20 / 86
20
Ces Urol 2016; 20(1): 16–22
PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK
vlnu za pomoci sférického aplikátoru. Pacientovi
je aplikováno 300 SW do pěti bodů na penisu,
celkem tedy 1 500 SW na jedno sezení, celkem je
potřeba 12 sezení, u lehčích stupňů ED je možné
protokol zkrátit (14, 33). U přístroje Duolith SD1
je aplikváno v průběhu šesti sezení po 3 000 SW
(34). U přístroje Renova s lineární sondou se SW
aplikují ve čtyřech sezeních po 5 000 SW (31), u pří‑
stroje Piezowave s lineární sondou čtyři aplikace
po 5 000 SW, u sondy s LSTC technikou (Linear
Shockwave Tissue Coverage) celkem čtyři aplika‑
ce se 4 000 SW (35, 36). U přístroje AndroX-wave
se provádí aplikace rovněž ve čtyřech sezeních
po 3 000 SW (29, 30). Obecně se doporučuje pro
léčbu ED využívat nízkou intenzitu rázových vln,
a proto by hustota toku energie neměla překročit
0,30 mJ/mm
2
. Jednotlivé přístroje se v nastavení
hustoty toku energie liší, například Piezowawe
2
využívá hodnotu 0,160 mJ/mm
2
, Andro X-wave
0,25 mJ/mm
2
, ED 1000 0,09 mJ/mm
2
. Všechny
publikované práce uvádí velice dobrou tole‑
ranci léčby pacientem, prakticky bez vedlejších
účinků. Pokud se nějaké vedlejší účinky objeví,
vždy jsou jen přechodného charakteru, ve formě
drobných petechií, zarudnutí či zduření, které
do 2–3 dnů vymizí. Přesto, že léčba je pacienty
snášená dobře, je neinvazivní a nebolestivá, má
i své kontraindikace, kdy by použita být neměla.
Mezi ně patří např. maligní nádorová onemocnění,
poruchy srážlivosti krve či užívání léků na ředění
krve, akutní infekční onemocnění, implantovaná
pomůcka napomáhající erekci, atd. (37, 38).
ZÁVĚR
Poruchy erekce jsou poměrně častým problé‑
mem, postihujícím mužskou část populace,
zvláště ve vyšších věkových kategoriích. Kromě
již dosud známých léčebných modalit můžeme
v současnosti využívat i novu metodu léčby ED za
pomoci rázových vln. Pro tuto metodu se jako nej‑
vhodnější jeví využití u ED vaskulogenní etiologie.
Léčba rázovou vlnou je neinvazivní, nebolestivá,
pacienty dobře tolerovaná, s poměrně vysokou
účinností, přetrvávající minimálně po dobu jed‑
noho a půl roku až dvou let. Její příznivé účinky
umožňují dosažení spontánních erekcí či alespoň
snížení dávky PDE5i, potřebné k dosažení uspoko‑
jivé erekce. I když se tato metoda jeví jako velice
slibná, je nutné provést ještě další práce k jejímu
podrobnějšímu prozkoumání.
LITERATURA
1. Turčan P, Pokorný P, Fait T, a kol.
Sexuologie pro urology a gynekology. Praha, Maxdorf, 2012: 437.
2. Feldman HA, Goldstein I, Hatzichristou DG, et al.
Impotence and its medical and psychosocial corre‑
lates: Results of the Massachusetts Male Aging Study. J Urol 1994; 151: 54–61.
3. Weiss P, Zvěřina J.
Sexuální chování v ČR – situace a trendy. 1. vydání, Portál, Praha 2001; 159.
4. Fang SC, Rosen RC, Vita JA, Ganz P, Kupelian V.
Changes in erectile dysfunction over time in relation
to framingham cardiovacular risk in the Boston Area Community Health (BACH) Survey. J Sex Med. 2015;
12(1): 100–108.
5. Montorsi F, Adaikan G, Becher E, et al.
Summary of the recommendations on sexual dysfunction in
men. J Sex Med. 2010; 7(11): 3572–3588.
6. Wespes E, Eardley I, Giuliano F, et al.
Guidelines on male sexual dysfunction: erectile dysfunction and
premature ejaculation. European Association of Urology, 2013, dostupné na: http://www.uroweb.org/gls/
pdf/14_Male%20Sexual%20Dysfunction_LR.pdf
7. Študent V, Záťura F, Mucha Z.
Základy urologické andrologie. Praha, Galén, 2003: 160.
8. Zvěřina J.
Erektilní dysfunkce a mezioborový pohled na jejich léčbu. Psychiatr. praxi 2013: 14(2); 58–60.
9. Fried R.
Erectile dysfunction as a cardiovascular impairtment. Academic Press, San Diego 2014: 335.
10. Šrámková T.
Poruchy sexuality u somaticky nemocných a jejich léčba. Praha, Grada, 2013: 237.