20 / 68
198
Ces Urol 2016; 20(3): 195–203
PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK
jednotkami (tabulka 2, kategorie C) (8). Ve skuteč‑
nosti je však situace mnohem komplikovanější. Jak
vyplývá z tabulky 1, tak pacienti s relativně vyso‑
kým počtem CD4+ lymfocytů mohou mít klinické
projevy AIDS a
vice versa
. Nejčastější urologické
klinické projevy typické pro HIV-pozitivní jedince
jsou uvedeny v následujícím textu.
OBECNÁ PROBLEMATIKA
UROINFEKCÍ U
HIV-POZITIVNÍCH PACIENTŮ
Spektrum patogenů způsobujících infekce mo‑
čových cest u HIV pozitivních pacientů je široké.
V první řadě je nutné počítat s běžnými patogeny
(
Escherichia coli
a další enterobakterie, enterokoky,
Staphylococcus saprophyticus
). U pacientů s hlubším
stupněm imunodeficitu se mohou vyskytovat re‑
cidivující infekce močových cest; v důsledku časté
antibiotické terapie je zde riziko selekce rezistent‑
ních kmenů bakterií. Z toho důvodu je zcela zá‑
sadně nutné léčit cíleně zvolenými antibiotiky dle
výsledku kultivace moči (a eventuálně hemokultury
při septickém průběhu). Do oportunních patogenů,
vyskytujících se u výrazně imunodeficitních HIV
pozitivních pacientů, patří
Pseudomonas aerugino-
sa, Salmonella spp.
, houby (
Candida albicans, Asper-
gillus spp., Cryptococcus neoformans
), mykobakterie
(
Mycobacterium tuberculosis, Mycobacteriumavium
complex
) a viry (cytomegalovirus, adenovirus) (8, 9).
INFEKCE LEDVIN A VÝVODNÝCH
CEST MOČOVÝCH
Akutní bakteriální pyelonefritida může být způso‑
bena kteroukoliv bakterií uvedenou v předchozím
odstavci. Etiologickými agens renálních abscesů
jsou zejména
Staphylococcus aureus
, houby a my‑
kobakterie (10, 11). Emfyzematózní pyelonefritida
se vyskytuje u HIV pozitivních jedinců i bez predis‑
ponujících faktorů typických pro běžnou populaci
(diabetes mellitus, obstrukce močových cest) (12).
Při kandidové infekci ledvin a pánvičky může dojít
k formaci kulovité masy tvořené kvasinkami (
fungus
ball
). Tato masa pak často vede k obstrukci močo‑
vého traktu a následné hydronefróze (13). Klinické
projevy cystitidy mohou provázet pyelonefritidu
nebo ji předcházet; eventuálně se cystitida vysky‑
tuje i jako samostatná jednotka.
PROSTATITIDA
Incidence bakteriální prostatitidy a prostatického
abscesu je vyšší u pacientů ve stadiu AIDS (14).
Kromě běžných bakterií (
Escherichia coli, Proteus
spp., Klebsiella pneumoniae
) se u HIV pozitivních
pacientů uplatňují i atypické patogeny (
Pseudo-
monas aeruginosa, Serratia marcescens, Salmonella
spp.
, mykobakteria, houby) (8, 9). Prostata může
sloužit jako zdroj relapsu infekce
Cryptococcus
neoformans
po zdánlivě úspěšném vyléčení di‑
seminované kryptokokózy (15). Některé patogeny
sexuálně přenosných chorob (
Chlamydia tracho-
matis, Neisseria gonorrhoeae
) také mohou způso‑
bit prostatitidu, často současně s epididymitidou
a uretritidou (8, 9).
EPIDIDYMITIDA
Epidymitida probíhá u HIV-pozitivních pacientů
často závažněji, bývá obtížně léčitelná a může do‑
cházet k rekurencím. Kromě běžných patogenů
(viz výše u prostatitidy) je možno očekávat etio‑
logickou účast atypických patogenů (
Salmonella
spp., Mycobacteriumaviumcomplex, Mycobacterium
tuberculosis, Toxoplasma spp
., cytomegalovirus, hou‑
by) (8, 9). Salmonelová epididymitida je obzvláště
obtížně řešitelná a někdy je nutné léčit pacienty
dlouhodobou (až doživotní) supresivní antibiotic‑
kou terapií (15).
URETRITIDA
V případě uretritidy je u HIV pacientů popisována
častější koinfekce
Neisseria gonorrhoeae
a
Chlamydia
trachomatis
(v 30–50 %) (15).