Table of Contents Table of Contents
Previous Page  19 / 86 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 19 / 86 Next Page
Page Background

19

Ces Urol 2016; 20(1): 16–22

PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK

projektilu je přenesena pomocí elastického ná‑

razu do sondy aplikátoru a přes tuto sondu do

těla pacienta.

Jak jsme již uvedli, jedním z hlavních příznivých

účinků terapie extrakorporálními rázovými vlnami

(ESWT) je neovaskularizace. Rázová vlna mechanicky

podnítí intra a extracelulární odpověď v cévách, vý‑

znamně se zvyšuje hodnota indikátorů růstu – stimu‑

luje tvorbu endoteliální nitric-oxid-syntázy (NO-syntá‑

zy), uvolňuje se vaskulární endoteliální růstový faktor

(VEGF), dochází k produkci buněčného proliferačního

antigenu (PCNA). Tyto procesy vedou k neoangioge‑

nezi (obr. 2), díky které dochází k lepšímu prokrvení,

a tím i ke zlepšení poruchy erekce (14). Tento efekt byl

prokázán jak u fokusovaných (14, 25), tak i u radiálních

rázových vln (26). Hloubkou průniku jsou jak fokusova‑

né vlny (až do 40 mm), tak i radiální vlny (do 35 mm),

vhodné k aplikaci přímo na stimulaci erektilních těles

penisu (24, 27). K hodnocení efektu terapie rázovými

vlnami na kvalitu erekce se nejčastěji používá dotazník

International Index of Erectile Function score (IIEF-EF),

nebo jeho zkrácená pětibodová verze (IIEF-5), případ‑

ně další doplňující testy. Pacient v nich sám hodnotí

kvalitu dosažené erekce, jak před léčbou, tak i po

léčbě. Bylo publikováno několik prací, hodnotících

účinky ESWT na kvalitu erekce, ve všech případech,

tedy jak u fokusovaných vln, tak i radiálních, jsou vý‑

sledky obdobné. Zlepšení erektilních funkcí, mimo

jiné i v závislosti na velikosti souboru, se pohybuje

od 70 do 80% a přetrvává minimálně po dobu jed‑

noho a půl roku až dvou let. Větší úspěšnost metody

byla zaznamenána vždy u pacientů, kteří měli před

aplikací přítomen jeden nebo více kardiovaskulárních

rizikových faktorů a kteří měli alespoň v minulosti po‑

zitivní odpověď na podání PDE5i. V takto definované

skupině došlo například v hodnocení dle dotazníku

IIEF-5 ke zvýšení skóre o 6–11 bodů u 50% mužů,

pouze asi u 5% zůstalo beze změny ve schopnosti

dosažení spontánních erekcí s uspokojivou kvalitou,

ale stali se z nich alespoň opět PDE5i respondéři (18,

28, 29, 30). Lze tedy říci, že všechny metody, které

se k léčbě ED za pomoci rázových vln používají,

jsou co do účinnosti srovnatelné. U mužů s pozitivní

reakcí na podání PDE5i dochází po ukončení terapie

často ke schopnosti dosažení spontánní erekce bez

medikace, nebo aplikace ESWT alespoň vede ke

snížení potřebné dávky medikamentů z této skupiny.

U části těch, kteří již pozitivní reakci na užití PDE5i

neměli, dochází alespoň k obnovení pozitivní reakce

na jejich aplikaci a k dosažení uspokojivé erekce.

Ať už rázová vlna vzniká jakoukoliv technologií,

v konečném důsledku je důležitá energie absor‑

bovaná cílovou tkání. V léčbě poruch erekce je

všeobecně prokázaný pozitivní účinek u pacien‑

tů, kteří mají pozitivní reakci na podání PDE5i, ale

novější data ukazují i na zlepšení hemodynamiky

a endoteliálních funkcí i u pacientů se špatnou

odezvou na podání PDE5i (29, 31).

Aktuálně máme dostupných několik typů pří‑

strojů, které metodu rázových vln využívají za

tímto účelem: přístroj ED 1000 firmy Medispec

(Omnispec ED 1000, Medispec Ltd, Germantown,

MD, USA), přístroj PiezoWave firmy Richard Wolf

a ELvation (Piezowave

2

, Richard Wolf, ELvation

Medical GmbH, Kieselbronn, Germany), přístroj

Renova firmy DirexGroup (Renova, Direx Group/

Initia Ltd, Israel), přístroj Duolith SD 1 firmy Storz

(Duolith SD1, Storz Medical AG, Tägerwilen, Swit­

zerland) a Andro X-wave firmy BTL (BTL-6000 SWT,

BTL industries, UK).

Přístroje se mezi sebou liší v technologii vzniku

rázové vlny, v aplikačních protokolech, v počtu

doporučovaných rázů na jednu léčebnou kúru,

v intenzitě a frekvenci aplikovaných vln atd.

Přístroj ED1000 využívá k terapii nízkoener‑

getickou fokusovanou extrakorporální rázovou

Obr. 2. 

Neovaskularizace

Fig. 2. 

Neovascularisation