Table of Contents Table of Contents
Previous Page  42 / 86 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 42 / 86 Next Page
Page Background

42

Ces Urol 2016; 20(1): 39–47

ORIGINÁLNÍ PRÁCE

pánevní exenteraci (TPE) v našem zdravotnickém

zařízení.

Hodnoceny byly následující parametry:

◼◼

charakteristika základního nádorového one‑

mocnění

◼◼

předcházející operační výkony

◼◼

neoadjuvantní léčba

◼◼

předcházející související urologické onemoc‑

nění, resp. operační výkony

◼◼

délka operačního výkonu

◼◼

krevní ztráty

◼◼

druh a doba vzniku časných (do tří měsíců od

primárního operačního výkonu) a pozdních

urologických komplikací a jejich řešení

Obr. 1. 

Operační nález: úvodní fáze pelvické exen-

terace s paraaortální a perikavální lymfadenektomií;

žluté závěsy jsou na ureterech, červený na arteria ilica

communis sinistra

Fig. 1. 

Operative findings: the initial phase of pelvic

exenterationwith para-aortic and percaval lymphade-

nectomy; yellow loops on the ureter, red on the artery

iliaca communis sinistra

Tab. 3. 

Zastoupení jednotlivých typů nádoru v souboru pacientů

Tab. 3. 

Representation of each type of cancer in the group of patients

diagnóza

Počet pacientů

Zhoubný nádor konečníku

23 pacientů (55%)

Zhoubný nádor rektosigmoideálního spojení

13 pacientů (30%)

Zhoubný nádor esovitého tračníku

3 pacienti (7%)

Zhoubný nádor vaječníku

1 pacient (2%)

Zhoubný nádor děložního hrdla

1 pacient (2%)

Zhoubný nádor močového měchýře

1 pacient (2%)

Zhoubný nádor prostaty (duplicita)

1 pacient (2%)

VÝSLEDKY

Soubor tvoří 42 pacientů, z toho 28 mužů (67%)

a 14 žen (33%), průměrného věku 58 let (rozmezí

43–71). Derivace moči byla u 41 pacientů provede‑

na pomocí ureteroileostomie a v jednom případě

kožní ureterostomií. U šesti pacientů (14%) byla

derivace moči z důvodů extrémní extenzitivity

primárního operačního výkonu provedena až ve

druhé době (2.–5. pooperační den). Nejčastějšími

diagnózami, které vedly k indikaci TPE, byl zhoub‑

ný nádor konečníku u 23 pacientů (55%) a rek‑

tosigmoideálního spojení u 13 pacientů (30%).

Tabulka 3 znázorňuje zastoupení jednotlivých

typů nádoru v souboru, malignita prostaty nebyla

indikací k TPE (jednalo se již o diagnostikovanou

tumorovou duplicitu při recidivujícím nádoru

konečníku). U 98% operovaných pacientů bylo

nádorové postižení ve stadiu cT3–4 dle TNM klasi‑

fikace. Čtyři pacienti absolvovaly TPE jako primární

výkon, u zbylých pacientů byla TPE indikována

po předcházejícím chirurgickém výkonu v dutině

břišní. Nejčastěji se jednalo o paliativní založení

střevní stomie u 23 pacientů. Spektrum předchá‑

zejících chirurgických výkonů zobrazuje graf 1.

Neoadjuvantní onkologickou léčbu absolvovalo

36 pacientů (86 %), z toho 18 pacientů v kom‑

binaci chemoterapie a radioterapie. Průměrná

délka TPE byla 10:30 hodiny (rozmezí 7:05–12:40),

krevní ztráta 5 740 ml (rozmezí 750–13 000). U 13

pacientů (31%) byl zjištěn předcházející urologic‑

ký výkon v souvislosti se základním nádorovým

onemocněním (osm pacientů s dilatací horních

močových cest: 1x řešeno zavedením stentů a 7x