47 / 78
141
Ces Urol 2015; 19(2): 137–144
ORIGINÁLNÍ PRÁCE
cifické přežití dosáhlo 93% (95% CI, 85–100), resp.
97% (95% CI, 91–100).
Riziko biochemické progrese bylo signifikant-
ně nižší, pokud bylo pooperační PSA ≤ 0,01 ng/ml
(p = 0,018) a tříleté přežití bez biochemické pro-
grese dosáhlo v této skupině 81 % oproti 59 %
ve skupině s PSA > 0,01 ng/ml (obr. 2). Riziko
biochemické progrese bylo nižší také v případě
počtu pozitivních uzlin ≤ 2 (p = 0,048). Při nále-
zu jedné postižené uzliny a více než dvou uzlin
bylo tříleté přežití bez biochemické progrese
68 %, resp. 47 % (obr. 3). Neprokázali jsme žádný
rozdíl v riziku biochemické progrese u skupin
s mikro- a makrometastázami, tříleté přežití bez
biochemické progrese dosáhlo 51 %, resp. 69 %
(p = 0,496).
DISKUZE
Uzlinové metastázy u pacientů s karcinomem pro-
staty jsou nepříznivým prognostickým faktorem (1).
Nemocní s uzlinovýmpostižením tvoří heterogenní
skupinu, chybí jejich přesnější klasifikace a časně
zahájena ADT je považována za standardní léčbu.
Již 30 let jsou ale známy výsledky retrospektivních
studií u karcinomu prostaty, které poukazují na sku-
tečnost, že část pacientů s uzlinovými metastázami
může dosáhnout remise po samotné operační
léčbě (11). Základním předpokladem je pečlivě
provedená regionální lymfadenektomie, která by
optimálně měla zahrnout všechny oblasti primární
lymfatické drenáže. Minimem je rPLAE, při které
odstraníme všechny metastázy u přibližně 80%
nemocných (7).
V nedávné retrospektivní studii autoři z Bernu
publikovali 15leté sledování u 88 pacientů s po-
zitivními uzlinami bez adjuvantní léčby. Všichni
pacienti s dvěmi a více postiženými uzlinami za-
znamenali biochemickou progresi a u 80% byla
zahájena odložená ADT. V případě jedné pozitivní
uzliny zůstalo 18% v remisi, pouze 43% potřebo-
valo ADT a desetileté nádorově-specifické přežití
bylo 75% (4). Toujier et al. hodnotili 369 pacientů
s uzlinovými metastázami bez adjuvantní léčby.
Záchranná RT nebo odložená ADT byla zahájena
při biochemické progresi. Desetileté nádorově-spe-
cifické přežití dosáhlo 72%. Po 10 letech bylo 28%
pacientů bez biochemické progrese po samotné
operaci (3). Výsledky uvedených studií ukazují, že
značná část pacientů s minimálním uzlinovým
postižením je v remisi po samotné operační léčbě.
V našem souboru byla doposud ADT zahájena
pro progresi onemocnění pouze u 34% pacientů.
Doba sledování je ale krátká (medián 30 měsíců),
což je i největší limitací naší práce.
Při určování léčebné strategie u pacientů s uz-
linovými metastázami je nutný širší pohled na
proces metastazování. Samotný nález nádorových
buněk v uzlinách nás informuje, že karcinom pro-
staty dosáhl změn fenotypu, které umožnily invazi
a proces metastazování. I přes negativní výsle-
dek zobrazovacích vyšetření musíme již u většiny
těchto pacientů předpokládat výskyt cirkulujících
Obr. 2.
Pravděpodobnost přežití bez biochemické
progrese dle počtu pozitivních uzlin
Fig. 2.
Probability of biochemical progression-free
survival by number of positive nodes
Obr. 3.
Pravděpodobnost přežití bez biochemické
progrese dle pooperační hodnoty PSA
Fig. 3.
Probability of biochemical progression-free
survival by postoperative PSA value