Ces Urol 2010, 14(1):5-15 | DOI: 10.48095/cccu2010002

Pheochromocytoma and paraganglioma syndromes: going on 2010

Karel Pacak1, Tamara Prodanov1, Graeme Eisenhofer3, Karen Adams1, Vitaly Kantorovich2
1 Reproductive Biology and Medicine Branch, The Eunice Kennedy Shriver National Institute of Child Health and Human Development (NICHD), MD, USA
2 Division of Endocrinology and Metabolism, University of Arkansas for Medical Sciences, Little Rock, Arkansas, USA
3 Departments of Medicine and Clinical Chemistry, University of Dresden, Dresden, Germany

Pheochromocytomas and paragangliomas are chromaffin cell tumors that produce, store (e.g. in vesicles), metabolize (e.g. to yield metabolites such as normetanephrine or metanephrine), and secrete (release) catecholamines (e.g. norepinephrine and epinephrine, or dopamine). The metabolism of catecholamines is a more consistent process than that of catecholamine secretion. Pheochromocytomas are found in the adrenal gland; closely related tumors of extra-adrenal location are classified as paragangliomas. Most pheochromocytoma and paraganglioma tumors (PTTs) represent sporadic tumors but about 20-30% of these tumors are familial. Mutations in six genes to date have been identified to be responsible for familial PTTs: 1. the von Hippel-Lindau (VHL) gene leading to VHL syndrome; 2. the RET gene leading to multiple endocrine neoplasia type 2; 3. the neurofibromatosis type 1 (NF-1) gene associated with von Recklinghausens disease; and 4 and 5. mutations of genes encoding the B, C, and D subunits of mitochondrial succinate-dehydrogenase (SDHB, SDHC, and SDHD) associated with familial PTTs. The presence of catecholamine excess reflects various clinical signs and symptoms associated with PTTs. Hypertension is the most common sign and may be sustained or paroxysmal. Numerous independent studies have now confirmed that measurements of fractionated metanephrines (i.e. normetanephrine and metanephrine measured separately) in urine or plasma provide superior diagnostic sensitivity over measurement of the parent catecholamines. Current localization of PTTs should be based on the use of anatomical as well as specific functional imaging studies to proof that a tumor is indeed pheochromocytoma or paraganglioma. Laparoscopic surgery is now the technique of first choice for resection adrenal and extra-adrenal PTTs. All patients with PTTs should receive appropriate preoperative medical management to block the effects of released catecholamines (blocking the synthesis and the action of catecholamines). Currently, there is no curative treatment for malignant PTTs.

Klíčová slova: pheochromocytoma, paraganglioma, catecholamines, metanephrines, neuroendocrine, familial, metaiodobenzylguanidine scintigraphy, postitron emission tomography

