61 / 94
61
Ces Urol 2015; 19(1): 56–63
ORIGINÁLNÍ PRÁCE
kace (IMC, krvácení, retence) u 16,25% operova-
ných (18). Na jednom kanadském pracovišti byly
publikovány komplikace u prvních 200 po sobě
jdoucích LRP. Intraoperační a poperačmí kompli-
kace byly hodnoceny ve skupinách nemocných
s nízkým, středním a vysokým rizikem a následně
po šesti měsících byla hodnocena i kontinence
a erektilní funkce. Komplikace byly 20% v první
skupině (147 pacientů), ve druhé skupině (53 pa-
cientů) 4% a ve třetí skupině (ostatní pacienti) 8%
(19). Pozdější publikace retrospektivně porovnala
transperitoneální LRP a extraperitoneální LRP. Pro-
kázala u extraperitoneální LRP kratší operační čas
(146 vs. 224 minut), kratší pooperační drenáž (3 vs.
7 dní) a kratší pooperační hospitalizaci (5 vs. 10
dní). V pooperačních komplikacích a ve výsledku
léčby nebyly mezi oběma operačními přístupy
signifikantní rozdíly (20). Jiná publikovaná práce
rozdíly v délce času operace, operační drenáže
a hospitalizace mezi transperitoneální a extrape-
ritoneální LRP nenašla (21).
Byly publikovány i práce, které porovnaly výskyt
i závažnost komplikací u RP a LRP. Dvě skupiny
nemocných po RP (50 po sobě provedených RP
a 71 provedených LRP) prokázaly, že LRP nemá
signifikantní výhody v perioperační morbiditě
ve srovnání s tradiční RP. Operační čas byl kratší
u RP, pooperační hospitalizace byla kratší u LRP
(7,2 dne/10, 2 dne), močový katétr byl odstraněn
s malými odchylkami v obou skupinách 8. den.
Kompletní kontinence byla po RP u 64% a po LRP
u 40% operovaných (22). Z pohledu pooperačních
komplikací byla kontroverzně diskutována robo-
ticky asistovaná LRP (RaLRP) při porovnání s RP.
Soubor 2 438 mužů po RP a soubor 317 po RaLRP
byly porovnány dle Fischerova testu. Nebyly pro-
kázány signifikantní rozdíly mezi oběma soubory
v délce pooperační hospitalizace, v podání krevní
transfuze a výskytu pooperačních komplikací (23).
Komplikace po RP, LRP a RaLRP, ověřené během 90
pooperačních dní, byly klasifikovány dle CS (Cla-
vien-Dindo klasifikace). Komplikace dle CS III a CS
IV jsou považovány za větší – závažné. Z celkového
počtu 359 nemocných byla provedena RP u 78%,
LRP u 12,5% a RaLRP u 9,5%. Komplikace se celkem
vyskytly u 40,1%, větší – závažnější u 13,1% opero-
vaných. Za rizikové faktory byly ověřeny nadváha,
diabetes mellitus a neoadjuvantní hormonální te-
rapie (24).
Pozdní komplikací po radikální prostatektomii
je nejčastěji striktura uretrovezikálmí anastomózy,
ev. uretry, která se vyskytuje po RP i LRP u 4–13%
operovaných. Je klasifikována dle CS IIIa nebo
IIIb v závislosti na léčbě sondáží a dilatací nebo
sondáží a optickou uretrotomií (OUT). Častější je
stresová inkontinence, kterou Stamey klasifikoval
ve třech stupních dle počtu a vlhkosti užitých vlo-
žek (suché, mírně vlhké a vlhké). I. stupeň přichází
u 49,4%, II. stupeň u 36,4% a III. stupeň u 10,3%
operovaných. Těžký stupeň inkontinence je řešen
kondomovým urinálem nebo AMS arteficiálním
svěračem. Dle CS klasifikace není inkontinence
I–II stupně komplikací, ale následkem provedené
radikální prostatektomie. Komplikací je jen v pří-
padě, kdy je nepřiměřená operačnímu výkonu
a očekávanému operačnímu výsledku. Za rizikové
faktory jsou považovány věk, nesprávná technika
při šetření nervově-cévních svazků při preparaci
apexu prostaty, obezita – BMI a objem prostaty.
Dle CS klasifikace není perioperační komplikací
ani erektilní dysfunkce, která je ovlivněna řadou
faktorů (věk, funkce před operací, velikost prostaty
a tumoru (T) a radikalitou výkonu (25)).
Frekvence incidence operačních komplikací po
RP (ev. následné RT) je závislá především na věku,
komorbiditách, typu léčby (RP, LRP) a na zkušenos-
tech operatéra s vybraným operačním přístupem
(26). Komplikace významně ovlivňují funkční vý-
sledky a kvalitu života. Rok po operaci a později
mají funkční výsledky hlubší vliv na pocit dobrého
nebo špatného celkového zdraví (27).
ZÁVĚR
Naše práce neprokázala významný rozdíl v počtu
a typu komplikací klasifikovaných dle CS mezi ote-
vřenou radikální prostatektomií a laparoskopickou
radikální prostatektomií, nenašla ani významný
rozdíl v porovnání incidence a struktuře periope-
račních a pooperačních komplikací citovaných
v písemnictví. LRP je moderní, méně invazivní