Ces Urol 2020, 24(2):126-131
Náš přístup k diagnostice a léčbě nehmatného varlete
- Urologická klinika LF UP a FN v Olomouci
The main objective: Data analysis in boys operated on for an impalpable testis. To evaluate in how many cases an exploration of the inguinal canal was sufficient to diagnose and treat the impalpable testis and how many cases required an exploration of the abdominal cavity. Šarapatka J, Seifriedová Z, Šmakal O. Náš přístup k diagnostice a léčbě nehmatného varlete.
Úvod: Diagnostika a léčba nehmatného varlete zůstává kontroverzním tématem. Cílem studie je analýza dat chlapců operovaných pro nehmatné varle.
Materiál a metody: V retrospektivní studii jsme zhodnotili nálezy u 228 chlapců operovaných pro nesestouplé varle v letech 2017 až 2018 na Urologické klinice Fakultní nemocnice v Olomouci. Diagnostiku kryptorchismu provádíme fyzikálním vyšetřením. U pacientů s hmatným varletem volíme orchidopexi z tříselného přístupu. Pokud u pacientů s nehmatným varletem neprokáže palpace v celkové anestezii přítomnost varlete, začínáme nejprve revizí tříselného kanálu. Při nálezu viabilního varlete pokračujeme standardní orchidopexí, při jeho vysoké lokalizaci volíme orchidopexi s retroperitoneální mobilizací chámovodu a cévního svazku. Při nálezu atrofického rezidua varlete provádíme orchiektomii. Pokud není varle, nebo jeho reziduum, či chámovod nalezen, přistupujeme k revizi dutiny břišní. Při nálezu makroskopicky zdravého varlete provádíme jednodobou orchidopexi s přerušením cévního zásobení dle Fowler‑Stephense. Při nálezu atrofického varlete provádíme orchiektomii, při průkazu ageneze výkon ukončujeme.
Výsledky: Do studie jsme zahrnuli 228 chlapců, oboustranný kryptorchismus byl diagnostikován u 29 chlapců (12,7 %). Celkem bylo operováno 257 varlat - 197 varlat bylo hmatných (76,7 %) a 60 (23,3 %) nehmatných. V případě nehmatného varlete bylo varle nebo jeho reziduum lokalizováno v třísle 27× (45,0 %). U 13 viabilních varlat jsme provedli orchidopexi, ve 14 případech jsme odstranili fibrózní tkáň atrofického varlete. Intraabdominálně jsme nalezli varle, jeho atrofické reziduum nebo pouze ductus deferens 33× (55,0 %). Dvacet dva varlat bylo lokalizovaných do 2 cm od vnitřního prstence, včetně peeping testis a provedli jsme orchidopexi. Ve dvou případech byla přítomná vysoká intraabdominální retence (nad 2 cm od vnitřního prstence) a provedli jsme orchidopexi dle Fowler‑Stephense. Dvakrát jsme nalezli a odstranili atrofickou tkáň varlete. Agenezi varlete jsme diagnostikovali v sedmi případech.
Závěr: K diagnostice a léčbě nehmatného varlete byla ve většině případů, tj. celkem u 49 varlat (81,7 %), dostačující revize tříselného kanálu. Navazující revize dutiny břišní musela být provedena u 11 (18,3 %) nehmatných varlat.
Klíčová slova: Kryptorchismus, nehmatné varle, tříselný přístup, laparoskopie.
Vloženo: 14. duben 2020; Revidováno: 20. květen 2020; Přijato: 20. květen 2020; Zveřejněno online: 21. květen 2020; Zveřejněno: 23. červen 2020