Zveřejněno: 1. leden 2010 


Reference

  1. Pacak K, Chrousos GP, Koch CA, Lenders JW, Eisenhofer G. Pheochromocytoma: progress in diagnosis, therapy, and genetics. In: Margioris A, Chrousos GP eds. Adrenal Disorders. 1 ed. Totowa: Humana Press 2001; 479-523. Přejít k původnímu zdroji...
  2. Elder EE, Elder G, Larsson C. Pheochromocytoma and functional paraganglioma syndrome: no longer the 10% tumor. J Surg Oncol 2005; 89: 193-201. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Manger WM, Gifford RW. Pheochromocytoma. J Clin Hypertens 2002; 4: 62-72. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Whalen RK, Althausen AF, Daniels GH. Extra-adrenal pheochromocytoma. J Urol 1992; 147: 1-10. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. O'Riordain DS, Young WF, Jr., Grant CS, Carney JA, van Heerden JA. Clinical spectrum and outcome of functional extraadrenal paraganglioma. World J Surg 1996; 20: 916-921. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Remine W, Chong G, van Heerden J, Sheps S, Harrison EJ. Current management of pheochromocytoma. Ann Surg 1974; 179: 740-748. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Klingler HC, Klingler PJ, Martin JK, Jr., Smallridge RC, Smith SL, Hinder RA. Pheochromocytoma. Urology 2001; 57: 1025-1032. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Bravo E. Evolving concepts in the pathophysiology, diagnosis, and treatment of pheochromocytoma. Endocr Rev 1994; 15: 356-368. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Mantero F, Terzolo M, Arnaldi G, Osella G, Masini AM, Ali A, Giovagnetti M, Opocher G, Angeli A. A survey on adrenal incidentaloma in Italy. Study Group on Adrenal Tumors of the Italian Society of Endocrinology. J Clin Endocrinol Metab 2000; 85: 637-644. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Manger W, Gifford R. Clinical and Experimental Pheochromocytoma. Cambridge, Massachusetts: Blackwell Science 1996.
  11. Streeten DH, Anderson GH Jr. Mechanisms of orthostatic hypotension and tachycardia in patients with pheochromocytoma. Am J Hypertens 1996; 9: 760-769 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Lenders JW, Eisenhofer G, Mannelli M, Pacak K. Phaeochromocytoma. Lancet 2005; 366: 665-675. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Bravo EL, Gifford RW Jr. Pheochromocytoma. Endocrinol Metab Clin North Am 1993; 22: 329-341. Přejít k původnímu zdroji...
  14. Bravo EL, Tagle R. Pheochromocytoma: state-of-the-art and future prospects. Endocr Rev 2003; 24: 539-553. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Ram CV,Fierro-Carrion GA. Pheochromocytoma. Semin Nephrol 1995; 15: 126-137.
  16. Steen RE, Kapelrud H, Haug E, Frey H. In vivo and in vitro inhibition by ketoconazole of ACTH secretion from a human thymic carcinoid tumour. Acta Endocrinol (Copenh) 1991; 125: 331-334. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Bouloux PG, Fakeeh M. Investigation of phaeochromocytoma. Clin Endocrinol (Oxf) 1995; 43: 657-664. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Neumann HP, Bausch B, McWhinney SR, Bender BU, Gimm O, Franke G, Schipper J, Klisch J, Altehoefer C, Zerres K, Januszewicz A, Eng C, Smith WM, Munk R, Manz T, Glaesker S,Apel TW, Treier M, Reineke M,Walz MK, HoangVu C, Brauckhoff M, Klein-Franke A, Klose P, Schmidt H, Maier-Woelfle M, Peczkowska M, Szmigielski C. Germ-line mutations in nonsyndromic pheochromocytoma. N Engl J Med 2002; 346: 1459-1466. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Timmers H, Gimenez-Roqueplo AP, Mannelli M, Pacak K. Clinical aspects of SDHx-related pheochromocytoma and paraganglioma. Endocr Relat Cancer 2009; 16: 391-400. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Lenders JW, Pacak K, Walther MM, Linehan WM, Mannelli M, Friberg P, Keiser HR, Goldstein DS, Eisenhofer G. Biochemical diagnosis of pheochromocytoma: which test is best? JAMA 2002; 287: 1427-1434. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Eisenhofer G, Siegert G, Kotzerke J, Bornstein SR, Pacak K. Current progress and future challenges in the biochemical diagnosis and treatment of pheochromocytomas and paragangliomas. Horm Metab Res 2008; 40: 329-337. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Eisenhofer G, Goldstein DS, Sullivan P, Csako G, Brouwers FM, Lai EW, Adams KT, Pacak K. Biochemical and clinical manifestations of dopamine-producing paragangliomas: utility of plasma methoxytyramine. J Clin Endocrinol Metab 2005; 90: 2086-2075. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Ilias I, Pacak K. Current approaches and recommended algorithm for the diagnostic localization of pheohcromocytoma. J Clin Endocrinol Metab 2004; 89: 479-491. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Mamede M, Carrasquillo JA, Chen CC, Del Corral P, Whatley M, Ilias I, Ayala A, Pacak K. Discordant localization of 2-[18F]-fluoro-2-deoxy-D-glucose in 6-[18F]-fluorodopamineand [123I]-metaiodobenzylguanidine-negative metastatic pheochromocytoma sites. Nucl Med Commun 2006; 27: 31-36. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. Timmers HJ, Eisenhofer G, Carrasquillo JA, Chen CC, Whatley M, Ling A, Adams KT, Pacak K. Use of 6-[18F]-fluorodopamine positron emission tomography as first-line investigation for the diagnosis and localization of non-metastatic and metastatic pheochromocytoma. Clin Endocrinol (Oxf) 2009; 71: 11-17. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. Pacak K. Preoperative management of the pheochromocytoma patient. J Clin Endocrinol Metab 2007; 92: 4069-4079. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. Pacak K, Eisenhofer G, Ahlman H, Bornstein SR, Gimenez-Roqueplo AP, Grossman AB, Kimura N, Mannelli M, McNicol AM, Tischler AS. Pheochromocytoma: recommendations for clinical practice from the First International Symposium. Nat Clin Pract Endocrinol Metab 2007; 3: 92-102. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  28. Goldstein RE, O'Neill JA, Jr., Holcomb GW, 3rd, Morgan WM, 3rd, Neblett WW, 3rd, Oates JA, Brown N, Nadeau J, Smith B, Page DL, Abumrad NN, Scott HW Jr. Clinical experience over 48 years with pheochromocytoma. Ann Surg 1999; 229: 755-764. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. John H, Ziegler WH, Hauri D, Jaeger P. Pheochromocytomas: can malignant potential be predicted? Urology 1999; 53: 679-683. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  30. Proye CA, Vix M, Jansson S, Tisell LE, Dralle H, Hiller W. "The" pheochromocytoma: a benign, intra-adrenal, hypertensive, sporadic unilateral tumor. Does it exist? World J Surg 1994; 18: 467-472. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  31. Yu J, Pacak K Metastatic pheochromocytoma. Endocrinologist 2002; 12: 291-299. Přejít k původnímu zdroji...
  32. Mundschenk J, Lehnert H. Malignant pheochromocytoma. Exp Clin Endocrinol Diabetes 1998; 106: 373-376. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  33. Averbuch SD, Steakley CS, Young RC, Gelmann EP, Goldstein DS, Stull R, Keiser HR. Malignant pheochromocytoma: effective treatment with a combination of cyclophosphamide, vincristine, and dacarbazine. Ann Intern Med 1988; 109: 267-273. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  34. Huang H, Abraham J, Hung E, Averbuch S, Merino M, Steinberg SM, Pacak K, Fojo T. Treatment of malignant pheochromocytoma/paraganglioma with cyclophosphamide, vincristine, and dacarbazine: recommendation from a 22-year follow-up of 18 patients. Cancer 2008; 113: 2020-2028. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...





Web časopisu Česká urologie je určen pouze pro lékaře a odborníky
z oblasti medicíny nebo farmacie.



Beru na vědomí, že informace zveřejněné na těchto stránkách
nejsou určeny pro laickou veřejnost.



Odejít Vstoupit