Fulltextové hledání

Weibl P, Ameli G, Krauter J, Hübner W. Rekonštrukcia sekundárneho „pochovaného penisu“ s použitím dermoepidermálneho štepu po predchádzajúcich parciálnych amputáciách pre karcinóm penisu – kazuistika. Úvod: Chirurgická stratégia liečby tzv. „pochovaného penisu“ závisí od etiológie, kvality postihnutých a okolitých tkanív, ako aj od celkovej anatómie vonkajších genitálií. Materiál a metódy: Autori popisujú chirurgický princíp rekonštrukcie sekundárneho „pochovaného penisu“ po predchádzajúcich parciálnych amputáciách pre lokalizovaný karcinóm penisu, s použitím autológneho dermoepidermálneho štepu (STSG), lipektómie v prepubickej oblasti a skrotoplastiky. 65 ročný pacient s biopticky verifikovaným skvamóznym karcinómom penisu podstúpil primárne glansektómiu s rekonštrukciou „neo­‑glansu“ pomocou STSG. Vzhľadom na lokálnu recidívu ochorenia, bola vykonaná parciálna amputácia s rekonštrukciou neo­‑glansu s použitím penilnej časti močovej trubice. V bezprostrednom pooperačnom období, v dôsledku sekundárnej infekcie tkanív penisu, bola u pacienta diagnostikovaná vyššie uvedená klinická entita. Výsledky: Primárnym cieľom chirurgickej revízie je upraviť mikčné obtiaže/možnosť pohlavného styku ako aj optimalizovať psychicku pacienta. Z pohľadu krátkodobého sledovania, bol dosiahnutý želaný efekt.
Záver: STSG je valídnou alternatívou u pacientov s komplexných postihnutím penisu a kompromitovanou anatómiou mieška.

Fiala V, Jirásková Z, Drlík M, Rappová AM, Kantorová A, Kočvara R. Postnatální aktivace hypotalamo-hypofyzo-gonadální osy (minipuberta) a nesestouplé varle. V prvních měsících po narození je u dětí pozorováno období vysoké hormonální aktivity (tzv. minipuberta), hladiny vyšetřovaných hormonů v této době dosahují pubertálních hodnot. Aktivace hypotalamo-hypofyzo-gonadální osy probíhá u obou pohlaví, v případě chlapců mezi prvním a třetím měsícem života, u dívek vyšší hladiny některých hormonů trvají déle. Toto období má důležitou funkci v souvislosti s vývojem genitálu a vyzráváním gonád. Defektní průběh minipuberty je spojován s poruchou transformace spermatogonií v případě nesestouplého varlete (kryptorchismus), což může být jednou z příčin infertility v dospělosti až u třetiny standardně chirurgicky léčených orchidopexí. Studium minipuberty a možnosti zlepšení jejího průběhu hormonální suplementací u chlapců s nesestouplým varletem jsou objektem zkoumání. Zatímco hormonální léčba s cílem spontánního sestupu není pro nízkou efektivitu doporučována, mohla by být cíleně podávána jako doplňková k chirurgické léčbě za účelem zlepšení vyzrávání spermatogonií.

