23 / 68
195
Ces Urol 2015; 19(3): 194–200
ORIGINÁLNÍ PRÁCE
April 2014 to June 2015 was assessed. The cohort
comprised 11 men and one woman; the mean
age was 64.5 (54–74) years. All patients received
extensive pelvic lymphadenectomy and cystec‑
tomy via laparoscopic approach. The diversion
of urine was created extracorporally, eleven ileal
conduits and one continent neobladder.
Results:
The median follow-up was 10 months.
The mean time of surgery was 358 (279–420) min‑
utes. The average blood loss was 266 (100–1000)
ml and the mean length of hospital stay was
16.5 (12–30) days. No patient had infection in sur‑
gical wounds. One patient died 8 months after
surgery from renal failure without subrenal obstruc‑
tion. One patient with confirmed metastasis in one
lymph node underwent adjuvant chemotherapy
and palliative chemotherapy for local recurrence
and died 9 months after surgery. The patient with
continent neobladder developed stenosis in both
ureteroileal and urethroileal anastomoses and un‑
dergo revision surgery. Nine remaining patients
were without complications and in remission.
Conclusion:
Laparoscopic radical cystecto‑
my is a minimally invasive and safe alternative to
open procedure. We observed lower blood loss,
no complication in surgical wounds and shorter
convalescence.
KEY WORDS
Laparoscopic radical cystectomy, extracorporeal
ileal conduit, extensive pelvic lymphadenectomy.
………
ÚVOD
Otevřená radikální cystektomie je zlatým standar‑
dem v léčbě lokálně pokročilého karcinomu mo‑
čového měchýře. Jedná se o náročnou operaci,
při které se odstraňuje močový měchýř a poté
se provádí různé typu derivace moči, nejčastěji
ze střevní stěny (1). V posledních letech se začíná
prosazovat také minimálně invazivní přístup (2).
Laparoskopický přístup má určité výhody, zejména
lepší přehled v operačním poli, menší krevní ztráty
a pro pacienty rychlejší rekonvalescenci (3–5). Ne‑
výhodou je velmi náročný a často dlouhý operační
výkon. Cílem této práce je zhodnotit první zkuše‑
nosti našeho centra s laparoskopickou radikální
cystektomií.
SOUBOR PACIENTŮ A METODA
Byl hodnocen soubor 12 pacientů, kteří mezi dub‑
nem 2014 a červnem 2015 podstoupili laparosko‑
pickou radikální cystektomii na Urologické klinice
FN Hradec Králové. Všichni pacienti měli lokálně
pokročilý nebo na léčbu refrakterní vysoce rizikový
recidivující lokální karcinom močového měchýře
(6). Šest pacientů mělo před cystektomií refrak‑
terní karcinom stadia cT1-GIII s mnohočetnými
recidivami po BCG terapii a šest pacientů mělo
karcinom stadia T2 po transuretrální resekci nádoru.
Kontraindikace k laparoskopické cystektomii u na‑
šeho souboru byla anamnéza předešlých operací
v malé pánvi, lokálně pokročilé nádory (T3–4) nebo
rozsáhlé nádory měchýře větší než 7 cm. Průměr‑
ný věk pacientů byl 64,5 (54–74) roků. Jednalo se
o 11 mužů a jednu ženu. Průměrný body mass in‑
dex (BMI) byl 28,1 (21,7–40,3).
Všem pacientům byla provedena 2D laparo‑
skopická radikální cystektomie. Následným krokem
byla provedena minilaparotomie s extrakorporálně
vytvořeným různým typem derivace moči. V je‑
denácti případech byl vytvořen ileální konduit
a u jednoho pacienta kontinentní neovezika (7).
Kromě standardních laparoskopických nástrojů
byly použity k bezpečné hemostáze moderní,
počítačem řízené koagulační nástroje. Pečetící bi‑
polární koagulační nástroj Ligasure byl použit ve
třech případech a koagulačně-preparační nástroj
Thunderbeat u devíti pacientů. Pacienti měli pou‑
ze minimální střevní přípravu a vlastní operace se
prováděly v antibiotické cloně. První dávka byla po‑
dána v úvodu do anestezie a bylo v ní pokračováno
další tři dny. Prevence tromboembolické nemoci
byla zajištěna nízkomolekulárním heparinem. První
dávka byla podána večer před operací, pokračovala
dále v jedné dávce po celou dobu hospitalizace
a po propuštění bylo doporučeno jeho podávání