screeningovém vyšetření. V dalším diagnostickém postupu jsme indikovali další vyšetření: cystografii 7×, cystoskopii 4×, MRI 3×, fistulografii 1×. U nemocných s projevy zánětu, s odrazem v laboratorním vyšetření, bylo primárně postupováno konzervativně (antibiotika), u dvou současně byla vynucena incize cysty. V klidové fázi byla provedena u 13 pacientů exstirpace urachu. Operace byly provedeny u všech pod clonou an‑ tibiotik. Odstraněná tkáň byla u všech histologicky vyšetřena (Obr. 1, 2). VÝSLEDKY Cysta urachu byla diagnostikována předope‑ račním vyšetřením u 11 pacientů (69 %), u 4 ne‑ mocných (25 %) byl diagnostikován sinus urachu a u jednoho (6 %) byl nalezen perzistující urachus. Třináct pacientů podstoupilo operační exstirpa‑ ci urachu. Všichni se nekomplikovaně zhojili. Tři nemocní souboru nebyli ve sledovaném období operováni. Jeden z nich byl později po objektivizaci nálezu magnetickou rezonancí (MRI) také indikován k exstirpaci. Dva pacienti nemuseli být operováni. V jednom případě po konzervativní léčbě vymizel sonografický nález a jednou byla afekce vyřešena incizí zánětlivé cysty s následnou konzervativní léčbou. Oba pacienti jsou trvale asymptomatičtí. Z odebraného sekretu byly diagnostikovány dva závažné mikrobiologické nálezy. Jednou byl kul‑ tivačně zjištěn Staphylococcus aureus a jednou ak‑ tinomykóza (Actinomyces europaeus). Oba případy dobře zareagovaly dle citlivosti na antibiotickou léčbu peniciliny. Z 13 operačně exstirpovaných vzorků byly u 11 nemocných histologicky proká‑ zány struktury potvrzující diagnózu urachu, u dvou nebyly struktury urachální tkáně nalezeny. DISKUZE Vada je stále považována za vzácnou a ještě v roce 1997 bylo publiková no pouze 350 případů , z toho více jak polovina v dospělosti a polovina z nich referuje o komplikacích (1, 2). Nicméně v po‑ slední době je vzácný výskyt literárně diskutován. Anomálie urachu jsou podle recentních literárních odhadů přítomny v 1,03 až dokonce v 1,6 % dětské populace, celkově ale u méně než 2 % populace (3, 4). Jde zřejmě o uměle zvýšenou diagnostiku vlivem většího počtu prováděných screeningových ultrasonografických vyšetření i u asymptomatic‑ kých pacientů. Vada se obecně častěji vyskytuje u chlapců v poměru dvě ku jedné (1, 3). V našem klinickém souboru naopak převažovaly mírně dívky v počtu 9 z celkem 16 nemocných. Obr. 1. Histologický obraz urachu vystlaného enterickou výstelkou, barvení hematoxylin – eosin, zvětšení 100× Fig. 1. Histological image of the urachus lined with enteric epithelium, stained with hematoxylin and eosin, magnification 100× Obr. 2. Histologický obraz urachu vystlaného urotelem, barvení hematoxylin – eosin, zvětšení 100× Fig. 2. Histological image of the urachus lined with urothelium, stained with hematoxylin and eosin, magnification 100×
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=