Plincelnerová L, Čermák M, Fišer L, Juhász Á, Kočárek J. Poranění dolní duté žíly jako komplikace laparoskopické radikální nefroureterektomie s retroperitoneální lymfadenektomií. Úvod: Tumory horních močových cest tvoří asi 5-10 % všech uroteliálních tumorů (1). Jejich prognóza nebývá příliš příznivá, čemuž přispívá často pozdní klinická manifestace, a tím i pozdější diagnostika. Laparoskopická radikální nefroureterektomie je dnes považována za zlatý standard léčby. U high risk tumorů je v rámci operačního výkonu doporučeno i současné provedení retroperitoneální lymfadenektomie. Poranění dolní duté žíly v rámci tohoto typu výkonu je vzácnou, ale závažnou komplikací (2). Popis klinického případu: Prezentujeme případ 55leté pacientky s onkologickou duplicitou. Vedle námi prezentovaného tumoru pánvičky ledvinné pacientka podstoupila v roce 2018 totální ezofagektomii, D2 lymfadenektomii a zadní mediastinální lymfadenektomii s gastroezofagoanastomózou pro tumor jícnu (histopatologicky epidermoidní karcinom klasifikace pT2pN0Mx R1). V rámci restagingového CT vyšetření dva roky po výkonu byl nově na pravé ledvině popsán nejasný nález suspektní z metastatického postižení, diferenciálně diagnosticky bylo uvažováno o abscesovém postižení či o primárním tumoru ledviny. Dále byla popsána retroperitoneální (paraaortální) lymfadenopatie vpravo. Pro nejasný nález byla u pacientky provedena časná CT kontrola s odstupem dvou týdnů, kde je popisována progrese nálezu na ledvině i retroperitoneálních uzlinách. Byla provedena diagnostická ureterorenoskopie vpravo s odběrem studené biopsie včetně výplachové cytologie. Histopatologické i cytologické vyšetření bylo neprůkazné, nicméně pro jednoznačně suspektní endoskopický obraz tumoru byla pacientka indikována k provedení radikální nefroureterektomie včetně retroperitoneální lymfadenektomie vpravo. Vzhledem ke zkušenostem operatéra byl zvolen laparoskopický přístup. Výkon byl komplikován poraněním dolní duté žíly během preparace prekavální uzliny. Léze byla rozpoznána perioperačně, a proto bylo možné ji ošetřit primární suturou. Při řešení komplikace bylo postupováno podle pravidel "3 P" (Pressure, Panic, Port) - tedy promptní komprese léze například stisknutím tampónem a zvýšením tlaku v dutině břišní, dále zachování chladné hlavy a nakonec založení portu pro další nástroj. Na prezentovaném videu jsou patrné jednotlivé kroky. Sutura je provedena stehem Prolen 3/0. Operační výkon byl proveden kompletně laparoskopicky, trval 4 hodiny a 15 minut. Přestože krevní ztráty byly odhadovány do 1 000 ml, pooperační hladina hemoglobinu byla uspokojivá a stav nevyžadoval podání krevní transfuze. Komplikace dle Clavien-Dindo byla hodnocena jako stupeň 1. Uvolnění intramurální části močovodu bylo provedeno Collinsovým nožem. Pooperační průběh byl nadále přiměřený, drén byl odstraněn 3. pooperační den, pacientka propuštěna do domácí péče 8. pooperační den. Z histopatologického vyšetření se jednalo o skvamózní karcinom pánvičky ledvinné s pozitivním uzlinovým nálezem (klasifikace pT3pN2 grade 3). Primární skvamózní karcinom pánvičky ledvinné je raritním histopatologickým nálezem, který tvoří méně než 1 % všech maligních nádorů urotelu, nicméně se jedná o nejběžnější histopatologickou variaci tumorů urotelu (3). Pacientka byla předána k další péči do komplexníh

