Table of Contents Table of Contents
Previous Page  67 / 86 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 67 / 86 Next Page
Page Background

67

Ces Urol 2016; 20(1): 65–67

KAZUISTIKA

postiženi častěji než ženy 2:1. Rasová predispozice

není známa. Rizikovým faktorem je kouření, před‑

cházející radioterapie nebo chemoterapie cyklo‑

fosfamidem (1, 2).

Karcinosarkom je rychle rostoucí polypoidní

tumor s nekrózami a ulceracemi nejčastěji lokalizo‑

vaný na laterální stěně měchýře. Skládá se z maligní

epiteliální a mezenchymální části, které se mohou

různě kombinovat. Epiteliální složka je sestupně

podle četnosti výskytu uroteliální, skvamózní, ade‑

noidní, nebo malobuněčná. Mezenchymálního

původu je osteosarkom, chondrosarkom, rabdo‑

myosarkom, leiomyosarkom a liposarkom (1, 2, 3).

Většina tumorů je diagnostikována až v pokro‑

čilém stadiu a projevují se především hematurií

a dysuriemi. Základním vyšetřením je cystoskopie

a vyšetření resekátu tumoru. K určení stadia one‑

mocnění je vhodné CT, NMR a další zobrazovací

modality (3, 4, 5).

Léčba karcinosarkomu by měla být co možná

nejradikálnější. Hlavní metodou volby je radikální

cystektomie s lymfadenektomií jak u invazivních,

tak pravděpodobně i u povrchových forem. Výskyt

lokální recidivy a metastáz je však vysoký a pětileté

přežití je jen 20,3%. Obvyklá chemoterapie a radio‑

terapie nevede ke zlepšení celkového přežití. Ale

v kombinací s cystektomií, obzvlášť neoadjuvantně,

může prodloužit období bez recidivy. Vzhledem

k vysoké malignitě karcinosarkomu je racionální po‑

dat adjuvantně chemoterapii nebo chemoradiote‑

rapii v kombinacích gemcitabin s cisplatinou nebo

metotrexát, vinblastin a doxorubicin s cisplatinou.

Kompletní léčebné odpovědi bylo dosaženo i po

neoadjuvantní chemoradioterapii s využitím kom‑

binace gemcitabin, cisplatina nebo gemcitabin,

carboplatina. Celkově není léčba karcinosarkomu

dostatečně účinná a medián přežití se pohybuje

kolem 14 měsíců (5, 6, 7, 8, 9).

Karcinosarkom močového měchýře je vzácný,

agresivní a obvykle pozdě diagnostikovaný nádor

s velmi špatnou prognózou. Dosavadní léčebné

postupy stále nejsou dostatečně účinné a vyžadují

další zkoumání.

LITERATURA

1. Wang J, Wang FW, Lagrange CA, Hemstreet GP III, Kessinger A.

Clinical features of sarcomatoid car‑

cinoma (carcinosarcoma) of the urinary bladder: analysis of 221 cases. Sarcoma, 2010; vol. 2010, Article ID

454792, 7 pages.

2. Baschinsky DY, Chen JH, Vadmal MS, et al.

Carcinosarcoma of the urinary bladder – an aggressive

tumor with diverse histogenesis: a clinicopathologic study of 4 cases and review of the literature. Archives

of Pathology and Laboratory Medicine, 2000; vol. 124: 1172–1178.

3. Ogishima T, Kawachi Y, Saito A, et al.

Sarcomatoid carcinoma and carcinosarcoma of the urinary bladder.

International Journal of Urology, 2002; vol. 9: 354–358.

4. Zachariadis Ch, Efthimiou I, Giannakopoulos S, et al.

A case report of urinary bladder carcinosarcoma

and review of the literature. Case Reports in Urology, 2011; vol. 2011, Article ID 415675, 3 pages.

5. Tazi FM, Ahallal Y, Benlemlih A, et al.

Urinary bladder carcinosarcoma: a complete pathological response

after neoadjuvant chemotherapy. Turkish Journal of Urology, 2012; 38(2): 114–116.

6. Hoshi S, Sasaki M, Muto A, et al.

Case of carcinosarcoma of urinary bladder obtained a pathologically

complete response by neoadjuvant chemoradiotherapy. International Journal of Urology, 2007; vol. 14: 79–81.

7. Von der Maase H, Hansen SW, Roberts JT, et al.

Gemcitabine and cisplatin versus methotrexate, vinblas‑

tine, doxorubicin, and cisplatin in advanced or metastatic bladder cancer: results of a large, randomized,

multinational, multicenter, phase III study. Journal of Clinical Oncology, 2000; vol. 18: 3068–3077.

8. Bansal A, Kumar N, Sharma SC.

Sarcomatoid variant of urothelial carcinoma of the urinary bladder.

J Can Res Ther, 2013; 9: 571–573.

9. Stein JP, Lieskovsky G, Cote R, et al.

Radical cystectomy in the treatment of invasive bladder cancer:

long-term results in 1,054 patients. Journal of Clinical Oncology, 2001; vol. 19: 666–675.