53 / 100
299
Ces Urol 2016; 20(4): 293–301
ORIGINÁLNÍ PRÁCE
gitudinálně sledovaných markerů systémové zá‑
nětlivé odpovědi NLR a dNLR.
Mechanizmus trvalé aktivace systémové zá‑
nětlivé odpovědi v přítomnosti nádorového one‑
mocnění není úplně objasněn, ale podílí se na něm
pravděpodobně dysregulace imunitního systému.
Na jedné straně zvýšená funkce vrozené, nespe‑
cifické imunity, kdy je zánětlivá reakce vyvolána
zejména neutrofily a makrofágy, na straně druhé
snížená protinádorová reakce získané, adaptivní
imunity, zprostředkovaná lymfocyty. Makrofágy
a neutrofily jsou producenty cytokinů, jako je na‑
příklad tumor nekrotizující faktor, interleukin 1,
interleukin 6 a pro-angiogenní vaskulární endo‑
teliální růstový faktor (13). Relativní lymfopenie
může být projevem nízké hladiny CD4+ T-helper
lymfocytů hrajících důležitou roli v antitumorózní
imunitě organizmu. V nádorovém mikroprostředí
podporuje zánětlivá reakce paradoxně růst a invazi
nádoru (5, 6), na systémové úrovni je důležitým ná‑
sledkem zánětu nepříznivý vliv na nutrici a funkční
stav nemocných (14).
V rozsáhlé metaanalýze 100 studií NLR u růz‑
ných solidních nádorů zkoumali autoři souvislost
NLR a přežití pacientů. Hodnota NLR vyšší než
cut-off (medián cut-off byl 4) byla nepříznivým
prognostickým ukazatelem a tito pacienti měli
o 81 % vyšší riziko úmrtí. Tento efekt byl pozo‑
rován ve všech podskupinách, lokalizacích one‑
mocnění, či stadiích (8). Podobné výsledky byly
prokázány také u karcinomu močového měchýře.
Gondo et al. pozorovali u 189 pacientů signifikant‑
ně vyšší nádorově-specifickou mortalitu u paci‑
entů s předoperační hodnotou NLR vyšší jako 2,5
(7). V dalších studiích byla pozorována souvislost
vyššího předoperačního NLR s rizikem extravezi‑
kálního postižení a horším celkovým přežíváním
(10, 15). Vyšší NLR po operaci bylo také spojeno
s nepříznivou prognózou (11, 16). Kang et al. na
souboru 385 pacientů po radikální cystektomii
prokázali horší celkové a nádorově-specifické
přežití u pacientů s NLR vyšším než 2,0 a vyšší
hodnota NLR byla nepříznivým prognostickým
prediktorem i při multivariátní analýze (16).
Naše práce je zajímavá tím, že jsme markery
NLR a dNLR zhodnotili longitudinálně, tedy před
a po operaci a v čase recidivy. Zejména s posouze‑
ním prognostického potenciálu NLR a dNLR v čase
recidivy jsme se v literatuře nesetkali. Výsledky pod‑
porují již dříve publikované práce a ukazují smysl
monitorování těchto jednoduchých markerů pro
stanovení prognózy nemocných a detekci recidivy.
Pacienti s předoperačně vyšším poměrem NLR
a dNLR vykazovali kratší nádorově-specifické přežití,
ale výsledky nedosáhly hladiny statistické význam‑
nosti. Jako prognosticky významnější byly hodnoty
NLR a dNLR získané s krátkým odstupem tří až pěti
měsíců od operace. Z těchto dvou parametrů měl
vyšší prognostický potenciál dNLR, jelikož umož‑
nil lépe diskriminovat prognózu nemocných (HR
3,7 vs. HR 2,0). Hladiny NLR a dNLR předurčovaly
prognózu také v případě recidivy onemocnění.
Pacienti s vyšším poměrem NLR a dNLR v čase
recidivy vykazovali statisticky signifikantně kratší
přežívání, medián přežití dosáhl v těchto skupinách
pouze čtyř, resp. tří měsíců.
Před operací mělo v našem souboru podle zvo‑
lených cut-off hodnot 20–25 % pacientů zvýšené
NLR a dNLR a po operaci došlo u 7–10 % k nor‑
malizaci těchto hodnot. Pooperační přetrvávaní
zánětlivé reakce vyjádřené jako elevace NLR , resp.
dNLR může být ukazatelem reziduálního metasta‑
tického onemocnění a s ním spojeného zánětu.
Tomu odpovídají i naše výsledky, které ukázaly, že
prognostickými prediktory byly pouze pooperační
hodnoty NLR a dNLR. Na druhé straně je nutné si
uvědomit, že hodnoty zánětlivých markerů mů‑
žou být ovlivněny i jinými faktory než nádorovým
onemocněním nebo akutním zánětem (17). Elevace
NLR je popisována také u neonkologických one‑
mocnění, jako jsou ateroskleróza, infarkt myokardu
nebo chronické renální selhání (18).
NLR a dNLR jsou jednoduché a levné mar‑
kery, které jsou běžně vyšetřované při sledování
pacientů s nádory močového měchýře a umožňují
snadno monitorovat jejich změny v čase. Při
jednorozměrné analýze byly pooperační hodnoty
NLR a dNLR negativními prediktory nádorově-
specifického přežití, ale ve srovnání s klasickými
histopatologickými charakteristikami jako pT3–4
(HR 11,3; p<0,001) a pN1 (HR 4,6; p<0,001) měly
menší prognostický potenciál. Další studie budou