Řezáč J, Čapoun O, Sobotka R, Kupidlovská L, Lambert L, Hanuš P, Macová I, Černý V, Hanuš T. Antibiotická profylaxe u transrektální fúzní biopsie prostaty. Úvod: Antibiotická profylaxe představuje dle mezinárodních doporučení nedílnou součást transrektální biopsie prostaty. Nejčastěji užívanými antibiotiky jsou ciprofloxacin a kotrimoxazol. Výskyt rezistence na oba preparáty má však vzestupný trend. Cílem naší práce je zhodnocení mikrobiálního profilu z rektálního stěru a určení citlivosti bakteriálních kmenů u pacientů indikovaných k fúzní biopsii prostaty (FBP). Materiál a metody: V období od 03/2019 do 05/2020 jsme vyšetřili celkem 192 pacientů. Profylakticky byl nejčastěji podán kotrimoxazol 960 mg p. o. po 12 hodinách v celkem třech dávkách počínaje ránem v den biopsie. Při alergii jsme doporučili ciprofloxacin 750 mg p. o. ve stejném režimu. Rektální stěr jsme provedli těsně před výkonem. Bakteriální kmeny byly kultivovány na běžných půdách, citlivost jsme stanovili kvalitativně difuzní diskovou metodou. Zaznamenali jsme nejvýše tři kmeny a v případě rezistence pak všechna hodnocená antibiotika. Prospektivně jsme sledovali výskyt septické reakce, charakterizované celkovou alterací stavu, teplotou nad 38 °C a bolestivým nálezem per rektum s nutností hospitalizace do sedmi dnů po provedení FBP. Výsledky: U 170 (88,5 %) pacientů jsme zjistili celkem 266 bakteriálních kmenů. Nejčastěji kultivovaným kmenem byla Escherichia coli s citlivostí na všechna antibiotika (45,8 % pacientů). Rezistence Escherichia coli na potencované aminopeniciliny byla zjištěna u 22 % kmenů. Zvlášť sledovanou rezistenci na kotrimoxazol, respektive ciprofloxacin jsme zaznamenali celkově u 19 %, respektive 22 % kmenů. Vícečetná rezistence (na tři a více antibiotik) byla popsána u 27 kmenů. Septická komplikace nastala celkem u tří (1,6 %) pacientů, které prezentujeme v krátkých kazuistikách. Závěr: Naše výsledky ukazují obdobný výskyt patogenů rezistentních na obě běžně užívaná antibiotika. I přes relativně vysoký výskyt rezistence zůstává počet klinických komplikací nízký. Řezáč J, Čapoun O, Sobotka R, Kupidlovská L, Lambert L, Hanuš P, Macová I, Černý V, Hanuš T. Antibiotic prophylaxis in multiparametric magnetic resonance imaging-guided transrectal prostate biopsy.

Motolová M, Král M. Ultrasonografická versus fluoroskopická fokusácia urolitiázy pri extrakorporálnej litotrypsii rázovou vlnou. Cieľ: Porovnanie efektivity ESWL pri zemeriavaní konkrementov výhradne ultrasonografickom (USG) alebo flouroskopickom (RTG). Preukázenie minimálne ekvivalencie oboch modalít. Poukázanie na výhody ultrasonografického prístupu za účelom jeho širšieho a pružnejšieho využitia. Súbor pacientov a metóda: Retrospektívna bicentrická štúdia porovnáva stone free rates (SFRs) u troch selektovaných skupín pacientov s porovnateľnými charakteristikami, pričom ESWL bola prvou intervenciou k riešeniu nefrolitiázy, proximálnej alebo prevesikálnej ureterolitiázy. Za "stone free" je považovaný pacient s absenciu residuálnej litiázy alebo s asymptomatickým reziduom do 2 mm. Rameno s real time USG fokusáciou tvorí skupina 120 pacientov za obdobie 02/2017-02/2020 na elektromagnetickom litotryptore STORZ SLK. Do ramena s RTG zameriavaním spadajú dve skupiny: 72 pacientov v období 04/2017-10/2017 na elektrokonduktívnom litotryptore Sonolith-i-sys (EDAP) a 68 pacientov medzi 01/16-03/2017 na elektrohydraulickom litotryptore Medilit 7. Popritom sledujeme nutnosť využitia auxiliárnych postupov a počet intervencí ESWL nutných pre kompletnú sanáciu konkrementu. Výsledky: Pri USG zameriavaní bola SFR na úrovni 90%. Primerný počet intervencí 1,3. RTG-fokusácia: kumulatívne skupina Sonolith-i-sys plus Medilit 7: bola zistená hodnota SFR 90% pri 1,5 dobách. Signifikantný rozdiel v počte ESWL tak nebol zistený α = 0,105. Rovnaká situácia nastala pri porovnaní frekvencie prevedenia auxiliárneho postupu - zavedenia stentu alebo ureterorenoskopie α = 0,453, zatiaľ čo pri kumulatívnej radiačej záťaži je rozdiel signifikantný, podobne ako v prípade potreby analgetika bola taktiež signifikanatne nižšia (α < 0,001) u USG fokusácie. Miera prezencie operatéra pri intervencii bola signifikantne väčšia u USG ramena . Záver: Výsledky našej štúdie deklarujú rovnocennost'oboch zobrazovacích modalít z hľadiska efektivity. USG navigácia by mala byť predovšetkým s ohľadom na odbúranie radiačnej záťaže pre pacienta preferovanou formou zameriavania konkrementov pri realizácii ESWL.

