Ces Urol 2015, 19(4):291-295 | DOI: 10.48095/cccu2015037
Tolinger P, Petřík A, Berkovský P. Radiační zátěž pacientů podstupujících perkutánní nefrolitotrypsi na urologickém oddělení nemocnice České Budějovice.
Cíl: Užívání radiologických metod patří neodmyslitelně k diagnostice a terapii urolitiázy. Zatímco radiační zátěž vyšetřovacích metod je obecně známá, nalezli jsme pouze malé množství článků, které se věnují problematice radiační zátěže spojené s terapií samotnou.
Cílem práce bylo stanovit efektivní dávku absorbovanou pacientem v průběhu vyšetření.
Materiál a metody: V retrospektivním souboru 250 pacientů ošetřených v období srpen 2011-únor 2015 perkutánní nefrolitotrypsí (PNL) na našem pracovišti jsme dohledali potřebné údaje a vypočítali povrchovou kermu pro pacienta a efektivní dávku absorbovanou v průběhu vyšetření.
Výsledky: V průběhu jednotlivých let se naměřené hodnoty statisticky významně nemění, v celém souboru při průměrném čase skiaskopie 214 s (rozmezí 2-750 s) nabývá průměrná povrchová kerma hodnot 89,5 mGy a absorbovaná dávka 3,52 mSv (rozmezí 0,04-13,2 mSv). Celková absorbovaná dávka za sekundu je 0,017±0,0035 mSv/s.
Závěr: Zjištěné hodnoty nepřesahují stanovenou místní referenční úroveň. Z hlediska radiační hygieny průměrné výkony dosahují řádově dávky pro běžně užívané vyšetřovací metody (CT břicha nativně, vylučovací urografie). Míra expozice operatéra a personálu operačních sálů není nadlimitní s ohledem na radiační hygienické normy. Cílem každého urologa musí být snižování radiační zátěže na nejnižší možnou úroveň.
Vloženo: 9. září 2015; Přijato: 25. listopad 2015; Zveřejněno online: 6. říjen 2015; Zveřejněno: 21. prosinec 2015