Kolář J, Stránský P, Pitra T, Bartoš Veselá A, Ferda J, Hes O, Hora M. Laparoskopická resekce tumoru solitární ledviny. Cíl: Zhodnotit výsledky laparoskopických resekcí (LR) tumorů solitárních ledvin provedených na našem pracovišti a tyto následně porovnat s výsledky resekcí otevřených a s daty udávanými v literatuře. Materiál a metoda: Retrospektivní hodnocení souboru pacientů, kteří podstoupili LR tumoru solitární ledviny v letech 2007-2020. Výsledky: V časovém období 1/2007-5/2020 bylo na našem pracovišti provedeno celkem 592 LR ledvin, z toho v deseti případech (1,7 %) se jednalo o resekci ledviny solitární. Otevřených resekcí bylo ve stejném časovém období u solitární ledviny provedeno 42 (5,8 %) z celkem 725 otevřených parciálních nefrektomií. Průměrný věk pacientů indikovaných k LR solitární ledviny byl 66 let (56-77 let). Osm z deseti nemocných bylo v minulosti po kontralaterální nefrektomii pro tumor, jednou se jednalo o funkčně solitární ledvinu a v jednom případě o agenezi ledviny. Laparoskopický výkon trval v průměru 91 minut (55-155 minut), hilus byl klampován celkem v 7 případech, kdy průměrná doba teplé ischemie byla 12 minut (7-23 minut). Průměrná velikost tumoru při LR byla 22,7 mm (12-35 mm), nejvyšší hodnota RENAL nefrometrického skóre 7a. Histologicky byl v 9 případech popsán světlobuněčný renální karcinom (8× pT1a, 1× pT3a), v jednom případě se jednalo o karcinom papilární (pT1a). Resekční okraj (pR1) byl pozitivní 1×. Jedenkrát byla provedena konverze v resekci otevřenou pro dosažení onkologické radikality výkonu. Bezprostředně po výkonu nedošlo u žádného nemocného k významnému poklesu renálních funkcí ve srovnání s předoperačními hodnotami. Do současné doby nebylo nutné u žádného z deseti pacientů použít náhradu funkce ledvin pro renální selhávání. Všechny výkony včetně pooperačního období se obešly bez komplikací. V rámci dispenzarizace (průměrná doba sledování 51 měsíců) nebyla zaznamenána žádná lokální recidiva v místě resekce, u jedné nemocné byla čtyři měsíce po výkonu popsána generalizace renálního karcinomu. Závěr: V časovém úseku 1/2007-5/2020 jsme provedli celkem 52 resekcí solitárních ledvin, z toho v 10 případech (19,2 %) laparoskopicky. LR tumoru solitární ledviny je ve vybraných indikacích a v rukách zkušeného operatéra bezpečnou alternativou resekci otevřené.

Zdráhám se psát o tom, že covidový chaos je za námi a s rostoucí proočkovaností se situace pomalu vrací k normálu. Opakovaně jsme se přesvědčili, že nadšení z pozitivně se vyvíjejících čísel bylo předčasné. Musíme si přiznat, že s pandemií svádíme nerovný boj, který nekompromisně obnažuje naše omezené porozumění základním vědeckým, zdravotnickým, společenským a ekonomickým mechanismům. Byli jsme opakovaně svědky toho, jak leckterý samozvaný odborník či politický tlučhuba nezkrotil své ego a s neobyčejnou vervou nám vnucoval svou pravdu. Tu ovšem neznáme ani po roce nedobrovolného soužití s nově objeveným virem. Naopak, hromadí se další a další otázky, na které není jednoduché odpovědět...

Marko Babjuk se narodil 16. dubna 1961 v Praze, vystudoval Gymnázium Jana Keplera a poté Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy. Po absolvování roční základní vojenské služby nastoupil v roce 1986 na Urologickou kliniku 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice. Těsně po revoluci 1989 využil možnosti odejít na zahraniční stáž a strávil jeden rok v Německu, zčásti u profesora Vahlensiecka v Bonnu a zčásti u profesora Thuroffa ve Wuppertalu, kde získal velmi dobrý náhled do německé profesionality a disciplíny. Po návratu z Německa pracoval krátce na Urologické klinice 3. lékařské fakulty a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, než se vrátil zpět na urologické pracoviště 1. lékařské fakulty...

Krajíčková M, Špůrková Z, Kotlář M. Vzácný případ benigní hyperplazie prostaty s rozsáhlou fibrolipomatózní metaplazií stromatu. Prezentujeme případ 79letého muže s benigní hyperplazií prostaty (BHP), přijatého na urologické oddělení naší nemocnice k plánované transuretrální resekci prostaty. Odebraná prostatická tkáň byla podrobena histologickému vyšetření. Diagnostikována byla, kromě BHP, zcela raritní změna prostatického stromatu v podobě jeho rozsáhlé fibrolipomatózní metaplazie. Tuková tkáň není normální součástí stromatu prostaty. Její ojedinělá přítomnost v tkáni prostaty však byla v minulosti několikrát zdokumentována. Rozsáhlé metaplastické fibrolipomatózní okrsky ve stromatu prostaty, v kombinaci s její benigní hyperplazií, však byly doposud v literatuře popsány pouze v jediném případě. Hlavním diagnostickým úkolem při nálezu tukové tkáně ve stromatu prostaty je určit, zda se opravdu jedná o benigní prostatickou tkáň s lipomatózní přestavbou stromatu, nikoli o šíření nádorových buněk dobře diferencovaného acinárního prostatického adenokarcinomu do periprostatické tukové tkáně.

Milé kolegyně, milí kolegové, je mi velkou ctí, oslovit vás všechny prostřednictvím editorialu v novém vydání České urologie. Vznikal v době, kdy jsme s úlevou konstatovali, že jsme se jako jednotlivci a zdravotnická zařízení „zotavili“ z nejhorší vlny pandemie onemocnění SARS-CoV-2. Snad jsme také z velké části dosáhli nápravy toho, co přinesl zákaz operování a strach pacientů přijít k lékaři. Museli jsme zvládnout emoce fyzicky i psychicky vyčerpaného personálu a hlavně pacientů, kterým byl mnohdy po dlouhou dobu odkládán operační výkon nebo vyšetření. Lze asi konstatovat, že jsme po mnoho let nic obdobného nezažili...

Bloudková L, Klézl P, Baitler T, Grilli‑Wagnerová M, Grill R. Traumatická dislokace varlat. Traumatická dislokace varlat je vzácným typem poranění mužského genitálu, které vzniká zejména při dopravních nehodách. Typicky vzniká především při nehodách na motocyklu, kde dochází k tupému nárazu genitálu na nádrž motocyklu, bývá proto v literatuře označováno termínem "fuel tank injury" (poranění palivovou nádrží). Včasná diagnostika pomocí sonografie a CT vyšetření a bezodkladná léčba má stěžejní význam pro zachování funkce dislokovaného varlete. Prezentujeme kazuistiku bilaterální traumatické dislokace varlat u 34letého pacienta po motocyklové nehodě, diagnostikované sonograficky a CT a následně řešené uzavřenou repozicí v celkové anestezii.

Kaplán O, Vobořil V, Krška Z, Hanuš T. Liposarkom retroperitonea - kazuistika. Prezentujeme kazuistiku pacienta s retroperitoneálním liposarkomem, jedná se o tumor s vysokým maligním potenciálem. Terapie spočívá v radikální chirurgické léčbě, která je vzhledem k nálezu a často k lokální pokročilosti náročná, proto má být provedena ve specializovaných centrech s dostatkem zkušeností. U sarkomů retroperitonea se neprokázal (dle studie STRASS) benefit kombinované terapie ve smyslu neoadjuvantní radioterapie s následnou radikální chirurgickou léčbou proti samostatné radikální chirurgické léčbě.

Výbor České urologické společnosti ČLS JEP oznámil na plenární schůzi, která proběhla v rámci 67. výroční konference ČUS ČLS JEP, výsledky soutěže o nejlepší vědeckou publikaci za rok 2020...

Študent V ml., Študentová H. Cytoredukční nefrektomie: možnosti identifikace ideálního kandidáta na základě předoperačních prediktivních faktorů. Léčba metastatického karcinomu ledviny (mRCC) se v posledních letech dramaticky změnila. Cílená léčba (Targeted Therapy, TT) a nověji imunoterapie v podobě tzv. immune checkpoint inhibitors (ICIs) přinesly dramatické prodloužení celkového přežití (Overall Survival, OS) pacientů. Role urologa u mRCC je spojena s cytoredukční nefrektomií (CN), jejímž cílem je zmírnění symptomů nebo prodloužení OS. Onkologický přínos CN byl nedávno zpochybněn díky dvěma prospektivním randomizovaným studiím CARMENA a SURTIME. V situaci, kdy všechny retrospektivní práce onkologický význam CN při léčbě TT potvrdily, ale běžně se využívá nová systémová léčba ICI, je dnes situace méně přehledná. Hlavním problémem zůstává správná selekce pacientů vhodných k CN. Již v době TT bylo totiž zřejmé, že CN není přínosná pro všechny pacienty s mRCC. Cílem tohoto sdělení je představit předoperační individuální faktory, které by mohly pomoci při správné indikaci CN a diskutovat chirurgické aspekty provedení CN.

Kuncová J. Intravezikální, radiofrekvencí indukovaná chemohypertermie v léčbě svalovinu neinfiltrujících nádorů močového měchýře. Intravezikální, radiofrekvencí indukovaná chemohypertermie Synergo® RITE patří mezi metody tzv. přístrojově asistované instilace vyvinuté ke zvýšení efektivity intravezikání chemoterapie v léčbě svalovinu neinfiltrujících nádorů močového měchýře. Léčba touto metodou je v současné době v České republice schválená jako standardní v přesně definovaných indikacích. V přehledovém článku jsou zmíněny mechanismy účinku termoterapie a radiofrekvenčního záření na nádorové tkáně. V textu jsou uvedeny základní informace o Synergo® RITE systému, o indikacích a protokolech léčby a nežádoucí účincích terapie a uvedena jsou i data z klinických studií.

Pitra T, Bartoš Veselá A, Skopal J, Hora M, Hes O, Fiala O, Pivovarčíková K. Novinky WHO klasifikace z roku 2022: klasifikace tumorů vývodných cest močových. V minulém roce vyšlo již 5. vydání "modré knihy" klasifikace nádorů močových cest a mužského genitálu Světové Zdravotnické Organizace (WHO). Nová WHO klasifikace nádorů vývodných močových cest jen lehce upravuje předchozí verzi WHO z roku 2016. Největší změnou je tak modifikace uspořádání kapitol a dále zde najdeme pouze zcela drobné změny v nomenklatuře. Toto sdělení si klade za cíl přehledně okomentovat nejvýznamnější změny v rámci klasifikace nádorů dutých vývodných močových cest.

Hradec T, Zámečník L. Algoritmus konzervativní léčby erektilní dysfunkce. Základem správné kauzální léčby erektilní dysfunkce (ED) je identifikace a úprava reverzibilních faktorů, korekce přidružených onemocnění způsobujících ED a úprava životního stylu. Ostatní konzervativní terapeutické metody v rukou urologa představují pouze symptomatickou léčbu. V přehledovém článku prezentujeme, jaké konzervativní léčebné metody máme v současnosti k dispozici. Na trhu jsou k dispozici čtyři inhibitory fosfodiesterázy 5 (PDE5i). V článku poukazujeme na rozdíly mezi jednotlivými PDE5i a na kritéria při výběru jednotlivých preparátů. Další metody léčby ED jsou aplikace rázové vlny nízké intenzity na topořivá tělesa a intrauretrální aplikace prostaglandinu. Aplikace rázové vlny představuje slibnou metodu s relativně dlouhodobým účinkem. Velká heterogenita studií však neumožňuje kvalitní vyhodnocení této léčby. Intrauretrální aplikace prostaglandinu E1 je méně invazivní alternativou ke intrakavernózní aplikaci. Léčba je však také často výrazně méně efektivní.

Gregušová A, Klézl P, Grill R. Vzácné komplikace po intravezikálních aplikacích Bacillus‑Calmette Guérin (BCG) vakcíny. Úvod: Léčba Bacillus Calmette‑Guérin (BCG) vakcínou je zlatým standardem terapie vysoce rizikového sval‑neinvadujícího uroteliálního karcinomu močového měchýře. Mezi nejčastější komplikace po aplikacích BCG patří hematurie a příznaky infekce dolních močových cest. Vzácně může dojít i k systémovým příznakům ve smyslu horeček či BCG sepse. Od roku 2020 byla BCG vakcína aplikována na našem pracovišti 66 pacientům, z toho u 6 pacientů komplikace vyžadovaly ukončení instilací. V tomto článku prezentujeme dvě vzácné komplikace terapie BCG vakcínou - BCG sepsi a vznik tuberkulózního abscesu prostaty. Popis případů: Pacient 1 - sedmdesátiletý pacient s pT1 high grade (HG) tumorem měchýře rozvinul po 5. dávce úvodní série neklesající horečky, v laboratorním nálezu byla přítomná elevace jaterních testů, na doplněném CT vyšetření ložiska plic oboustranně. Byla zahájená antibiotická léčba, na které se stav pacienta velmi pomalu zlepšil. Pacient 2 - sedmdesátiletý pacient s pT1HG tumorem měchýře (po instilační léčbě), v rámci sledování byl doplněn odběr PSA - 8,9, následně byla provedena magnetická rezonance s nálezem suspektních PI‑RADS (prostate imaging reporting and data systém) 4 a 5 ložisek. Histologicky byla z biopsie potvrzena kaseózní nekróza, PCR test na Mycobacterium tuberculosis byl pozitivní. Pacient je nyní léčen antituberkulotiky. Závěr: Nejčastější komplikace léčby BCG vakcínou jsou příznaky dysfunkce dolních cest močových (lower urinary tract symptoms, LUTS) a infekce dolních cest močových, vzácně se mohou objevit i systémové komplikace vyžadující ukončení léčby.

Navrátil P, Krajina A, Novák I. Nefrostomický drén zavedený do dolní duté žíly. Autoři předkládají vzácnou kazuistiku masivního krvácení po výměně perkutánního nefrostomického drénu (PND) při řešení obstrukce ledviny při retroperitoneální lymfadenopatii. Situace byla řešena akutním provedením CT s nálezem dislokace drénu do dolní duté žíly (VCI) a následným vasografickým výkonem.